Hlavní obsah

Průzkum v 11 zemích. „Hejtům“ na internetu čelí české děti nejvíc v Evropě

Foto: Seznam Zprávy

Devětapadesát procent českých dětí ve věku od 11 do 17 let má zkušenost s kybernenávistí.

Reklama

S nenávistí se na internetu setkávají české děti častěji než jejich evropští vrstevníci. Zjistili to brněnští vědci, kteří se zapojili do výzkumu kybernenávisti v jedenácti zemích.

Článek

Výsledky výzkumu v České republice, Finsku, Flandrech – tedy v Belgii a Holandsku – Francii, Itálii, Litvě, Norsku, Polsku, Rumunsku a Slovensku ukazují, že číst a vidět na internetu nenávistný obsah není pro děti ve věku od 11 do 17 let neobvyklé. Míra této zkušenosti se ale napříč zeměmi liší. A Češi se s „hejty“ potkávají nejčastěji. Zkušenost s online nenávistí má 59 procent z nich.

Pro srovnání: například ve druhém Polsku to uvedlo 47 procent a ve Francii jenom 21 procent dětí. Rozdíly jsou i ve frekvenci, s jakou na nenávist narážejí. V České republice nenávistné obsahy potkává denně nebo skoro každý den až šest procent dětí. Nejméně často je to v Itálii nebo na Slovensku, kde to uvedlo pouze jedno procento dotazovaných. Ve všech zemích je tato zkušenost úzce spjatá s věkem, častěji se to děje u starších dětí a adolescentů.

Děti v síti dospělých mužů.

„Na základě našich zjištění vidíme, že se v dnešní době s kybernenávistí setkává velké množství dětí a adolescentů. Proto bychom s nimi o těchto zkušenostech měli více mluvit a poradit jim, jak reagovat. Je důležité zjistit, které děti toto riziko může nejvíce ohrozit a přizpůsobit tomu strategie prevence a intervence,“ říká psycholožka Hana Macháčková z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity, jedna z autorek výzkumné zprávy.

Online nenávist ničí soudržnost společnosti

Počet agresorů, kteří uvedli, že nenávistné zprávy posílali ostatním, byl menší a pohyboval se mezi jedním procentem (Itálie) a osmi procenty (Polsko, Rumunsku). V České republice nenávistné zprávy na internetu za rok poslalo pět procent dětí a adolescentů. Bylo to však spíše ojedinělé jednání. Že něco takového udělali jednou týdně nebo častěji, sdělilo v každé zemi méně než jedno procento dětí a adolescentů.

„Negativní dopady se však netýkají jenom jednotlivců, kteří se s nenávistnými obsahy na internetu přímo setkají, ale celé společnosti. Výzkumy ukazují, že kybernenávist snižuje soudržnost ve společnosti a posiluje diskriminační postoje vůči již tak zranitelným skupinám,“ podotýká další z autorek zprávy ze skupiny IRTIS Marie Bedrošová.

Pojem kybernenávist označuje nenávistné projevy na internetu. Šíří a ospravedlňují netoleranci a diskriminaci. Autoři nenávistných zpráv nebo komentářů napadají lidi na základě jejich etnicity, náboženství nebo sexuality.

Reklama

Doporučované