Hlavní obsah

Havlíček odráží nároky obchodníků. „O náhradách Ústavní soud nehovoří“

Foto: Shutterstock.com

Ilustrační foto.

Reklama

23. 2. 18:37

Ústavní soud označil omezení maloobchodního prodeje za protiústavní. Svaz obchodu a cestovního ruchu po vládě požaduje náhradu škod v plné výši. Těch se možná nedočká, podle ministra průmyslu a obchodu o nich soud nemluví.

Článek

Protiústavní postup vlády postavil podnikatele řady segmentů ekonomiky na pokraj zkázy, takže by vláda nyní měla jednat velmi rychle a připravit náhradu škod v plné výši, tvrdí šéf Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. A zároveň dal na opatření, proti kterým se Ústavní soud vyslovil, i cenovku. „Ty náklady, které by stát měl vyplatit, jsou okolo 250 až 260 miliard korun,“ řekl pro Byznys Seznam Zprávy.

Tomáš Prouza také dodal, že jeho svaz nyní zapojil sedm právníků, již chystají vzory žalob, pomocí kterých se mají obchodníci domáhat vyplacení tržeb, které mohli mít, pokud by je vládní opatření nedonutila zavřít.

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) se však proti výzvě svazu k náhradě škod ohradil a stojí si za důvodným uzavřením. „Obchody byly zavřeny proto, abychom byli schopni čelit pandemii, podobně jako ve většině zemí. Každý soudný člověk vidí, že to není proto, že chceme někoho likvidovat, ale že musíme obyvatele chránit,“ řekl pro Seznam Zprávy.

Na téma stoprocentních náhrad škod za uzavření maloobchodních podniků, které svaz požaduje vyplatit ze státní pokladny, ale Havlíček diskutovat nechtěl.

„Ústavní soud požaduje, aby se dobře vysvětlovaly všechny restrikce a výjimky. S tím plně souhlasíme, i když jsme názoru, že jsme to mnohokrát vysvětlovali. O náhradách Ústavní soud nehovoří,“ sdělil ministr pro Seznam Zprávy.

Pro maloobchodní podnikatele vláda podle Havlíčka od října loňského roku zřídila několik zdrojů kompenzací, včetně 100% výplaty mezd (na tři měsíce), nájemného nebo pro OSVČ tzv. kompenzační bonus a příspěvek na každého zaměstnance 400 korun za den. „Maloobchod nebo restaurace patří mezi velmi solidně podpořené obory. A podle pandemického zákona mohou do budoucna žádat navíc o další náhrady škody,“ doplnil ministr.

Realita kompenzací může být ale často úplně jiná. Své o tom ví například podnikatelka Martina Knoblochová, která se v roce 2018 rozhodla se svým manželem otevřít vlastní fitness centrum.

Podle jejích výpočtů se celkové náklady v roce 2020 v době uzavření centra vyšplhaly na částku bezmála 1,3 milionu korun. „Vládní kompenzace, které přišly na účet za uzavření našeho provozu, činily celkem 112 445 korun, což představuje devět procent,“ okomentovala příspěvek vlády na uzavřený podnik spolumajitelka.

„Do kompenzací neuvádíme Ošetřovné, které by tak jako tak bylo kvůli uzavření škol nebo nemoci dítěte, a pětadvacítku pro OSVČ, což není kompenzací pro společnost jako takovou,“ dodává pro úplnost Knoblochová.

Nová forma kompenzačního programu

Podle Havlíčka však vláda stále pracuje na vylepšení systému kompenzací. Škálu programů pro podnikatele má totiž postupně nahradit ucelený program, který bude „nákladového charakteru“, jak tvrdí ministr. Kompenzace by se takto mohly začít vyplácet už od března.

Nový systém nazvaný pracovně Covid 2021 má běžet paralelně s podporou mezd Antivirus nebo kompenzačním bonusem pro OSVČ a v zásadě by byl určen pro kohokoliv.

Ústavní soud v pondělí ráno vyhověl návrhu 63 senátorů a zrušil část omezení pro maloobchod a služby zavedených kvůli šíření koronaviru. Podle návrhu nebyla dostatečně odůvodněna. Soudu například vadil výběr prodejen, které zůstaly otevřeny a které musely být zavřené.

Návrh senátorů uvedl, že zákaz nepřiměřeně a iracionálně zasahuje do základního práva svobodně podnikat podle čl. 26 Listiny základních práv a svobod. Zejména namítá nerovný přístup k podnikatelům podle prodávaného druhu zboží. Vláda v napadených usneseních ani při jejich přijímání nevysvětlila, proč přikročila k zákazu u některých provozoven a proč jiné mají ze zákazu výjimku.

„Je například polštář a ložní prádlo, vysavač, záclona, mixér, nádobí nebo mnoho dalších komodit domácí potřebou, když jsou využívány pro běžný provoz domácností? Žádný právní předpis nenavede podnikatele na bezpečné ověření a zjištění, zda pod některou výjimku spadají, nebo nikoliv,“ uváděla stížnost jednu z nejasností.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované