Hlavní obsah

Glosa: Řešením chaosu v opatřeních nejsou další opatření

Foto: Seznam Zprávy

Ve škole ne, v knihovně ano, v restauraci ano, ale… Mnoho lidí bez respirátorů vůbec nemusí tušit, že něco porušují.

Reklama

10. 11. 12:30
Článek

Pojďme nepodléhat prvnímu dojmu a říct si, že opatření možná nějakou logiku mají. Přál bych si ale, abych si jejich smysl nemusel složitě domýšlet sám.

Na úvod své dnešní glosy vám dám tři kvízové otázky. Představte si uzavřený prostor o 100 metrech čtverečních. Kolik lidí podle platných hygienických opatření smí v prostoru být, pokud je to:

1) veřejná knihovna?

2) taneční klub?

3) veletrh?

Pokud náhodou něco z toho víte, tak jste lepší než já. Protože bez dohledání bych nic z toho netušil. Rovnou vám prozradím, že v případě stometrové knihovny je to deset lidí, tedy jeden člověk na deset čtverečních metrů. U tanečního klubu je maximální možný počet hostů roven počtu míst k sezení. A veletrhy žádné specificky vymezené limity nemají pro jistotu vůbec.

Zkrátka v tom, co kde platí, je dost chaos. Opatření je spousta, všichni si možná pamatujeme a dodržujeme ta nově vydaná, ale stávající pravidla se respektují už o poznání méně. Ze zkušenosti z restaurací si dobrá polovina lidí vůbec respirátor nenasadí, byť ho kromě svého místa musí mít všude. A věřím, že většina z nich ani neví, že něco porušuje, protože nasazení respirátoru po nich nikdy nikdo vlastně nechtěl.

To pak můžeme vydávat tuny nových opatření, ale když nikdo neřeší dodržování těch základních, žádná nová nás nespasí.

Dvě minuty

Pravidelné autorské glosy osobností Seznam Zpráv. Názory, postřehy, komentáře. Ve dvou minutách, v textu a zvuku, každý všední den.

Dvě minuty můžete poslouchat na Podcasty.cz a ve všech dalších podcastových aplikacích.

A co je možná ještě horší, chaos je i v tom, proč některé věci platí. Proč si musím nasadit respirátor v práci, ale nemusím ho podle opatření vlády mít při přednášce na vysoké škole? Proč v knihovně může být najednou deset lidí, když ve stejně velkém tanečním klubu je teoreticky možné mít třicet míst k sezení, takže tam smí být třicet hostů?

Jistě, pojďme nepodléhat prvnímu dojmu a říct si, že něco z toho možná nějakou logiku má. Přál bych si ale, abych si smysl těchto různorodých pravidel nemusel (často neúspěšně) domýšlet sám. A vnitřní motivace pro respektování opatření díky jejich pochopení bude vždycky lepší než přístup „neptej se a dodržuj“.

Informační chaos je bohužel vždy úrodnou půdou pro vznikání polopravd a dezinformací. Čím jasněji vysvětlená, jednodušší a srozumitelnější pravidla si nastavíme, tím méně je lidé budou – omylem i schválně – sabotovat.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované