Hlavní obsah

Glosa: Kdepak pohádka. Horor to je!

Glosář Jaromíra Bosáka o budoucnosti českého fotbalu.

Reklama

31. 12. 2020 11:30

Sváteční čas. Hodilo by se psát vznosným stylem, smířlivě a tak nějak státnicky s velkým nadhledem. Jenže přesně na to nejsem v současnosti naladěn, alespoň pokud jde o český fotbal. Nedá se nic dělat. Dnes to bude horor.

Článek

Ne že by všechno v takřka uplynulém fotbalovém roce stálo za starou belu. I když to nebylo úplně jednoduché, nakonec se dostala jednadvacítka na mistrovství Evropy, Slavia se neztratila v Evropské lize, reprezentace si udržela tvář a postoupila v Lize národů, byť s jistou dopomocí soupeřů. Hezky se kouká na výkony Součka, Coufala, Schicka, Jankta, Pavlenky a dalších reprezentantů v kvalitních soutěžích.

Ale marná sláva, nad českou fotbalovou kotlinou se stále drží temný bouřkový mrak s obličejem Romana Berbra. V něm se dlouhá léta psal příběh egoismu, obětování fotbalu mocenským a finančním zájmům několika lidí, nezájmu o produkt jako takový. „Kauze Berbr“ a jejím různým odbočkám a zátočinám se velmi podrobně věnoval a určitě ještě věnovat bude kolega Luděk Mádl. Já se pokusím trochu popřemýšlet dopředu.

Vyšetřování celého příběhu bude pokračovat ještě dlouho. Hodně bude záležet na tom, jak se rozpovídají ti z obviněných, kteří rádi za spolupráci s detektivy vymění nějaký ten rok ze svého budoucího trestu. Pár takových příkladů už se našlo a další se ještě nechají přesvědčit. Jelikož nejde o pány v jinošském věku, nýbrž velmi často o harcovníky v páté či šesté dekádě života, nemusí jít zrovna o řídký jev.

Přece jen nechcete v takovém případě strávit podstatnou část podzimu života v nápravněvýchovném zařízení. Byť v teple a s pravidelnou stravou. Ostatně se zájmem se čeká na chvíli, kdy přestane držet jazyk za zuby i samotný Berbr. Na každý pád se celá kauza jistě ještě rozroste a dotkne se mnoha dalších malých i velkých hráčů v této ruletě.

Což je problém. Samozřejmě pro ligové soutěže, fanoušky a jméno fotbalu jako takového. Jasně. Jenomže co se stane, když do hry, pokud se prokáže korupce či ovlivňování výsledků v profesionálních soutěžích, vstoupí UEFA?

Tedy ona vlastně už tak trochu vstoupila, jelikož do Prahy vyslala dohled nad komisí rozhodčích. Bývalý portugalský sudí Vítor Manuel de Melo Pereira si do bagáže měl kromě čistých košil přibalit také pořádné vidle. Tohle není na smetáček s lopatkou. Pokud se tedy k něčemu vůbec dostane. Ale má zkušenosti z podobné práce v Řecku, tak mu přejme, ať ho poněkud specifické české prostředí nezasype nějakou další nepříliš voňavou lavinou.

Ovšem příjezd jakéhosi soudcovského nuncia je vlastně jen taková drobnost. Ono by se totiž také mohlo stát, že prokázaná korupce bude důvodem vyloučit na určitou dobu české kluby z evropských pohárů, nebo dokonce reprezentační tým z bojů na velkých turnajích či v dalších kvalifikacích. Stanovy UEFA to umožňují.

Pro český fotbal by to byla katastrofa, jež by se rovnala pádu tunguzského meteoritu kamsi do prostoru Sibiře před nějakým tím tisíciletím. Najednou by přední kluby musely oželet i stovky milionů korun v případě zvlášť podařené sezony, ale ony ani větší desítky nebývají k zahození. Zároveň by nebylo možné ukázat v Evropě své hvězdy a následně je za pořádný balík prodat do bohatých klubů. Zase další díra v rozpočtu zvící otvoru v ponožce obra Koloděje.

Tudíž aby se kluby vůbec udržely ve stavu jakž takž funkčním, musely by „střelit“ své nejlepší hráče za hubičku někam do Řecka či Turecka, hlavně když je někdo koupí. Klesla by kvalita kádrů a celé nejvyšší soutěže. I proto, že když se v Česku škrtá, první je na řadě mládež, takže by se asi také zmenšila produkce talentovaných kluků z vlastních zdrojů. Logicky by se také daleko méně peněz dostalo do menších klubů, které jsou zvyklé vylepšovat si rozpočet lifrováním fotbalistů do kádrů bohatších domácích konkurentů.

A zase peníze. Jak by asi dopadla Ligová fotbalová asociace, kdyby přišla vyjednávat o novém televizním kontraktu s tím, že není na koho chodit a koukat a v lize se objevuje přinejlepším průměr? Že by televizní stanice hořely touhou platit za něco takového třeba 200 milionů? Zlatý voči. Tady máte padesát. Nechcete? Nechte být. My si najdeme náhradu v zahraničí. I to by se hypoteticky mohlo stát, byť fotbal přes všechny maléry a průšvihy pořád bude nejpopulárnějším sportem.

Ale byznys je byznys. Nikdo nemá povinnost vysílat něco, co nepřináší očekávaný efekt. Aspoň ne za přemrštěný peníz. I z tohoto důvodu, když budu uvažovat přísně pragmaticky, by měli představitelé českých nejsilnějších klubů udělat maximum pro to, aby se do celé fotbalové detektivky co nejdříve vneslo co nejvíce světla.

Vím, romantická představa. Zatím to vypadá na mistrovství republiky ve hře na mrtvého brouka, která je ve zdejších končinách populární skoro jako fotbal sám. Nic nevíme. Romana Berbra prakticky neznáme, kdysi – někdy před třemi lety – jsme ho viděli na nějaké společenské akci, ale jen jsme se pozdravili. Nikomu jsme nevolali, jo, ten telefon dávno nemám, někde jsem ho ztratil…

Já tedy ještě pamatuji na Pohádky ovčí babičky, to je podobná sorta příběhů. Akorát že v nich hodné a poslušné ovečky vždy převezly trio hladových, ovšem mentálně poněkud zaostalých vlků. Což není v českém fotbale zrovna pravidlem.

Jasně, dá se opravdu důvodně předpokládat, že v kontaktu s Berbrem či jeho pohůnky byla přes určité emisary značná část českého profesionálního světa. Ne vždy muselo jít nutně o kontakty přímo závadové, ale pravděpodobně právě takových bylo daleko více. I to je zřejmě obsaženo v tisícovkách stran vyšetřovacích protokolů. Jmen tam podle mého odhadu bude, jak říkají bratia Slováci, neúrekom. Odtud zřejmě plyne zmíněná nechuť vyjádřit se k celé kauze jinak než formou vysoce obecných prohlášení a proklamací.

Docela dobré je zamyslet se i nad tím, jestli by náhodou neubylo dětí, které by za normálních okolností začaly hrát fotbal. Když bude tato hra a vše okolo ní malováno vzhledem ke skutečnostem černou barvou, nedají rodiče své ratolesti raději na florbal nebo plavání?

A o široké základně, z níž pochopitelně vyrůstá kvalitní špička, si budeme moci nechat jen zdát. Tak jako celá fotbalová organizace o přílivu nových nebo udržení stávajících sponzorů. Být spojován s něčím, co má pověst, kulantně řečeno, problémového a různými podvodnými machinacemi prolezlého světa, to nikomu dobrou reklamu neudělá. Proč by do toho tedy cpal své grošíky?

Já opravdu nevím kdo, kdy, komu, proč ani za kolik. Ale stoprocentně vím, že hra míčem kopaným, jak se kdysi fotbalu říkalo, balancuje nad Macochou. A to jen proto, že se určitá skupina morálně závadových jedinců rozhodla udělat z něj dojnou krávu. Osobní profit a posilování ega byly hlavní motivací jejich jednání, český fotbal jako takový jim byl u… no, řekněme ukradený. Prostě by ho pro třiatřicet stříbrných klidně obětovali, jen když budou k večeři pávi s mákem.

Kdyby mělo k zásahu UEFA dojít, mohli by se čeští funkcionáři dozvědět mimo jiné to, že zástupcům zdejší soutěže jsou po uplynutí trestu rezervována dvě místa v připravované Konfederační lize. Tu Evropskou, nebo dokonce kvalifikaci Ligy mistrů, tu si, holenci, musíte vykopat. A že to může trvat deset let nebo se to také vůbec nemusí povést? A co je nám do toho, měli jste si doma udělat pořádek včas. Holt místo českých budou minimálně o patro výš hrát lucemburské, finské nebo srbské kluby.

Přiznávám, že z téhle verze příběhu optimismus věru nekape. Pohádky bratří Grimmů (shoda jmen s jedním z hlavních protagonistů kauzy z historického hlediska snad ani není čistě náhodná) jsou proti tomu četbou pro děti ledva odrostlé předškolním škamnám. A to jsem měl původně zadání napsat jakési sváteční slovo. Uff, že se to vskutku povedlo, to nemohu říci.

Upřímně – svátek pro místní fotbal nastane, když UEFA bude situaci toliko zpovzdálí sledovat. Nemám tušení, jestli se bude angažovat, kde by pro ni byla hranice, přes kterou již nejede vlak a která ji už nutí vstoupit do hry a trestat.

Nezbývá než doufat, že vše budou řešit jen místní policejní orgány a soudy a tento článek zůstane jen pochmurnou a nepravděpodobnou verzí jednoho z příběhů královny Mab, kde se to přísnými a leckdy nadobyčej krutými řešeními problémů jen hemží.

Ale že bych si byl úplně a stoprocentně jistý, že to, o čem jsem psal výše, se přihodit nemůže, tak to tedy ne.

Tak hezký nový rok…

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované