Hlavní obsah

Glosa: Václavák už není no-go zóna. Tu má Praha jinde

Foto: ČTK

Z Václavského náměstí je opět místo, kam občas zajdete, i když nemusíte.

Reklama

13. 9. 16:00

Co dokázalo změnit atmosféru proslulého pražského bulváru?

Článek

Glosu si také můžete poslechnout v audioverzi.

Ačkoli zrovna na pražský magistrát se letos na podzim noví lidé vybírat nebudou, stalo se z Prahy a její dopravy téměř hlavní téma předvolební kampaně. Do kritiky se výrazně zapojil dokonce prezident republiky, který jinak Pražany i s jejich problémy po léta ve funkci ostentativně ignoruje.

Prezidentovo zneužití metropole v předvolební době vyvolává jednoznačnou potřebu se hlavního města zastat. Dopravní problém je palčivý. Ale nežije se tady zle. A pokud se – jak z Hradu správně zní – pražské záležitosti týkají občanů celé republiky, mám tady jeden nápad také pro občany z celé republiky: Doprava tu nestojí za nic, ale přijeďte do Prahy a jděte na Václavské náměstí.

Kombinací několika faktorů se z něj začíná pomalu stávat místo, kam člověk rád jde, i když nemusí. Žádná „no-go zóna“ ani „raději no-go zóna“. Ještě před pár lety byl „Václavák“ místem, kde měl člověk těžko popsatelný nepříjemný pocit, který podvědomě nutí přitáhnout si kabelku blíž k tělu. A ten je dnes pryč. Z náměstí je znovu místo, kam v klidu zajdete s dětmi.

A co se změnilo? Víc věcí. Pojďme Václavák „stéct“, jak se dřív říkalo, a zastavit se u nich.

První (shora) je znovuotevřené Národní muzeum. Skvělý a neoddiskutovatelný důvod, proč zavítat na proslavený bulvár. A po výstavě nebo prohlídce není nutné hned zalézt do metra a odjet na přívětivější místo.

Na náměstí se znovu chodí na zmrzlinu, na nákupy a po pandemii i do restaurací. Jeden z paradoxních přínosů koronaviru je, že i tady na Václaváku se musely proměnit restaurace. A to zejména ty, které se dřív soustředily na turisty a snažily se je přesvědčit, že jim nabízejí normální jídlo za normální ceny. Takže zahrádky jsou teď plné a lákají na veselé nápisy typu „hlídací koutek pro tatínky“. Trochu trapné a genderově nekorektní? Jistě, ale o dost lepší než boloňské špagety za 600 korun nebo dealer s kdovíčím.

Rčení, že všechno zlé je pro něco dobré, vytane na mysli i o kousek níž, kde míjíte frontu u milovaného i nenáviděného obchodního domu Primark. Můžeme mít tisíc výhrad začínajících u demolice původního domu a končící u etických stránek výroby irské značky. Ale na náměstí Primark přinesl život a přivedl lidi, kteří přijdou jen tak – a to je příjemná změna.

Dolní část náměstí je tedy teď zrovna rozkopaná a spíš se tudy jen prochází. Rekonstrukce se bohužel protahuje, první etapa má být hotová na jaře. Škoda.

Škoda také je, že se lidé z celé republiky včetně těch údajně frustrovaných a ohrožených Pražanů nemohou jako dřív uklidnit obyčejnou procházkou v areálu Pražského hradu. Z toho je nyní opravdová a asi jediná no-go zóna v Praze.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované