Hlavní obsah

Šéf Googlu má novou práci. Není mu co závidět

Foto: Maurizio Pesce/Flickr

Sundar Pichai nově vede nejen Google, ale i jeho mateřskou společnost Alphabet.

8. 12. 2019 6:58

Málokteré předání moci bylo tak sledované jako to, které proběhlo v tomto týdnu. Zakladatelé společnosti Google Larry Page a Sergey Brin opustili nejvyšší vedení mateřské společnosti Alphabet a předali denní řízení osvědčenému Sundaru Pichaiovi.

Článek

Odstoupení obou mužů představuje symbolické gesto odcházení jedné generace, která formovala internet a bez které by dnešní svět asi vypadal jinak. Podobně se základy otřásly, když se v roce 2000 rozhodl denní řízení svého Microsoftu předat Bill Gates, nebo když Steve Jobs z Applu prohrál v roce 2011 boj s rakovinou.

Z hlediska byznysového však u Alphabetu – Googlu o žádnou revoluci nejde. V řeči čísel by totiž místo pomlčky mohlo klidně být rovnítko, protože tržby celého Alphabetu prakticky tvoří jen Google. Pro přesnost, v roce 2018 utržila mateřská společnost celkem 136,8 miliardy dolarů a podřízená společnost Google z této sumy dodala 136,2 miliardy dolarů. Tedy 99,6 procenta.

Posun šéfa Googlu Sundara Pichaie na nejvyšší příčku v hierarchii tak představuje v jistém smyslu sázku na jistotu v poměrně nejisté době. Ačkoliv totiž Google každý rok roste, v tržbách, v zisku i záběru, začíná stále zřetelněji cítit tíhu svého úspěchu.

Giganti v defenzivě

Google, potažmo celý Alphabet, se dostává do hledáčku politiků i uživatelů po celém světě z řady důvodů – je tak veliký, že válcuje konkurenci, přitom chytře využívá daňových kliček, a tak si často sníží daňovou povinnost k zanedbatelným částkám, sedí na ohromném množství uživatelských dat a ta zprostředkovává inzerentům, aby mohli lépe cílit reklamu, v jeho chytrých algoritmech mnozí vidí zbraň pro ovlivňování voleb…

O tom, v jakém nebezpečí se giganti ze Silicon Valley nacházejí, svědčí třeba zářijové zasedání výboru pro tajné služby, na které se dostavili zástupci nejvyšších firemních pater Facebooku a Twitteru a popisovali opatření, která v boji s dezinformacemi přijali. Jen jedno místo zůstalo volné, šéf Alphabetu Larry Page za sebe poslal psané vyjádření – což později i samotná společnost vyhodnotila jako špatný krok.

O šíření dezinformací, kterému sociální sítě a vyhledávače často pomáhají, se diskutuje už několik let a i když Google, Facebook či Twitter útoky odrážejí, přesilovku rozhodně nehrají, spíš jsou ve stále těžší defenzivě.

Proti výpadům třeba britského herce Sachy Baron Cohena, že firmy rozběhly „největší propagandistickou mašinerii v dějinách“ se těžko argumentuje, zvlášť když provokatér známý coby Borat vmete technologickým firmám, že by pro nacistického vůdce Adolfa Hitlera klidně šířily reklamu na „konečné řešení“. Proti takovému kalibru pak působí výzva českých poslanců jejich americkým protějškům, aby kongresmani brali erozi demokratických pořádků způsobenou sociálními sítěmi vážněji, poněkud suchopárně.

Pod dohledem úřadů

Kromě dezinformací čelí Google/Alphabet bojům s antimonopolními úřady, které nestačí řešit stížnosti na tržní dominanci. Že jí Google dosáhl tím, že uměl uživatelům nabídnout něco lepšího (nebo je o tom alespoň přesvědčit), není z hlediska udržování konkurence na trhu úplně zásadní argument. Například Brusel dal už Googlu za zneužívání dominantního postavení několik pokut – a účet s cifrou 8,25 miliardy eur, tedy 211 miliard korun, podle všeho nebude konečný.

Evropské komisi se nelíbilo zneužívání dominantní pozice operačního systému Android, zvýhodňování „googlovské“ služby pro porovnávání obchodních nabídek nebo omezování konkurence na trhu s reklamou.

Na chodbách amerického kongresu i evropského parlamentu se ostatně ozývají hlasy, že by se měly Google, Facebook, Amazon nebo Microsoft rozbít stejně jako kdysi Rockefellerův ropný monopol Standard Oil.

Další horkou půdu pak představují data, která Google shromažďuje, obhospodařuje a prodává inzerentům. V tomto ohledu se na Google zaměřují jak úřady v USA, tak v Evropě.

A k tomu je ještě třeba neustále odrážet dotírající konkurenci, vysvětlovat ústupky autoritářským režimům, uklidňovat rebelii zaměstnanců nespokojených třeba s řešením sexuálního harašení na pracovišti atd.

Těžké břímě pro jedny bedra

Bill Gates by na tomto místě asi potvrdil, že na jednoho člověka je to možná až příliš mnoho úkolů. On sám ostatně přiznal, že kdyby měl v druhé polovině 90. let pokoj od antimonopolního tažení tehdejší Evropské komise i americké vlády, tak bychom dneska všichni místo Androidu nebo iOsu používali mobily s Windows.

Sundar Pichai však už podobným tlakům čelí čtyři roky, když dostal na starosti Google. A jeho kariérní postup naznačuje, že umí čekat, být dostatečně průrazný, je-li to třeba, a couvnout v ten pravý okamžik. A hlavně ví, že k úspěchu vede dlouhá cesta a že americký sen se dá pořád zažít.

Pochází z Indie, ze svazového státu Tamilnádu, z hlavního města Čennaí. Vyrůstal ve dvoupokojovém bytě spolu s rodiči a bratrem, pevnou linku do bytu rodiče získali, když oslavil budoucí šéf internetového gigantu 12. narozeniny. Sousedé se chodili na zázrak nejnovější techniky dívat…

Foto: Joi Ito/Wikipedia.org

Otcové zakladatelé na snímku z roku 2008. Larry Page (vpravo) platil v duu za vizionáře a Sergey Brin (uprostřed) za muže, který umí vize převést do nul a jedniček. Vlevo stojící Eric Schmidt, který to celé pomohl uřídit, Google opustil v roce 2017.

Pichai nevystudoval obory spojené přímo s IT, úspěšně absolvoval metalurgii na indickém technologickém institutu. A pak přišla nabídka studia na Stanfordu. Jen letenka do USA stála víc, než kolik jeho otec, rovněž technik, dokázal vydělat za celý rok.

Pichaiovi se ale v USA dařilo, po nástupu na školu si pořídil svůj první počítač a bez problémů absolvoval inženýrský program. Vzdělání si doplnil titulem MBA a začal pracovat pro Applied Materials (výroba polovodičů, plochých obrazovek nebo solárů) a pro konzultanty McKinsey.

Peníze pro kluky

V roce 2004 dostal nabídku pracovat pro Google, kde stál u vývoje prohlížeče Chrome a vedl skupinu pečující o mobilní operační systém Android. V roce 2015 dostal nabídku na vedení celého Googlu. Sice v interview říkal, že se o nic takového neprosil ani nežádal, ale nakonec přijal.

Otcové zakladatelé se totiž postupně z řízení společnosti stahovali, například se už neobjevovali na pravidelných setkáních se zaměstnanci a zdálo se, že je už řízení kolosu nebaví. Dělali si totiž radost jinými projekty, kterým říkají „other bets“ nebo „moon shots“.

V praxi to znamená, že Google je slepice snášející zlatá vejce, za která si mohli Page s Brinem dělat radosti v podobě chytrých kontaktních čoček, stratosférických balonů přenášejících internet v regionech bez pokrytí, autonomně řízených aut nebo nesmírně perspektivních kvantových počítačů.

To všechno zní jako obrovsky zajímavé podniky, ale spojuje je jediné – nevydělávají ani dolar, alespoň prozatím. Za rok 2018 utržily 595 milionů dolarů a vysekly provozní ztrátu za více než 3,3 miliardy dolarů.

Sundar Pichai tak dostal kormidlo do ruky s jediným zadáním – zajistit, aby Google dál vydělával a otcové zakladatelé měli dost peněz na hraní. „Kluci“, jak se Pageovi s Brinem uvnitř firmy navzdory jejich věku 46 let říká, si na to dohlédnou z pozic členů představenstva – a to nemluvě o tom, že dohromady mají pořád přes 50 procent akcií.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené