Článek
Situace v cestovním ruchu, který zaměstnává 240 600 osob, je katastrofální. Uvedu několik konkrétních případů v Praze, která se na podílu zaměstnanosti v České republice podílí víc než třetinou. To znamená, že v hlavním městě je v našem oboru zaměstnáno 74 tisíc lidí a každá další pátá jiná profese je na ně navázaná.
Praha několikráte ve své historii volala o pomoc, ať již při okupaci sovětských vojsk, nebo v době Pražského povstání, a od nepaměti je a snad i bude vstupní branou do všech regionů Česka. V současné době má podle statistického úřadu 817 ubytovacích zařízení se 42 944 pokoji. Dle mého odhadu je již 260 ubytovacích zařízení zavřeno a dalších 140 hotelů se k uzavření chystá.
Uvědomuji si, že turismus obtěžuje bydlící Pražany a přináší jim značné nevýhody oproti bydlení v jiných méně exponovaných turistických lokalitách.
Hluk, přeplněné historické centrum, zvýšené osobní nebezpečí a další faktory, které pramení z 8 044 324 návštěvníků Prahy v roce 2019. Na straně druhé náš obor přináší miliardové přínosy do rozpočtu státu, i do pokladny našeho města.
Většinu lidí snad napadne, že díky pohostinnosti, kterou Praha v minulosti poskytovala, přináší turismus obživu dalším a dalším navazujícím profesím a řemeslům. Většina ubytovacích zařízení má své údržbáře, řemeslníky, pracovníky IT, pokojské. Pokud se obor znovu nerozjede, bude mnoho z nich stát před branou pracovních úřadů. Nejen v Praze, ale také v dalších regionech ČR.
Celou dobu pandemie jsem při různých svých vystoupeních zdůrazňoval, že moji spolupracovníci jsou moje druhá rodina, že se o ně musím postarat a že své hotely neuzavřu. Bohužel jsem se hluboce mýlil a všem se omlouvám.
S ohledem na to, že z 263 pokojů máme průměrnou obsazenost 5–8 pokojů denně, s ohledem na vysoké a nezměněné náklady na nájmy, i s ohledem na mzdové a další náklady, které má každý podnikatel v hotelnictví, jsem k 30. 9. letošního roku musel ukončit pracovní poměr nejprve svým dětem, které pro skupinu pracovaly, a posléze i dvaceti dalším pracovníkům. Všem s ohledem na to, že v současné době není nikdo, kdo by je v hotelnictví v Praze byl schopen zaměstnat. Bylo to mé nejtěžší životní rozhodnutí a nepřeji žádnému podnikateli říkat nejen svým dětem, ale i spolupracovníkům, kteří jsou pro mě jako rodina, větu „Nemám pro tebe žádnou práci“.
Odpovědnost za počet krachů ponese vláda, říká hoteliér Sivek
Jestli se ptáte na můj podnik, tak se ho budu snažit udržet i přes to, že jsem přesvědčen, že nejde stále čekat s otevřenou nataženou dlaní a říkat státu: dávejte, dávejte, a křičet o pomoc. Jsem spoluzakladatelem Terapeutického centra Modré dveře, neziskové organizace, která pomáhá lidem s duševním onemocněním, lidem v krizi, dětem a rodinám v těžkých životních situacích, ve kterých se ocitnou. Nejen já, ale celý Sivek Hotels si vzal za své vize společenské odpovědnosti a já tak stále cítím své poslání zde.
Nemohu vědět, co se stane v budoucnosti s turismem v Praze, ale domnívám se, že jen tak brzo krize neskončí. Cestovní ruch se postupně začne obnovovat až ve chvíli, kdy se vrátí na oblohu 95 % letadel, která z ní zmizela. Dostávám teď nabídky prodat svůj podnik, ať již od developerů, či spekulantů, nebo ze zahraničí. Minulý týden jsem odmítl lukrativní nabídku od majitele hotelových resortů a SPA z arabských emirátů, který chce rozšířit svůj byznys v Praze. Ale jak už jsem řekl. Budu se svůj podnik snažit udržet. Je to moje poslání.
