Hlavní obsah

Jaká je kupní síla českých důchodců: Žijí si lépe než rodiny s dětmi

Foto: Nikola Ramešová, Seznam Zprávy

Ilustrační foto.

Reklama

27. 11. 2022 18:30

Česká republika řeší, jak se budou v příštích letech měnit důchody. Připravili jsme proto datové srovnání penzistů u nás a v zahraničí.

Článek

V uplynulém týdnu silně rezonovala zpráva o možné důchodové reformě. Mezi návrhy jsou například pozdější odchod do důchodu nebo změna výše penze vůči průměrné mzdě. Čeští senioři v druhé zmíněné kategorii sice patří v Evropě do mírného podprůměru, v rámci zemí OECD však průměr překonávají.

Roční důchod? 400 tisíc v Rakousku, v Rusku 90 tisíc

„Typický obyvatel celé Evropské unie klesne na 68 %, zatímco typický Čech klesne na 65 % svých předdůchodových příjmů,“ vysvětluje pro Seznam Zprávy analytik portálu KupníSíla.cz Petr Woff. „Relativně tedy nejde o velký rozdíl, ale v absolutních číslech samozřejmě záleží na síle konkrétní ekonomiky.“

Jen podíl ze mzdy však neukazuje celý obrázek. „Například v Rakousku pobírá průměrná starobní důchodkyně čtrnáctkrát za rok přes 1 200 eur, což dělá přes 400 000 Kč ročně. Naproti tomu když pohlédneme za východní hranice EU, průměrný ruský starobní důchodce nepobírá ani 19 000 rublů za měsíc, což je méně než 90 000 Kč ročně,“ upozorňuje Woff. „Přitom ruské supermarkety nyní inzerují kilogram žitného chleba zhruba za 225 rublů, což je přes 85 Kč.“

Analytik také upozorňuje, že meziroční nárůst starobního důchodu nepokryl ani inflaci. „Česká správa sociálního zabezpečení uvádí, že průměrný starobní důchod (bez vdovského nebo vdoveckého příplatku) v září 2021 činil 15 411 Kč a v září 2022 stoupl na 18 033 Kč, což znamená nárůst o 17 %,“ vypočítává s tím, že meziroční inflace ve stejném časovém úseku byla 18 %.

Statistiky portálu Kupní síla z předchozích let navíc ukazují, že průměrná mzda roste rychlejším tempem než průměrný důchod.

„Nicméně v roce 2023 by opět mělo dojít k růstu, protože kromě standardní novoroční nebo mimořádné protiinflační valorizace přibude ještě výchovné: 500 Kč měsíčně za každé vychované dítě pro toho rodiče, který se o potomka staral více,“ připomíná analytik a dodává, že „aktuálně nejzávažnější inflační položky, zemní plyn a elektřina, budou zabrzděny cenovými stropy“. I to by mělo seniorům pomoci.

Kupní síla českých důchodců je pak mezi kupní silou jednotlivců a rodin, pokud jejich rozpočet přepočítáme na osobu. „Nejdříve se zaměřme na průměrného zaměstnance, který žije sám a vydělává 40 000 Kč hrubého měsíčně, což po odvodech a se slevou na daňového poplatníka dělá zhruba 32 200 Kč čistého,“ začíná výpočet Woff.

„Jeho kupní síla je evidentně vyšší než kupní síla typického seniora. Ale jakmile započítáme 2 rodiče, kteří živí sebe a ještě 2 děti, dostáváme se do odlišné situace,“ upozorňuje.

„Taková rodina je sice daňově zvýhodněná, takže její celkové čisté mzdové příjmy vyjdou zhruba na 67 500 Kč měsíčně. Ale na osobu vychází méně než 17 000 Kč na měsíc (67 500 Kč / 4 lidi),“ uzavírá příklad analytik. „Jinými slovy, domácnost průměrných českých starobních důchodců má na osobu vyšší příjem než průměrná česká mladá rodina.“

Za Kalouska bylo důchodcům lépe

Odborník pak dodává ještě jeden zajímavý fakt – kdy se v porovnání s průměrnou mzdou měli důchodci nejlépe. „Pokud jde o poměr průměrného čistého starobního důchodu a průměrné hrubé mzdy, ten byl zatím nejvyšší v roce 2013 (za premiéra Petra Nečase a ministra financí Miroslava Kalouska), kdy dosáhl 44 %,“ připomíná. „Tato úroveň by však v roce 2023 mohla být překonána.“

Česká republika patřila ještě v roce 2020 v rámci Evropy k zemím se spíše starší populací. Penzisté tvořili podle nejaktuálnějších dat Eurostatu zhruba pětinu populace, což nás řadilo na osmou pozici z 32 sledovaných.

Podle statistik navíc bude důchodců přibývat. Po roce 2030 totiž do penze začnou odcházet silné ročníky, takzvané Husákovy děti. A zatímco bude potřeba více peněz na jejich důchody, méně lidí bude do systému přispívat.

Foto: Seznam Zprávy

Jak se bude v budoucnu vyvíjet počet důchodců.

Podle dat z OECD k roku 2019 šlo na důchody ze státního rozpočtu necelých 8 procent, což nás řadí přibližně do středu sledovaných zemí.

Aktuální data však ukazují, že tato hodnota v dlouhodobém horizontu poroste a okolo poloviny století překoná hranici 10 %.

Foto: Seznam Zprávy

Projekce podílů výdajů na starobní důchody.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované