Hlavní obsah

Firmy mohou žádat odpuštění pojistného. Pro některé nejsou podmínky fér

Foto: Profimedia.cz

Program Antivirus C má na starosti Ministerstvo práce a sociálních věcí pod vedením Jany Maláčové.

Reklama

9. 7. 7:12

Vybrané firmy mohou ušetřit na odvodech sociálního pojištění svých zaměstnanců necelé dva miliony korun. Program pomoci ale může některé z nich diskriminovat.

Článek

Firma International Study Programs přišla kvůli koronaviru minimálně o půlroční příjem. Obrat společnosti letos v meziročním srovnání poklesne o více než 200 milionů. „Organizujeme cestovně vzdělávací programy pro zahraniční univerzity. Kvůli zavření hranic se nám ze dne na den zastavil veškerý příjem,“ popisuje šéf společnosti Tomáš Chalupník. Doufá, že se jejich byznys aspoň částečně obnoví v posledním čtvrtletí.

Jeho firma zaměstnává více než padesát lidí, na částečnou úhradu jejich mezd čerpá pomoc z programu Antivirus B. A právě počet zaměstnanců a čerpání alternativních „antivirů“ jí znemožňují využít nejnovější způsob podpory z resortu Ministerstva práce, Antivirus C. Ten nenahrazuje společnostem mzdy, ale odpouští jim odvody na sociální pojištění.

„Antivirus C by byl pro nás samozřejmě výhodnější, jelikož primárně řešíme cash flow pro následující tři měsíce. Takováto podpora by pro naše přežití byla dost významná,“ říká Chalupník. „Do kvóty počtu zaměstnanců se ale započítávají i ti na rodičovské nebo mateřské dovolené, což nám ta čísla dost zkresluje,“ podotýká.

Každý zaměstnavatel, který má nárok na obě formy podpory - tedy příspěvěk na náhradu mezd z Antiviru A nebo B i odpuštění sociálního pojištění z Antiviru C, si musí vyhodnotit, který režim programu je pro něj vhodnější.

„S velkou mírou zobecnění se dá říct, že pokud je většina zaměstnanců ‚na překážkách v práci‘, bude pro zaměstnavatele výhodnější podpora v režimu A či B. Pokud již však zaměstnavatel má pro většinu zaměstnanců práci, pravděpodobně pro něj bude vhodnější nárokovat odpuštění odvodů pojistného v režimu C,“ míní Štěpán Sojka, advokátní koncipient společnosti Kodap legal.

„Céčko“ vezme ze státní kasy až 13,5 miliardy

Stát podle mluvčího Ministerstva práce a sociálních věcí Jana Brodského předpokládá, že mu kvůli programu Antivirus C vypadne příjem v maximální výši 4,5 miliardy korun měsíčně, souhrnně za tři měsíce 13,5 miliardy korun. Firmy, které splní dané podmínky, mohou úlev na odvodech využít poprvé teď v červenci za červen, naposledy v září za srpen.

„Zaměstnavatelé ušetří 24,8 procenta z hrubé mzdy, ovšem výše hrubé mzdy je limitována na 52 253 Kč. Maximální úspora je tedy necelých 13 000 Kč měsíčně na zaměstnance a 648 000 Kč měsíčně na celou společnost,“ vypočítává Jan Bonaventura, daňový poradce ze společnosti Bredford Consulting. „Ovšem za předpokladu, že má firma přesně 50 zaměstnanců a všichni vydělávají přes 52 253 Kč. To v praxi nastane zcela ojediněle,“ dodává.

Program Antivirus C

Stát zaměstnavatelům splňujícím podmínky programu promine pojistné na důchodové pojištění za zaměstnance za měsíce červen, červenec a srpen. Pojistné se platí do 20. dne následujícího měsíce. Poprvé si tak firmy budou moci od placení pojistného ulevit tento měsíc.

Program mohou využít firmy, které:

- mají maximálně 50 zaměstnanců v hlavním pracovním poměru,

- nesnížily počet zaměstnanců a objem mezd o více než 10 % (porovnává se stav ke konci března a ke konci příslušného měsíce),

- za příslušný měsíc nečerpají prostředky na částečnou úhradu mzdových nákladů poskytovaných zaměstnavatelům z programů Antivirus A nebo B,

- včas odvedou část pojistného, které jsou povinni platit jejich zaměstnanci (6,5 % z vyměřovacího základu),

- neodměňují zaměstnance platem (obce, úřady, státní fondy apod.),

- nejsou v zákoně specifikovanými poskytovateli zdravotních služeb,

- jsou daňovými rezidenty ČR, popřípadě daňovými rezidenty EU/EHP, kteří dosáhli většiny svých příjmů ze zdrojů na území ČR.

Jednou z výhrad vůči nastavení Antiviru C je, že podpora není nijak odstupňovaná. Firma musí splnit všechny podmínky, aby jí stát pojistné odpustil. Když jich splní jen několik, má smůlu. Navíc kvůli kvótě na počet zaměstnanců hraniční případy povedou k propouštění, nepřijímání lidí, přijímání lidí na dohody místo na zaměstnanecký poměr a podobně.

Limit na počet zaměstnanců může v důsledku výrazně znevýhodňovat některé zaměstnavatele proti jiným. „Pokud někdo udržel například 55 zaměstnanců, přestože přechodně přišel o většinu tržeb, nedostane nic. Naopak ten, kdo na situaci kolem koronaviru třeba i vydělal a nemá víc než 50 pracovníků, získá od státu až dva miliony. Ten kdo dotaci dostane, tak může více investovat a v konečném důsledku poškodit toho, kdo nic nedostal,“ podotýká Bonaventura.

Firma s 50 zaměstnanci, která by mohla nabírat, již nikoho dalšího nepřijme. Pokud by totiž přijala jen jediného zaměstnance, přijde o celou podporu. Nebo firma, která má 55 zaměstnanců – bude pro ni lepší jich pět propustit a na ostatní pak podporu dostane.

Řešením by mohlo být poskytnutí příspěvku všem, ale velkým firmám například jen na 50 zaměstnanců. „Pokud si to rozpočet nemůže dovolit, může se hranice maximálního počtu zaměstnanců snížit. Ale nepovažuji za správné, aby byli upřednostněni někteří na úkor jiných. To, že má někdo 100 zaměstnanců navíc v praxi vůbec neznamená, že vydělá více než někdo s 50 zaměstnanci,“ míní daňový expert Bredford Consulting.

Půlúvazky jsou celí zaměstnanci

Zákon navíc neřeší, jak se mají zaměstnanci počítat. Pokud tedy někdo má zaměstnance na poloviční úvazek, měl by se započítat vždy jako celý zaměstnanec. Stejně tak by se dle dikce zákona měli započítat zaměstnanci na mateřské dovolené – byť nepracují, jsou považováni za účastné nemocenského pojištění.

„Pokud tedy někdo nahradí deset zaměstnankyň na mateřské dalšími deseti a dostane se v součtu přes 50, nedostane vůbec nic,“ poukazuje Bonaventura na další absurditu.

Do počtu se započítávají jen zaměstnanci v pracovním poměru, což může způsobit problém u jednatelů či „dohodářů“. Ti sice nemocenské pojištění platí, nejsou však v pracovním poměru (členové statutárních orgánů spíše výjimečně).

Podmínky programu přikazují srovnávání stavů s březnem, kdy nikdo nevěděl, že takový program bude. Propuštění 20 procent zaměstnanců v březnu často znamenalo zachování práce pro 80 procent, nyní za to přichází „trest“.

Bonaventura popisuje, k jakým absurdním situacím to může v praxi vést. „Firma měla pět zaměstnanců. Jeden skončil v březnu a místo něj byl přijat nový zaměstnanec, který byl ve stavu již na konci měsíce, aby si práci předali. Tím pádem byli v počtech za březen oba a firma měla šest zaměstnanců. Na konci června mají stále pět zaměstnanců jako předtím, ale podmínku nesplní, šest versus pět je pokles o více než 10 procent. Řešením je přijmout jednoho zaměstnance, byť jen na jeden den a firma podmínky splní,“ říká.

Kromě toho, že to může být pro nového zaměstnance nepříjemné (bude obratem propuštěn, aniž ví proč), může jít o zneužití práva či dokonce o trestný čin. „Ovšem neudělat to, znamená nemít stovky tisíc, které mohou být pro malou firmu otázkou přežití. Mnoho firem tak bude dotlačeno k tomu, dělat neracionální a nepříjemná rozhodnutí,“ myslí si daňař.

Podobně nespravedlivá může být i podmínka, že firma nesmí oproti březnu snížit mzdy o více než desetinu.

„Firma A v březnu snížila mzdy, například nevyplatila variabilní složku či bonus a díky tomu jí mzdy poklesly proti částce, kterou si zaměstnanci obvykle vydělají. Firma B vyplatila roční bonusy, jak je obvyklé, protože jí to přišlo fér, i když už bylo jasné, že se jí zhorší výsledky. Firma A tedy dostane za červen příspěvek, firma B nedostane nic, protože jí formálně poklesly mzdy mezi březnem a červnem,“ popisuje Bonaventura další reálný příklad neférového nastavení programu.

Další poměrně krutou podmínkou je to, že nárok na prominutí musí zaměstnavatele uplatnit v přehledu na první pokus, možnost opravy není.

A dále: Firma s dvaceti zaměstnanci měla v březnu a červnu stále stejný počet pracovníků. V červnu onemocněl jeden zaměstnanec, který měl relativně vysoký plat. Díky tomu poklesl objem mezd pod 90 procent a firma nemá na Antivirus C nárok. „Po upozornění se rozhodli poskytnout dříve bonus a podmínky splnili. Mnoho firem ale takovou informaci včas nedostane a podmínky nesplní,“ upozorňuje Bonaventura.

Právě dát zaměstnancům bonusy mnohým zaměstnavatelům usnadní napasování se do podmínek programu. „Zaměstnavatel díky tomu může splnit podmínky programu. A pokud ne, tak ušetří skoro 25 procent hrubé mzdy, což není málo. Ideální je bonusy rozložit tak, aby se to vešlo do těch 52 tisíc korun každý měsíc a úspora byla maximální,“ radí daňový odborník.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené