Hlavní obsah

Jackpot pro Peking: tuny ropy a nucené práce. A planeta pláče dál

Foto: Profimedia.cz

Pracovník týmu geofyzikálního průzkumu instaluje potrubí v poušti Taklimakan v Sin-ťiangu, 24. února 2021.

Reklama

8. 11. 9:10

Změna klimatu není jen politický či ekonomický problém, dotýká se i lidských práv. Jedním z příkladů, jak jsou tyto nádoby spojené, je těžba fosilních paliv Pekingem v oblasti Sin-ťiang.

Článek

Měnící se klima ohrožuje i právo na život, vodu, hygienu, stravu, zdraví, bydlení, sebeurčení, kulturu a rozvoj. Ukázkovým příkladem koktejlu klimatických a lidskoprávních problémů je dění v čínské odlehlé autonomní oblasti Sin-ťiang. Upozornila na to páteční demonstrativní akce nazvaná Climate Justice&Uyghur Freedom před čínskou ambasádou v Londýně.

Krom jiného je totiž Sin-ťiang, jak nedávno Čína s radostí zjistila, domovem největších ložisek ropy a plynu na jejím území. „Není žádným překvapením, že má Peking v úmyslu potlačit identitu Ujgurů, aby zajistil, že zisky z těžby těchto zdrojů půjdou čínským korporacím a státním byrokratům. Už víme, že jsou Ujgurové vždy ve své vlasti kvůli čínským státním ‚rozvojovým‘ projektům upozaďováni. To poslední, co svět s rostoucími teplotami potřebuje, je ještě více vrtů a spalování fosilních paliv,“ stálo v pozvánce pořadatele Uyghur Solidarity Campaign na páteční podvečer před čínskou ambasádu v Londýně.

Život v Sin-ťiangu

V čínské severozápadní autonomní oblasti Sin-ťiang žije asi 12 milionů Ujgurů. Od roku 2017 proti nim a dalším muslimským menšinám čínská komunistická strana cílí kampaně hromadného zadržování, sledování, nucených prací, dle některých zpráv také nucené sterilizace, mučení a znásilňování. Již obligátní odpovědí Číny na tato obvinění je, že k žádnému porušování lidských práv nedochází. Detenční tábory mají být jen odbornými centry určenými k boji proti extremismu.

Lidé v táborech jsou většinou Ujguři, Kazachové, Kyrgyzové či Číňané označení za kolaboranty. Sin-ťiang je rozsáhlé autonomní území, které svůj status získalo v roce 1955 v období komunistické vlády. Předtím to byla součást republiky existující od roku 1911 do 1949. A ještě předtím, po dobytí dynastií Čching, to bylo kolonizované území. Když přebrali vládu komunisté, žilo na území Sin-ťiangu jen okolo pěti procent hanských Číňanů. Po zásahu čínské vlády ale oblast začalo obývat čím dál více Hanů, což za posledních 50 let způsobuje značné tenze. Dnes tvoří asi polovinu obyvatel.

Podle výzkumu Helena Kennedy Centre for International Justice Čínská lidová republika (ČLR) zahrnula miliony příslušníků etnických menšin z autonomní oblasti Sin-ťiang do vládních „pracovních“ programů. Oficiální vládní zpráva zveřejněná v listopadu 2020 dokumentuje „umístění“ 2,6 milionu příslušníků etnických menšin do farem a továren nejen v Sin-ťiangu, ale po celé Číně.

Peking tvrdí, že jeho pracovní programy fungují v souladu se zákony ČLR a pracovníci jsou zapojováni do „koordinovaného úsilí o zmírnění chudoby dobrovolně“. Významné důkazy – pocházející převážně z vládních a korporátních zdrojů – však odhalují, že v autonomní oblasti dochází k přesunům pracovních sil v prostředí bezprecedentního nátlaku, pod neustálou hrozbou převýchovy a internace. Mnoho etnických dělníků není schopno tato „zaměstnání“ odmítnout nebo opustit, což vládní program staví na úroveň násilné migrace a zotročení obyvatelstva, uvádí zpráva.

K etnickému napětí významně přispívá také degradace životního prostředí. Čína před nedávnem ohlásila objev miliard tun ropy a zemního plynu v Tarimské pánvi ležící na severozápadě Číny. Jde o největší obdobný objev za téměř deset let a raduje se z něj zejména čínský státní energetický gigant China National Petroleum (CNPC).

Objevený vrt se nachází v oblasti ropného pole Fu-man a se svými 8470 metry jde o nejhlubší vrt v pouštní oblasti Tarimské pánve. Největší naleziště ropy a plynu skýtá 115,3 miliardy metrů krychlových plynu, uvedla státní agentura Sin-chua s odvoláním na manažera společnosti PetroChina Tarim.

Čínská autonomní oblast Sin-ťiang je mimo jiné domovem polykrystalického křemíku, který je esenciální složkou solárních panelů. Sinťiangské zásoby tohoto polysilikonu představují přibližně polovinu světové produkce. Všichni výrobci polysilikonu této autonomní oblasti oznámili zapojení se do vládního „pracovního“ programu.

Příběh solárního panelu na české střeše

V kombinaci se systémem nucených prací pak velmi snadno pronikají celým dodavatelským řetězcem hluboko do mezinárodního trhu. Českou republiku nevyjímaje. Seznam Zprávy o konkrétních případech takové praxe v Česku napsaly už dřív.

Když na veřejnost začaly prosakovat informace o nucených pracích a porušování lidských práv v této oblasti, po původu materiálu, který do panelů Číňané dodávají, se začala zajímat i firma ILICO.

„Solární panely (vyráběné z polykrystalického křemíku) a výrobky z nich pod naší značkou CROSSIO si necháváme poslední roky vyrábět poměrně intenzivně v Číně. Celá situace kolem vzniklých, prakticky novodobých koncentračních táborů utlačující Ujgury v Sin-ťiangu a vlastně nejenom tam, mě osobně velmi zasáhla. Mám rád, když je byznys férový a má svoje hranice. Ale tohle je za hranou všeho, kde se nejde tvářit, že je to ‚daleko, takže se to neděje‘,“ uvedl pro Seznam Zprávy ředitel společnosti a expert na výrobu a export z Číny Jan Radil.

Zjistit od svých výrobců a dodavatelů všechny informace je však „vyloženě mravenčí práce rozehraná na extrémně tenkém ledě“, řekl Radil s tím, že se v podstatě dal na detektivní práci.

„Jedna z možností, jak informace zjišťovat, je začít po výrobcích žádat BOM (Bill of material), což je pomyslná ‚kuchařka‘ každého produktu, díky které se dozvíte vazby na další továrny a dodavatele. Bohužel je velmi náročné Číňany přesvědčit, proč dokumenty potřebujete. A ani tak nemáte záruku úspěchu, jelikož při zpracování polykrystalického křemíku se jednotlivé meziprodukty mohou zpracovávat v různých firmách,“ vysvětluje Radil.

Podotýká však, že ani získání BOM nemusí znamenat výhru. „Velmi často se pak může dít to, že na papíře budete mít nějaká data, ale realita bude úplně jiná, aby zákazník byl klidný a nepátral dál. Další z možností jsou fyzické inspekce ve firmách, kterých jsme začali využívat kvůli dlouhodobě náročnému vycestování do Číny v rámci covidové pandemie. Ale i zde občas hrozí, že kontrola bude uplacena a výsledek, který dostanete, může být zkreslený. Proto je důležité mít v Číně opravdu spolehlivou osobu. Těším se, až tam budu moci zase cestovat několikrát do roka osobně.“

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované