Hlavní obsah

Francie nařídila propustit teroristu z ETA, na žádost Španělska byl opět zatčen

Francie nařídila propustit bývalého šéfa ETA Josu Terneru, na žádost Španělska byl opět zatčen. (Video: Jana Lipská, AFP)

19. 6. 22:38

V Paříži dnes nařídili propustit na svobodu Josu Terneru, někdejšího vůdce baskické separatistické skupiny ETA. Je obviněn z útoku ve španělské Zaragoze, při kterém zemřelo 11 lidí. Ternera byl zhruba před měsícem dopaden ve francouzských Alpách po 17 letech na útěku. Podle obhajoby by však ze zdravotních důvodů neměl čekat na rozsudek ve vězení.

Článek

Vlastním jménem José Antonio Urrutikoetxea, známější pod jménem Josu Ternera, ale byl na žádost Španělska vzápětí znovu zatčen, uvedla agentura AFP s odvoláním na soudní zdroje. Původně měl zůstat během svého stíhání pod soudním dohledem.

Advokáti u soudu tvrdili, že držet jejich klienta během soudního procesu za mřížemi by bylo „neslučitelné s jeho zdravotním stavem“. Podle španělských médií má totiž rakovinu. Ternera byl zatčen letos 16. května v městečku Sallanches na parkovišti u nemocnice, kde měl být operován.

Francouzská justice už Terneru dvakrát odsoudila v nepřítomnosti, a to v letech 2010 a 2017. Pařížský soud se zatím nezačal zabývat jeho odvoláním proti prvnímu z rozsudků, který ukládá sedm let vězení za „zločinné spolčení za účelem terorismu“.

Někdejší vůdce ETA se odvolal i proti rozsudku z roku 2017 týkající se „účasti na zločinném spolčení za účelem terorismu“, který mu ukládá osm let vězení. K tomuto odvolání se soud vyjádří 28. června, uvedla AFP.

V ETA se Ternera ujal moci v 70. letech a organizaci vedl i celé následující desetiletí. Nejprve prosazoval strategii atentátů, později linii vyjednávání se španělským státem.

Poprvé byl zatčen ve městě Bayonne v jihozápadní Francii v roce 1989. U sebe měl granát a falešné dokumenty. O rok později si vyslechl rozsudek deset let vězení a po propuštění na svobodu v roce 1996 byl vyhoštěn do Španělska. V roce 1998 byl zvolen do baskického regionálního parlamentu. O rok později se stal jedním ze tří členů týmu ETA, který neúspěšně vyjednával se španělským státem.

V roce 2002 se začal ukrývat – začalo se tehdy totiž mluvit o jeho zapojení do atentátu na kasárny španělské policie z roku 1987 v Zaragoze na severu Španělska. Zemřelo při něm 11 lidí, včetně pěti dětí. Ve spojení s touto kauzou požádala nedávno španělská justice Francii o Ternerovo vydání, uvádějí španělská média.

ETA, jejíž půl století trvající separatistický boj si vyžádal přes 800 obětí, oficiálně zanikla loni na jaře. V prohlášení tehdy uvedla, že jako organizace skončila, ale že její bývalí členové budou nadále usilovat o nezávislé, sjednocené a socialistické Baskicko. Už v roce 2011 ETA oznámila, že s konečnou platností zastavila ozbrojený boj za nezávislost Baskicka, a v dubnu 2017 prohlásila, že se vzdá i všech svých zbraní.

Doporučené