Hlavní obsah

Havlíček našel cestu, jak zdražit stavbu dálnic

Foto: vláda.cz

Karel Havlíček staví D4. Nejde prý o obyčejnou stavbu, a tak si stát připlatí.

Reklama

9. 2. 13:00

Proč vyjde každý kilometr jednoduché dálnice od Příbrami do Mirotic na miliardu? To musí pochopit Sněmovna, které Karel Havlíček předloží stavbu v úterý ke schválení.

Článek

Vláda Andreje Babiše měla být vládou investorů. Okamžik pravdy pro ni nastane v úterý odpoledne, když bude Sněmovnu žádat, aby schválila stavbu třiceti kilometrů dálnice mezi Příbramí a Pískem. Jde však o experimentální projekt, za který mohou daňoví poplatníci zbytečně zaplatit o polovinu navíc.

Smlouvu na výstavbu 31,8 kilometru dálnice D4 z křižovatky Háje poblíž Příbrami do Mirotic za 31,95 miliardy korun uzavřel stát se společností DIVia. Zdůvodnit, proč platit miliardu za kilometr dálnice, není úplně snadné, zvlášť když se jedná o dálnici s parametry, které odpovídají dřívějším rychlostním silnicím.

Tolik jako zmíněný úsek D4 stála dálnice D8 přes České středohoří v extrémně obtížném terénu s vysokými mosty, dvěma tunely a po sesuvech půdy. Na úseku Háje-Mirotice však nejsou velké mosty ani tunely třeba.

Ministerstvo dopravy má odpověď k dispozici. Nejde prý o obyčejnou stavbu, ale o projekt PPP, ve kterém vystupují jako partneři stát a soukromá firma.

DIVia dálnici nejen postaví, ale bude ji také financovat, a ještě zařídí na příštích 25 let údržbu. „Nabídková cena za stavbu dosahuje pouze 10,8 miliardy,“ uvádí mluvčí Ministerstva dopravy František Jemelka a dodává, že „určité procento“ této částky vyjde na „dovybavení a obnovu“ dalších šestnácti kilometrů D4 mezi Příbramí a Pískem. Stavbu podle zadání firmy DIVia uskuteční tuzemský gigant Eurovia a její generální ředitel Martin Borovka odhadl investici na 11,5 miliardy.

Samotným rozdělením částky se ještě nic nevysvětluje. Útrata 10,8 miliardy odpovídá ceně 340 milionů za kilometr. Z dálnic, u kterých dosud neproběhlo vyúčtování, jsou v přepočtu na kilometr dražší jen čtyři úseky na obchvatech Českých Budějovic a Frýdku-Místku, tedy významně náročnější stavby. Naopak dálnice s menšími nároky stojí 120–310 milionů za kilometr. Na méně než 200 milionů přijdou úseky, které rozšiřují stávající silnici první třídy. Přitom zhruba polovina dálnice Háje–Mirotice pouze zlepšuje parametry současné komunikace.

Cenu staveb může srazit konkurence při veřejné soutěži, projekty typu PPP však zájemce odhánějí. „PPP je z definice větší projekt, protože poptávaná dálnice bývá delší, a ještě zahrnuje financování. Tím konkurence automaticky ubývá,“ vysvětluje hlavní ekonom společnosti Natland Petr Bartoň, který na nedostatky stavby upozorňuje.

Projekt D4 podle něho podraží také způsob financování. Ministr Havlíček doporučuje, aby si stát 16,6 miliardy potřebných na stavbu a údržbu dálnice nepůjčoval sám, ale pověřil firmu DIVia, ať peníze zajistí. Vláda jí zaplatí později.

Nad tím však podle Petra Bartoně zůstává rozum stát. „Stát má oproti soukromým subjektům levnější přístup k financím. V takovém případě by jej proto měl využít a neplýtvat na dražších způsobech financování,“ varuje ekonom.

Dnes není pro vládu těžké prodat pětadvacetileté dluhopisy s úrokem 1,8 procenta, avšak při PPP si půjčuje za 2,5 procenta. Během pětadvaceti let to znamená, že úroky zvýší dlužnou částku o 12 miliard, zatímco výnosy z dluhopisů by dosáhly 7,8 miliardy.

Mluvčí ministra Havlíčka potvrzuje, že financování přes firmu DIVia bude o čtyři miliardy dražší, než kdyby si stát půjčoval sám. Stát se však podle něho zbavuje „zásadních rizik výstavby a provozu“ a právě tato rizika mají hodnotu čtyř miliard.

Z pohledu ekonoma Bartoně je úvaha v pořádku, upozorňuje však, že hlavní rizika mezitím odstranila státní organizace Ředitelství silnic a dálnic, když u všech pěti úseků výstavby na D4 získala stavební povolení. Dodavatel nemusí projektovat, ani po úřadech shánět papíry, stačí na Příbramsko poslat stavební stroje. „Takový postup je maximálně neefektivní pro státní správu, která to odpracuje, a naopak extrémně výhodný pro soutěžící koncesionáře,“ míní ekonom.

Samotná DIVia, resp. její dodavatel Eurovia, vládní postup hájí. Státu se prý vyplatí, když „strategickou infrastrukturu začne splácet až ve chvíli, kdy tato začne sloužit občanům,“ uvedla mluvčí Iveta Štočková.

Naopak pochybnosti netají Svaz podnikatelů ve stavebnictví. „Státní investor dotáhne projekt až do stavebního povolení. To ale nalajnuje soukromému partnerovi hřiště tak, že na něj už téměř žádná invence a optimalizace projektu nezůstane. A tady ztrácí partnerství veřejného a privátního sektoru smysl,“ vysvětluje předseda svazu Jiří Nouza. Pokud má soukromý partner na starost jen financování, „pak je nutné si položit otázku, zda by stát nedokázal zafinancovat projekt výhodněji,“ dodává.

Na stavebníky přesto zabírá argument ministra Havlíčka, který připomíná, že už dříve dva projekty PPP nevyšly, první na stavbu dálnice D47 a druhý na ubytovnu sester v Ústřední vojenské nemocnici. Pokud zkrachuje i třetí projekt, ztratí investoři o Česko definitivně zájem. „PPP projekt D4 musí být úspěšný, další šanci už mít nebudeme,“ vyzývá na Twitteru poslance.

To potvrzuje i předseda Nouza: „Jde o pilotní projekt. Přes všechny výhrady, kdyby od něj stát upustil, asi by se nad projekty PPP zavřela voda definitivně,“ uvedl.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované