Článek
Vyšší čísla nakažených covidem se začínají projevovat i v nemocnicích. Lékaři jich evidují 96, minulou středu jich bylo 53. Více než devadesát procent z nich není očkovaných. Vyplývá to z údajů Ministerstva zdravotnictví a tvrzení nemocnic, které Seznam Zprávy oslovily.
Odborníci odmítají zbytečnou hysterii, nicméně očekávají další vlnu epidemie, která ale nemocnice nezahltí tak fatálně jako na jaře. A postihne hlavně neočkované. V úterý přibylo 588 nových případů, nejvíc od 25. května.
Třeba ve Fakultní nemocnici Brno teď leží osm pacientů s covidem. „Na standardních odděleních jich je šest, dva na JIPce. Číslo poskočilo. Uvidíme, jestli to bude setrvalejší trend,“ uvedl přednosta Kliniky infekčních chorob Petr Husa. Největší moravská nemocnice v nejtěžším období pečovala až o tři stovky pacientů s covidem.
V Karlovarském kraji, kde je nyní nejvíc nakažených, leží v nemocnicích šest pacientů. Žádný z nich nebyl očkovaný. O čtyři z nich pečuje karlovarská nemocnice. Podle vedení nemají nemocní žádnou spojitost s nedávným filmovým festivalem. „Všichni jsou umístěni na infekčním oddělení s tím, že mají středně těžký nebo lehký průběh nemoci. Ani jeden z nich nebyl očkovaný, ani ve fázi po první dávce,“ sdělila mluvčí nemocnice Markéta Singerová.
Stejnou zkušenost mají i v Brně. „Jsou to většinou nenaočkovaní pacienti. Za celé léto jsme měli pouze jednoho naočkovaného pacienta, který měl bohužel karcinom, a proto si nevytvořil protilátky. Ze současných pacientů je naočkovaný jediný. Lidé, kteří u nás leží, mají většinou nad 65 let, ale je tu i ročník narození 1977,“ doplnil Husa.
Obézní, nemocní a neočkovaní
V Praze teď zůstává v nemocniční péči desítka lidí s covidem. „Ve více než devadesáti procentech jsou to neočkovaní, kteří mají více chronických onemocnění a jsou obézní,“ sdělil přednosta Tomáš Vymazal z Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny 2. LF UK a FN Motol Praha.
Podle lékařů se varianta delta, kterou má nyní drtivá většina nakažených, neprojevuje u hospitalizovaných žádným specifickým průběhem. „Příznaky jsou stejné. Respirační selhání, nedostatečné fungování plic, závislost na kyslíkových přístrojích. Obvykle jsou to pacienti v důchodovém či předdůchodovém věku a mají více chronických onemocnění jako cukrovku či obezitu,“ doplnil Vymazal, který je zároveň krajský koordinátor intenzivní péče pro Prahu.
Stejně to vidí i jeho protějšek z ostravské fakultní nemocnice Peter Sklienka. Za celé léto tam evidovali 21 hospitalizovaných pacientů. „Patnáct z nich bylo neočkovaných, šest ano. V jednom případě šlo o pacientku s těžkou imunosupresí, která už covid v minulosti prodělala. Průměrný věk u neočkovaných byl 53 let, sedmi z nich bylo dokonce pod padesát roků. U očkovaných je rozdíl markantní. Bylo jim průměrně 77 let. Jde o křehké pacienty s více nemocemi a slabší imunitou,“ vysvětlil krajský koordinátor a staniční lékař. Na umělé plicní ventilaci teď v největší ostravské nemocnici neleží nikdo.
Na těžší průběh remdesivir
Nemocnice se v co nejvyšší míře snaží využívat dosud dostupné léky včetně monoklonálních preparátů. Jak dříve Seznam Zprávy upozornily, FN Brno a FN Motol nakoupily na popud vlády tisíce dávek léku Regeneron za 800 milionů korun. „Alespoň jednomu pacientovi denně lék podáváme. Jsou to vesměs mladší lidé bez těžkého průběhu, ambulantní pacienti. Drtivá většina hospitalizovaných s těžším průběhem pak dostává remdesivir,“ popsal Husa.
Regeneron však zabírá jen, pokud jej pacient dostane v úvodních dnech od prvních příznaků. V době, kdy má pacient těžký průběh, už na léčbu nefunguje. „Bohužel lidé se k nám do nemocnice často dostanou poměrně pozdě. Virus je zákeřný v tom, že způsobuje tichou poruchu výměny kyslíku. Lidi jsou doma v těžkém stavu, i když by měli být dávno v nemocnici. Když to řeknu laicky: V tu chvíli je k odjezdu do nemocnice nic nenutí,“ řekl Sklienka.
Ač reprodukční číslo, které značí šíření viru, narostlo až k hodnotě 1,5, odborníci se neobávají těžkých epidemických vln jako dříve. Imunolog Václav Hořejší z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR očekává i více než tisíc nových případů denně, ale zhruba dvacetkrát méně vážných průběhů, hospitalizací a úmrtí než v předchozích vlnách. „Podobně jako je to teď v Británii. Určitě nebudou problémy se zahlcením nemocnic,“ sdělil ČTK.
A obdobně to vidí lékaři z klinik, kteří při jarním zahlcení často zažívali nejtěžší profesní období. „Samozřejmě, že to, čemu jsme tady byli vystaveni dva roky, nabádá k ostražitosti a opatrnosti. Jsou přijatá opatření v rámci celé republiky, dispečink intenzivní péče funguje. Připravujeme se na všechny možné varianty,“ ujistil Vymazal.
„Věříme, že pacientů v očekávané vlně bude mnohem méně než loni. Očkovaní budou mít většinou lepší průběh, neměli by končit na ventilátorech. U neočkovaných budou těžké průběhy mnohem častější a bohužel s nejhorším koncem,“ doplnil Sklienka.
Krajští koordinátoři jsou v pravidelném kontaktu. „Kombinace prodělané choroby a plného očkování nám dává celkem optimistický výhled,“ dodal Vymazal.
Lékaři dál nabádají lidi k očkování. Eliminují tak riziko, že skončí v nemocnici na ventilátoru. „Ta výzva míří ke všem neočkovaným. Starší lidé tak zabrání těžkému průběhu, aby se nedostali do nemocnic a nezemřeli. U všech ostatních, včetně dětí nad 12 let, jde o to, aby se šíření viru v populaci zastavilo. Kontraindikace kromě stavu po akutní infekci tam žádné nejsou. Není čeho se bát,“ zdůraznil Husa.
Pozn.: V původní citaci moravskoslezského koordinátora intenzivní péče jsme chybně uvedli počty neočkovaných mezi hospitalizovanými. Neočkované jsme zaměnili za naočkované. Za chybu se omlouváme.
Podívejte se, jak vypadala covid oddělení během jarní vlny:
Oddělení původně sloužilo jako jednotka intenzivní péče pro pacientky po gynekologických zákrocích.
Loni v říjnu oddělení změnili na JIP pro pacienty s těžším průběhem covidu-19, protože dosavadní kapacity nestačily.
Na každé posteli leží pacient s hadičkami zavedenými přímo do nosu.
Každé lůžko lemuje množství dalšího vybavení, monitorů a kabelů.
Přístroje na pokoji nepřetržitě hučí a člověk jen stěží slyší vlastního slova.
Pacienti nejsou napojeni na umělou plicní ventilaci, jsou při vědomí a přístroje jim do plic pod vysokým tlakem vhání kyslík.
Mnozí nemocní jsou viditelně zesláblí, ale stále patří mezi ty šťastnější z hospitalizovaných – k udržení na životě nepotřebují umělou plicní ventilaci ani napojení na mimotělní oběh.
Ze začátku tady leželi třeba osmdesátiletí a zároveň docela dobře reagovali na léčbu. Nyní jsou zde pacienti mladších ročníků.
Některým pacientům je kolem 50, 60, občas 70 let. Průběhy jsou komplikovanější a vážnější.
Zdravotníci připouštějí, že nevědí, jak to bude dál. Hrozí, že to nebudou zvládat.
Respirátor, rouška, čepice, spodní oděv, gumové boty, první vrstva ochranných rukavic, voděodolný overal, druhý pár rukavic a štít. To vše je nutná výzbroj pro vstup do zóny s koncentrací koronavirové nákazy.
„Nedá se v tom skoro dýchat,” odpovídá sestra zpoza umělohmotného filtru, který tvoří bariéru mezi takzvanou čistou a špinavou zónou.
Ochranný oděv se po pár vteřinách mění v horkou lázeň.
Je zřejmé, že personál covidového oddělení tvoří sehraný tým. Přitom se v tomto složení setkali až kvůli krizové situaci.
Tým tvoří chirurg, gynekolog, lékařka z ARO, porodní asistentky, instrumentářky ze sálů, sestry z neurologie a dalších oddělení.
Zdravotníci říkají, že je pro ně těžké na některé pacienty zapomenout, i když se za nimi po práci zavřou dveře oddělení.
Ošetřující personál se shoduje, že průběh u pacientů se zhoršuje. Už to není jako na podzim.
Zdravotníci spoléhají na ochranu založenou na více vrstvách a kombinaci různých prostředků.
Veřejnost si svět za zdmi nemocnice neumí představit.
Hned po sejmutí masky si sestra nasadí respirátor.
Respirátor jde dolů jen ve chvíli, kdy se zdravotníci potřebují najíst nebo napít. Sestra během občerstvení ukazuje selfie s omačkaným obličejem od masky.
Lidem, kteří se covidem-19 necítí ohroženi a porušují opatření, zdravotníci vzkazují: Nákaza je ruská ruleta a nikdo nemůže tušit, zda právě pro něj nebude fatální. Covid si nevybírá.
