Hlavní obsah

Vrchol zdražování Česko teprve čeká

Foto: Seznam Zprávy

Ceny v ekonomice se budou dál zvyšovat. (Ilustrační foto.)

Reklama

8. 10. 12:34

V pondělí zveřejní statistici údaje o inflaci za září. Podle analytiků bude o několik desetin vyšší než srpnová, kdy ceny meziročně rostly o 4,1 procenta.

Článek

Vrchol inflace přijde podle analytiků a ekonomů na začátku příštího roku. „Míra inflace by mohla lehce přesáhnout šest procent. Velkou nejistotou je zdražování energií. Například ceny plynu se teď utrhly ze řetězu,“ říká hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.

Inflaci dál potáhnou domácí faktory jako například zdražování nemovitostí či ceny stavebních prací. Velmi proinflační zůstane i napjatý trh práce, kde chybí velké množství pracovníků. Míra nezaměstnanosti je v Česku pořád nejnižší v Evropské unii a v září dosahovala 3,5 procenta.

Poté co se od jara uvolnila ekonomika, lidé začali utrácet úspory, které nahromadili během pandemie. Poptávku lidé podle makroekonomického analytika České spořitelny Jiřího Polanského zvyšují i kvůli tomu, že vyšší ceny očekávají i v budoucnu. „Neočekávám však, že by ceny rostly takovýmto tempem i v příštích letech a inflační spirála se dál roztáčela,“ říká Polanský.

Podle něho se bude inflace za září, která bude zveřejněna v pondělí, pohybovat kolem 4,5 procenta a na konci roku dosáhne zhruba pěti procent. Stejně jako Jan Bureš pak předpokládá, že k vrcholu dojde na začátku příštího roku, kdy by meziroční míra inflace mohla vystoupat až na šest procent.

Vládní rozhazovačnost

Kromě zmíněných stavebních prací či energií potáhne inflaci i zdražování jídla a nápojů. A velkou měrou k ní přispívá i fiskální politika vlády Andreje Babiše podporovaná odboráři.

„V některých okamžicích je až komické, když třeba Josef Středula říká, že mu strašně vadí navyšování státního dluhu a to, že tady máme inflaci. A na druhou stranu pak strašně tlačí na to, aby se přidávalo na platech, a to víc, než je ta aktuální i očekávaná inflace,“ uvedl pro SZ Byznys bývalý viceguvernér ČNB Mojmír Hampl. Podle Hampla tak vláda zvyšováním výdajů sama inflaci přifukuje.

Proti vyšší inflaci zakročila na svém posledním zasedání Česká národní banka, která zvýšila svou základní sazbu o 0,75 procentního bodu na 1,5 procenta. To bude mít za následek zpomalení úvěrové aktivity a celkové ochlazení ekonomiky. Do konce roku pak zřejmě zvýší svou sazbu ještě výš. Trh počítá s tím, že by mohla dosáhnout dvou procent.

Právě v polovině příštího roku by se měla inflace v Česku postupně začít snižovat. „Bude tomu napomáhat i situace v zahraničí. Počítáme s tím, že do poloviny roku 2022 by měl světový obchod běžet hladčeji, tj. zmírnit se například nedostatek čipů pro automobilky a dalšího zboží,“ říká Polanský.

Podle Bureše pak závisí hodně na vývoji epidemiologické situace především v Asii, odkud průmyslové zboží do světa proudí.

„Ústup nabídkových tlaků bude velmi postupný. Například ceny dřeva už se nyní normalizují, ale velkým problémem je pořád doprava, která by mohla být ovlivněna uzavírkami v méně proočkovaných asijských státech v čele s Čínou,“ říká Bureš.

Rozkol v radě

Samotná bankovní rada byla při svém hlasování o zvýšení sazeb velmi rozdělená. Pro ponechání úrokových sazeb beze změny hlasovali na zasedání bankovní rady ve čtvrtek 30. září radní Aleš Michl a Oldřich Dědek. Zbylých pět členů rady hlasovalo pro zvýšení základní úrokové sazby.

Dědek s Michlem argumentovali, že jak se bude normalizovat situace ve světě, bude inflace ustupovat i v Česku. Podle Dědka stojí za inflací především „brutální vnější nákladové tlaky“, k nimž se přidává vliv rychle rostoucích cen nemovitostí a prudké zdražování stavebních materiálů. To se podle něj obojí promítá v položce spotřebního koše imputované nájemné a žádný z těchto faktorů měnová politika nemůže ovlivnit.

Dědek i Michl tak navrhují ovlivňovat cenová očekávání veřejnosti hlavně komunikací České národní banky.

Členové hlasující pro růst sazeb argumentovali mimo jiné návratem ekonomiky na předpandemickou úroveň, souběhem nabídkových i poptávkových faktorů zvyšujících inflaci, růstem inflačních očekávání, napjatým trhem práce a s tím spojeným růstem mezd. Upozorňovali také na fakt, že i po zvýšení zůstanou úrokové sazby v reálném vyjádření výrazně záporné.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované