Hlavní obsah

Český chaos má své následky. Dluhy se prodraží

Foto: Seznam.cz

Výnos desetiletých státních dluhopisů, které si od Česka kupovali investoři, byl v Evropě čtvrtý nejvyšší.

Reklama

26. 1. 7:12

Chaos provázející schvalování rozpočtu na rok 2021 zaznamenaly finanční trhy. Pro Česko tím vzniká riziko, že za své půjčky zaplatí navíc desítky miliard.

Článek

Státy zasažené koronavirem si půjčují větší částky než během finanční krize z let 2008–2009. Není divu. Věřitelé, kterými jsou především banky, za to žádají jen minimální úrok. V průběhu posledních měsíců se požadované výnosy ze státních dluhopisů ještě snižují.

S jedinou výjimkou, kterou je Česká republika.

Státy eurozóny byly v prosinci schopny uplatnit dluhopisy se splatností za deset let v průměru se zápornou sazbou 0,21 procenta. Věřitelé jim fakticky platí za to, že si u nich smějí své peníze uložit. Nejméně stabilní a nejvíce zadlužené ekonomiky eurozóny, tedy Itálie a Řecko, sice ještě nějaké úroky každoročně platí, poklesly ovšem v prosinci na úroveň 0,6 procenta. Česko však podle Eurostatu prodávalo koncem roku desetileté dluhopisy s úrokem 1,26 procenta, který je v Evropě čtvrtý nejvyšší. Hůře na tom jsou Poláci, Maďaři a Rumuni.

Češi a další státy, které nejsou v eurozóně, platí víc mimo jiné z toho důvodu, že jejich centrální banky stanovily vyšší základní úrokovou sazbu než evropští bankéři. Základní sazba podle Evropské centrální banky dosahuje minus půl procenta, proti tomu se v Česku drží čtvrt procenta nad nulou. Tím se však vyšší náklady na půjčování v Česku vysvětlují jen zčásti.

„Dominantní roli sehrála diskuse o českém rozpočtu na rok 2021,“ vysvětluje hlavní ekonomka Raiffeisen banky Helena Horská. Investory zneklidnila především okolnost, že tuzemský parlament schvaloval zároveň se státním rozpočtem zákon, který měnil jeho základní parametry, a dosud se čeká na rozpočtovou novelu, která by vliv nového zákona do veřejných financí popsala. „Při nákupu dluhopisů s delší dobou splatnosti jde o dlouhodobá očekávání,“ upozorňuje ekonomka. Snížení daní z příjmu podle nového zákona může zvýšit inflaci, nejistý rozpočet ohrožuje i ve vzdálenější budoucnosti stabilitu státních institucí. Potenciální věřitele může odradit tuzemský způsob boje s pandemií, který připouští likvidaci rozsáhlého sektoru hotelů a restaurací.

Právě rozpočtovým chaosem je možné vysvětlit českou zvláštnost, že výnosy desetiletých státních dluhopisů vyrostly ve čtvrtém čtvrtletí roku 2020 o 0,28 procenta. V Evropě se přitom snižovaly, pokud se nepočítá Velká Británie, která platí vinou brexitu o 0,05 procenta více.

Pro státní finance mohou být nepříjemná i čísla za desetinnou čárkou. V případě, že státní pokladna prodá desetileté dluhopisy v hodnotě bilionu korun, pak jedno promile znamená věřitelům vyplatit každým rokem úrok miliardu. V případě tří promile a desetileté lhůty splatnosti se příplatek za rozpočtový chaos vyšplhá ke sto miliardám.

Stát může výnosy u budoucích dluhopisů podle Heleny Horské opět srazit, pokud přesvědčivě dokáže snahu zastavit dluhovou explozi. Vláda Andreje Babiše ovšem vyrobila v rámci boje s pandemií strukturální schodek, který se automaticky nesníží, ani když se ekonomika zotaví a začne znovu růst. Rychlému růstu nových dluhů proto může pomoci jen „rozpočtová konsolidace“, která čeká na příštího ministra financí. Ten těžko splní úkol bez toho, aby znovu daně zvýšil.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené