Hlavní obsah

Kde vítězí celostátní strany? Hranice je kolem deseti tisíc obyvatel

Foto: Michal Šula, Seznam Zprávy

Hnutí ANO Andreje Babiše zvítězilo ve většině ze sta největších měst.

Výsledky komunálních voleb z víkendu ukázaly, že celostátní strany vyhrávají ve větších městech, přičemž hranice se pohybuje kolem 10 tisíc obyvatel. Stovku největších měst pak ze dvou třetin ovládlo hnutí Andreje Babiše.

Článek

Čím menší město, tím větší šance pro nezávislé kandidáty a lokální politická uskupení, ukázala analýza výsledků letošních komunálních voleb. Celostátní strany naopak dominují větším městům. Silné v nich bylo zejména hnutí ANO.

Hranice pro úspěch velkých stran? Zhruba deset tisíc

Prahu a Plzeň ovládla koalice SPOLU, v Brně zvítězili spojenými silami ODS a TOP 09. V Ostravě a Olomouci mohlo o víkendu slavit hnutí ANO. Ve městech nad 100 tisíc obyvatel se povedlo regionálnímu uskupení uspět jen v Liberci, kde vyhráli Starostové pro Liberecký kraj ve spolupráci s TOP 09 a lidovci.

Podobná situace je u většiny měst s více než 50 tisíci a méně než 100 tisíci obyvatel. Jen ve třech z dvanácti z nich zvítězilo lokální uskupení (VOLBA PRO KLADNO, ProMOST a Naše Město F-M).

Silné jsou celostátní strany také ve městech s 30–50 tisíci obyvateli. Z osmnácti možností zvítězili čtrnáctkrát, dařilo se zejména hnutí ANO, které vyhrálo třináctkrát samo a jednou v koalici s lokálním uskupením.

Celkově ANO zvítězilo v téměř šedesáti ze sta největších měst v republice.

„V minulosti měla podobné postavení ODS. Postupně se ale rozplynulo, poté už se podobná dominance neobjevila. Stranické spektrum bylo mnohem pestřejší,“ připomíná vedoucí Katedry politologie a anglofonních studií Metropolitní univerzity Praha Just.

„I dnes je stranické spektrum pestré, a často jiné strany mají větší podporu než ANO, ale jen za cenu součtu hlasů. ANO je relativně nejsilnější, ale nemá potenciál ovládnout klíčová města samostatně. Stejně se tedy musí opírat o koalice s jinými subjekty,“ podotýká.

Nedostatek straníků v menších obcích

S klesající velikostí obce naopak roste síla místních subjektů. První náznaky se začínají rýsovat u měst od 20 do 30 tisíc obyvatel.

Velký zlom však přichází v další kategorii. Ve městech, která mají mezi deseti a dvaceti tisíci obyvatel, dosáhli nezávislí kandidáti 26% úspěšnosti. Častěji se také dařilo celostátním stranám, které se s nimi spojily.

„V malých městech a obcích a na vesnicích často celostátní politické strany nemají svoje místní organizace,“ vysvětluje Petr Just.

„Strany obecně trpí nedostatkem členů, a proto není překvapivé, že v malých obcích není třeba ani dost zájemců o členství ve straně, aby mohli v souladu se stranickými stanovami ustavit místní organizaci.“

„Dalším důvodem je obecně nižší míra vlivu té ‚velké‘ politiky na malých obcích, nižší míra ideologizace, jiné vazby a vztahy mezi politiky na lokální úrovni, důraz spíše na „sousedské“ vazby než na nějaké následování celostátně vládních a opozičních stran a kopírování jejich přístupů k veřejným otázkám,“ dodává Just.

Potvrzuje to i poměr vítězství, která nezávislí kandidáti zaznamenali v obcích mezi pěti a deseti tisíci obyvateli. Nezávislí kandidáti, ať už sami, nebo v koalici s celostátní stranou, vyhráli ve více než 60 procentech obcí.

„V malých obcích jsou profily konkrétních kandidátů, jejich známost v dané lokalitě, a hlavně případné zásluhy o rozvoj obce či vesnice – pokud už ve funkci byli a obhajují ji – zcela klíčové,“ připomíná politolog. „Navíc kandidáti v malých obcích, kde se volí i méně zastupitelů, se nemohu schovat doprostřed nějaké ‚masové‘ kandidátní listiny. Jsou více vidět.“

Ve velkých městech je podle Justa větší pravděpodobnost toho, že se mezi kandidáty skryje i někdo neznámý, nevýrazný či neschopný. „Na malých obcích, kde se všichni znají a kandidátní listiny tam nejsou tak mnohočetné, je toto nemožné či alespoň málo pravděpodobné,“ vysvětluje odborník.

V obcích od tří do pěti tisíc obyvatel pak nezávislí kandidáti vítězí ve volbách ve více než padesáti procentech a poměrně silná jsou i lokální uskupení.

Podle Justa by i při dalších podrobnějších zkoumáních platil princip, že s menšími obcemi síla celostátních stran slábne. „Čím menší obec, tím menší vliv celostátních stran. A čím menší obec, tím bude pravděpodobně i menší počet kandidujících subjektů celkově,“ dodává.

Doporučované