Hlavní obsah

Firmy musí přežít i za cenu poklesu našeho zisku, říkají bankéři

Ilustrační foto.

18. 6. 7:12

Posledních deset let oznamoval bankovní sektor rekordní zisky a bez ohledu na rostoucí konkurenci malých bank si udržel svoji ziskovost a finanční zdraví. Pak ale přišla pandemie, která podřezala mnoho z větví plodících zisk.

Článek

Krize by mohla tuzemské banky podle Romana Luxe z poradenské společnosti Deloitte meziročně připravit až o polovinu zisku. Zároveň je ale nemohla zastihnout v lepším stavu připravenosti. „Ziskovost bankovního sektoru vysoce přes 10 procent vlastního kapitálu, podíl nesplácených úvěrů méně než 2,5 procenta a kapitálová přiměřenost blížící se 20 procentům nás řadí na přední místa v Evropě,“ tvrdí Lux.

Dopady pandemie ale budou značné a bankovní trh už na ně začal reagovat. V současné době zatím pomáhají státní podpory například ve formě úvěrového moratoria a banky dosud řešily zejména provozní otázky spojené s akceptací a zpracováním žádostí o odklad splátek. „Již v průběhu března a dubna však identifikujeme změnu trendu v objemu nesplácených úvěrů a rostoucí náklady bank na úvěrové riziko,“ uvedl expert Deloitte.

Top bankéři, se kterými Seznam Zprávy mluvily o situaci ve firmách, se shodují v několika bodech.

Firmy situaci zvládají lépe, než banky čekaly. Zatím

Splátky úvěrů si odložilo méně klientů, než se očekávalo. Za poslední roky si totiž firmy vytvořily určité rezervy, díky kterým krizí proplouvají snadněji. „Kdyby to přišlo v letech 2010 až 2012, byl by dopad daleko větší,“ míní Jan Novotný, šéf firemního bankovnictví banky Moneta. Převážná většina jejích firemních klientů situaci zvládá i bez odkladu splátek. „Můj optimistický pohled je daný i tím, že nemáme v portfoliu velké pražské hotely nebo letecké společnosti, které zřejmě ještě dlouho neuvidí světlo na konci tunelu,“ doplnil.

„Pokud jde o celková čísla a dopady, zatím je situace dobrá. Z 80 tisíc našich úvěrovaných klientů jich o odklad požádalo šest procent. To považujeme za velmi dobré číslo,“ přidává se Radek Trachta, šéf oddělení největších firemních klientů Komerční banky. Například UniCredit bank odložila desetinu splátek firemních úvěrů.

„Pro odklad si šly zejména firmy, které se ze dne na den ocitly bez jediné zakázky. Často firmy menší a z oblasti služeb, hotelů, cestování a dopravy,“ upřesňuje Petr Vostrý, manažer péče o firemní klienty v České spořitelně.

Negativní dopady mnoho firem zřejmě pocítí až později, zejména na podzim, kdy skončí program Antivirus a odklady splátek. „Čekáme novou vlnu žádostí o pomoc. Třeba u úvěrů COVID III je aktuální zájem nižší, než jsme čekali,“ podotýká Vostrý.

Menší firmy jsou na tom hůř

Krátkodobě mají podle Petra Vostrého firmy strach z toho, že jsou na krizi samy, v pomoci se často nevyznají. Manažeři a majitelé musí také třeba popouštět a berou si to osobně.

O odklad splátek požádali ve firemním sektoru nejvíc živnostníci. Ti podle Jana Novotného z Monety chtějí ulevit od splátek stejně často jako retailoví klienti, tedy občané. Živnostníci a malé a střední podniky totiž nemají tak velké kapitálové polštáře a dobré finanční zdraví jako velké firmy.

Krize ale doléhá i na korporace – pokud podnikají v postiženém oboru, mohly jim zdroje příjmů ze dne na den vyschnout.

Úvěrové koryto se zužuje

Od bank se dá očekávat opatrnější přístup v oblasti řízení úvěrového rizika. Budou požadovat větší zajištění a vyšší podíl vlastních zdrojů dlužníka. Daleko víc banka zkoumá také udržitelnost obchodního modelu.

„Nezavřeli jsme kohouty, ale jsme selektivnější, díváme se na reálnost a obhajitelnost cashflow,“ popisuje Radek Trachta z Komerční banky. „Menší firmy budou pod větším drobnohledem, při posuzování dalších úvěrů se víc zapojí lidští schvalovatelé na úkor automatizovaného softwaru,“ vysvětluje.

Podle Romana Luxe také dochází ke změně sektorových limitů ve prospěch odvětví, která jsou méně zasažená krizí.

Podle velmi dobře informovaného zdroje z bankovního prostředí se půjčky těm nejzasaženějším, tedy cestovním kancelářím, restauracím nebo hotelům, dávají dál. Ať už v rámci programů COVID, kde je státní záruka pro banky dostatečná, nebo mimo ně. „Větší šanci má zavedený podnik s historií ve velkém městě, než nový motorest u dálnice na Drážďany,“ říká obecně zdroj.

Záleží i na tom, o jaký typ úvěru jde. Provozní úvěry se teď řeší primárně v rámci COVIDu. Investiční půjčku je možné dostat také. Rizikovějšího žadatele zmíněného typu nový motorest u dálnice na Drážďany ale banka požádá, aby přišel třeba až v září.

Přijde vlna, kdy budou velké firmy skupovat menší, ale zatím se podle Trachty nepotkávají očekávání prodávajících a kupujících o ceně. „Velké korporace zatím nepoptávají akviziční úvěry. Řešíme to, co měly rozjednané před koronavirem, protože tyto obchody trvají v řádech měsíců, nebo investiční úvěry,“ říká manažer Komerční banky.

Jak upozorňuje Novotný z Monety, k výrazné změně dojde v přístupu ke garancím. „Dřív se využívaly spíš okrajově, nově budou garantované úvěry tvořit větší část portfolia. Pro klienty to bude znamenat, že se zvýší půjčená částka a sníží úroková sazba,“ slibuje.

Bankám se sníží ziskovost

Bankám o několik procentních bodů rostou rizikové náklady na úvěry. Budou muset vytvořit obrovské množství opravných položek a být připravené na nejčernější scénář. Zisk samozřejmě klesne, bude to mít dopad i na dividendu a akcionáře.

O zisk finanční instituce připraví také menší ochota půjčovat si na rozvoj. „Větší firmy a municipality odsouvají investice. U firmy se 40 či 50 miliony ročního obratu přitom investice probíhá několik let,“ připomíná šéf firemního bankovnictví Monety. „Dnes to v objemech úvěrů nevidíme, protože dojíždějí ty už sjednané, ale vidíme propad ochoty investovat. Poptávka po nových úvěrech klesla o třetinu,“ zdůrazňuje.

Vzhledem k poklesu ziskovosti bude nutné hledat úspory v nákladech na poskytované služby. Roboti a umělá inteligence by se tak mohli v bankovnictví prosadit ještě rychleji. Bude také zajímavé sledovat, jak rychle budou tuzemské banky reagovat na situaci „čištěním“ úvěrových portfolií.

„Díky dlouhodobému období klidu a míru nemusí být jejich vnitřní kompetence v této oblasti dostatečné flexibilní a přístup k restrukturalizacím či prodejům nesplácených úvěrů může být váhavý. Výsledkem by pak byla vysoká neefektivita a nákladovost,“ míní Roman Lux ze společnosti Deloitte. Krize ale podle něj pomůže zefektivnit a zajistit ještě vyšší stabilitu interních procesů tak, aby banky byly v budoucnu odolné i vůči těmto nenadálým situacím.

Digitalizace zrychluje

Banky situaci využily k většímu prosazování digitálního styku. „Klienti získali daleko větší trpělivost. Když se dřív do formuláře dalo víc než 10 odrážek, radši zavolali,“ vysvětluje Petr Vostrý z České spořitelny. „Vyměnili jsme si desetkrát víc dokumentů než za stejně dlouhou dobu před krizí,“ potvrzuje Radek Trachta, který se stará o největší firemní klienty Komerční banky.

Ta také urychlila zmenšování pobočkové sítě. „Snižování poboček o pětinu bylo naplánované do roku 2022, ale ukázalo se, že digitalizace nejde na úkor kvality služeb. A i klienti, kteří zvlášť na malých městech rádi do banky chodili, jsou ochotní to akceptovat,“ vysvětluje Trachta. Rozšiřuje se ale počet vkladových bankomatů, aby i podnikatelé z města bez pobočky mohli ukládat hotovost.

Covid 19 donutil podniky i banky zrychleně investovat do IT technologií, notebooků a zabezpečeného vzdáleného připojení k firemním složkám. „Odklady splátek velkých a středních klientů jsme dokázali udělat čistě digitálně,“ říká Vostrý.

„Banky si potvrdily, že práce z domova nemusí být žádný strašák. Agilní hráči už hledají cesty, jak mohou zvýšit podíl neosobní vzdálené komunikace při obsluze zákazníků, a to i pro firemní klientelu,“ potvrzuje bankovní expert Deloitte Roman Lux.

Komerční banka například zvažuje přechod na smart office, tedy chytré využívání kancelářských budov. Bude v nich víc sdílených prostor, v jedné kanceláři bude rotovat víc týmů. Pro obchodní útvary banky ovšem Radek Trachta vidí využití home office omezeně. „Osobní kontakt s klientem je pořád nutný, o to víc, čím větší firma je,“ vysvětluje. A navíc jeho podřízení – obchodníci – jsou soutěživí. „Osobní interakce, sdílení zkušeností a zdravé hecování jsou pro motivaci obchodního týmu a pocitu sounáležitosti důležité, v tomto mají ‚kabely‘ svá omezení,“ podotýká Trachta.

Malé a opakované papírování chtějí firmy provádět digitálně, ale velké záležitosti, jako třeba vyřízení úvěru na stavbu haly, chtějí v bance stále projednávat osobně.

Nabídka pro firmy se mění

Banky firmám vycházejí vstříc jak cenově, tak přivřením oka nad plněním některých dokladovacích povinností. Klíčové pro ně dnes je, aby jejich firemní klienti přežili – i za cenu snížení výnosů pro banku.

Před pandemií byla ve velké bankovní konkurenci důležitá cena. „Teď nám říkají, že zásadní je především to, aby byla banka předvídatelná a transparentní a umožňovala digitální přístupy,“ informuje Vostrý. Předvídatelnost znamená, že firmy chtějí vědět, že mají likvidní rezervu, třeba předschválené limity. Také chtějí vědět, jak jsou na tom ve srovnání s anonymizovanou konkurencí. Firmy se také víc bojí druhotné platební neschopnosti, když jim nebudou klienti platit.

Věrnost se vyplatí

Bankéři se shodují, že dokážou víc vyjít vstříc firmě, kterou už nějakou dobu znají. Nový klient může mít sebelepší byznysplán, ale dokud banka neví, jak firma reálně funguje, bude ostražitá.

„Pro klienty se ukáže výhoda dlouhodobějšího vztahu se silnou a stabilní bankou, jejich vzájemná důvěra bude výhodou při překonávání krizových období. Agresivní hráči na bankovním trhu budou nuceni více ‚přiškrtit úvěrové kohoutky‘ pro současné i nové klienty,“ myslí si Roman Lux.

Banky ale nejsou ve výsadní pozici toho, koho je třeba si předcházet. I ony se musejí o klienty předhánět, konkurence je velká. Období, kdy je mnoho firem nejistých, využívají k utužení vazeb. Klientům třeba radí i s nebankovními záležitostmi.

Spolupráce bank a státu je nutná

Firmy potřebují dostatečnou likviditu. Tu jim musí dodat banky ve spolupráci se státem. Banka peníze půjčí, stát ale musí kromě poskytovaných „dotací“ podpořit také poptávku. „Řada opatření již byla realizována, bohužel jejich široký záběr vede k neefektivnímu využití rozdělované podpory, a ta se nedostane v požadované míře do nejproblematičtějších oblastí našeho hospodářství,“ míní Lux.

Nejkritizovanější oblastí pomoci jsou zaručené úvěry COVID. Podle zdroje z bankovního prostředí, který si přál zůstat v anonymitě, bylo největší chybou státu, že nedokázal dostat úvěry COVID mezi lidi.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené