Hlavní obsah

Klaus odporuje Babišovi: Útoky na transformaci ekonomiky jsou neospravedlnitelné politické hrátky

Vystoupení Václava Klause na konferenci „30 let transformace ekonomiky a společnosti“. (Video: Seznam.cz)

7. 11. 2019 10:15

Václav Klaus starší byl po pádu komunistického režimu jednou z hlavních postav ekonomické transformace republiky. Na konferenci v Brně k výročí listopadu 1989 dorazil pronést úvodní slovo.

Článek

Když Andrej Babiš pronášel v září projev v OSN zaznělo tam mimo jiné: „Po pádu komunismu jsme promrhali spoustu času a zdrojů a naše nezkušené politické elity udělaly spoustu chyb, místo aby se učily od okolního světa.“ Těmito slovy kritizoval premiér přechod z centrálně plánované ekonomiky ke kapitalismu. Tedy transformaci českého hospodářství.

„Nezklamu vás a řeknu, že má očekávání naplnila,“ zahájil svůj projev na Masarykově univerzitě k 30 letům od nastartování transoframce bývalý prezident Václav Klaus.

„Je neospravedlnitelné, když na ni někdo útočí. Dělá tak z neznalosti, nebo tomu nerozumí, nezažil to a nebo je to součást jeho politických hrátek,“ uvedl Klaus.

Václav Klaus starší, který byl po pádu komunistického režimu jednou z hlavních postav ekonomické transformace republiky, připomněl i včera zesnulého Jana Stráského. Posledního československého premiéra a ministra dopravy či zdravotnictví v Klausových vládách českých.

„Byl jedním z jádra tvůrců polistopadového politického i ekonomického vývoje,“ zavzpomínal exprezident. A dodal: „Bez pochopení tehdejší transformace, nemůžeme chápat dnešek.“

„Naší snahou bylo oddělit ekonomiku od politiky. Smutné je, že už tomu tak přestává být. Vracíme se zpět k nové verzi propojení politiky a ekonomiky. Zatím se tam jen vracíme, ale měli bychom předtím včas varovat. Začínají dominovat ti, kteří chtějí podřídit ekonomiku politice.“

Varuje před novými politickými směry a tendencemi. „Diktát zelené ideologie, zdánlivě nevinná tvářička švédské dívky jsou cestou nové vlády ovládnutí ekonomiky politikou.“

Klaus hovoří také o nejvíce diskutovaném tématu přeměny devadesátých let, tedy o privatizaci státního majetku. „Přes svůj velký rozsah byla rychle a úspěšné zvládnutá. Stále přetrvávají sny, že jsme mohli jít dál bez celkové privatizace. To je fatální omyl,“ zdůraznil.

„V naší zemi a v celé střední Evropě musela trasnformace politického a ekonomického systému probíhat současně. Nebylo možné je oddělit. Naše tehdejší na změnu natěšená veřejnost by nic jiného nepřijala. Nic se neodehrálo za zády veřejnosti. Byl to reálný proces s reálnými aktéry. Věděli jsme, že každé opatření se týká životů milionů lidí. S tímto pocitem zodpovědnosti jsme vždycky jednali.“

„Transformační proces nebyl izolovaná transoformace ale transfomrace zcela postátněné ekonomiky. Mým vzorem byla Margaret Thatcherová, která dělala privatizaci v osmdesátých letech, ale s jedním rozídlem. Ona privatizovala tři, čtyři firmy za rok. My museli tři, čtyři firmy za hodinu. To vyžadovalo použití jiných metod.“

„Dnešní debata o privatizaci je zkreselná tím, že se mluví jen o kupónové privatizaci. Použili jsme široké spektrum restitucí až k nestandardní kupónové privatizaci. Takto byla privatizována ani ne čtvrtina privatizovaného majetku. Kupónová privatizace byla východiskem z nouze. Východiskem z nezbytnosti bez dostatečného zájmu vážných zahraničních investorů, východiskem z nezbytnosti neprodat všechen státní majetek do zahraničí. Byla cestou hledání vlastníků, nikoli mechanismem sanací firem.“

Vladimír Dlouhý a strašidlo socialismu

Na ekonomické fakultě začala další část konference. V panelové diskuzi se studenty a hosty vystoupil kromě Václava Klause i bývalý ministr průmyslu a obchodu Vladimír Dlouhý a bývalý slovenský ministr financí Ivan Mikloš.

Na úvod hovoří Vladimír Dlouhý. „Kdyby mně někdo v roce 1989 řekl, že Česko bude mít za třicet let makroekonomickou stabilitu lepší jak mnoho západoevropských států, že budeme mít dvakrát vyšší ekonomický růst než řada zemí, že budeme mít nejnižší nezaměstnanost, asi bych byl nadšen. Ale pokud by mi popsal náladu ve společnosti, a to i třeba ve Spojených státech, asi bych byl zděšen,“ začal.

„Zásadní byla privatizace, bez níž by tržní ekonomika nemohla fungovat. Zajistili jsme vstup do NATO i EU. Zajistili jsme konvergenci hrubého domácího produktu. Vidíme, že česká ekonomika od roku 1994 až do výhledu 2024 zůstává na špici mezi ekonomikami střední a východní Evropy. Konvergence k evropskému průměru je taky poměrně silná.“

Dlouhý varoval před novými socialistickými tendencemi, které se objevují po celém světě.

„Na dnešních předních britských a amerických univerzitách obchází strašidlo socialismu. Vychovává mladou generaci, studenty, kteří si nikdy neuvědomili, k čemu socialismus vedl, když byl aplikován v praxi. Recepty ohrožují svobodu volby a rozhodování. Měli bychom si uvědomit, že naše současné myšlenky bychom měli koncipovat tak, abychom byli schopní čelit ideové renesanci socialismu.“

Klaus: Babišův vliv se nám ne moc líbí

Tazatel se na začátku diskuze zeptal, jestli není současná politika spíše ovlivněná byznysem. „Chtěli jsme vazby politiky a ekonomiky zpřetrhat. K ovlivnění ekonomiky byznysem nedošlo, a tak se tady nemohli oligarchové chopit transformačního procesu. Jestli jsme se něčeho strašlivě báli, byla to spontánní privatizace, třeba jako v Maďarsku. Jestii tazatel naráží na dnešní vliv pana Babiše, to nemá s transformací ani ň. To je samovolný postransfomrační vývoj, který se nám ne moc líbí,“ odpověděl Klaus.

Dlouhý přidal největší příklad ovlivnění politiky byznysem. „Když před 10 lety napříč stranami parlament schválil nesmyslnou podporu solární energii. Aniž bych měl důkaz, tak řada těch, kteří hlasovali, byla ovlivněná a propojená se zájemci o provozování solárních elektráren. To je pro mě negativní příklad ovlivnění byznysem.“

Klaus byl také tázán, jestli transformace nějak podpořila nebo ovlivnila rozdělení Československa. „Pomlčková válka byla pro nás naprostým šokem. Autentický pocit Slováků, že chtějí být suverénním státem, tady byl a existoval už předtím. Transformace neměla vliv,” řekl bývalý prezident.

Klaus se také zamyslel nad zbytky komunistického režimu a myšlení. „Komunismus nám zoufalým způsobem spoustu věcí vzal, ale díky němu jsme leccos pochopili. To, co v západní Evropě třeba nevědí. Daleko ostřeji vnímáme všechny negativní vlivy. Ostřeji vidíme negativa kapitalismu, což je daleko významnější faktor, než co špatného nám zbylo z komunismu.”

Reklama

Doporučené