Hlavní obsah

Jak může nový paušál na jídlo snížit nemocenskou? Varuje daňová poradkyně

Foto: Milan Malíček / Právo / Profimedia, Profimedia.cz

Daňová poradkyně Simona Hornochová v době, kdy byla daňovou náměstkyní ministra financí Andreje Babiše (snímek z roku 2015).

Reklama

19. 9. 17:09

Vládní poslanci se chystají uzákonit stravovací paušál, který má být alternativou k nynějším stravenkám a závodnímu stravování. Simona Hornochová tvrdí, že jde o nedomyšlený krok, který firmy přiměje k masové daňové optimalizaci.

Článek

Jedním z nejkonfliktnějších témat vládního daňového balíčku, kterým se na aktuální schůzi zabývá Poslanecká sněmovna, je zavedení takzvaného stravovacího paušálu. Nezdaněný příspěvek na stravování je podle ministerstva financí primárně určen pro ty případy, kdy zaměstnanci od svého zaměstnavatele nedostávají žádné stravenky ani jim není poskytováno podobně zvýhodněné závodního stravování. Stravovací paušál se nebude zaměstnancům počítat do daní ani do odvodů pojistného, přičemž zaměstnavatel si jej bude moci z daní odečíst stejně jako v případě stravenek.

Zastánci paušálu vidí přínos i v tom, že se na tomto systému už nebudou „přiživovat“ stravenkové firmy, ve firmách ubude administrativa a zaměstnanec bude mít ve výsledku větší výběr, kde a jak peníze utratí. Odpůrci zase varují, že lidé přestanou chodit na teplé jídlo, peníze využijí k úplně jiným účelům, výrazně podle nich utrpí restaurace a může se rozpadnout i celý systém závodního stravování.

Když se v minulých dnech k této problematice konal v Poslanecké sněmovně seminář, vystoupila na něm kriticky i Simona Hornochová, která byla v letech 2014 a 2015 náměstkyní ministra financí Andreje Babiše s odpovědností za daně a cla.

Dnes v roli daňové poradkyně a členky Komory daňových poradců varuje hlavně před rizikem masově rozšířené daňové optimalizace, kdy paušál bude podle jejího názoru zneužíván k jiným účelům, než je ministerstvem financí a vládou zamýšleno.

Co vás přimělo k tomu, že jste na tom semináři vystoupila?

Většina těch příspěvků – jak od panelistů, tak od lidí z pléna – se týkala samotného stravování zaměstnanců, přínosů teplého jídla a zdravého životního stylu. Ale potom tam vystoupil pan Feranec (poslanec za hnutí ANO, pozn. red.), který se podivil, co to tam vykládají, že je to všechno o daních a co do toho tahají stravování a životní styl. No a na to se už nedalo nereagovat. Cítila jsem potřebu vysvětlit, že stravovací paušál ve skutečnosti o daních vůbec není.

A o čem tedy je?

Příspěvek na stravování byl zavedený v rámci daňové politiky státu jako podpora pravidelného stravování, a tedy zdravého životního stylu, od kterého se očekávají pozitivní ekonomické dopady. Daně jsou zde jen technický nástroj, ale cíl tohoto nástroje určitě není daňový. Ve skutečnosti se tím v daních jen zavádí další výjimka, o jejichž omezování se na půdě Poslanecké sněmovny neustále hovoří.

Když lidem teď někdo dá neadresné peníze, kterými nově navrhovaný příspěvek na stravování ve skutečnosti je, tak to může mít poměrně zásadní dopady, včetně daňových. Tento stravovací paušál má velmi výhodný daňový režim, peníze jsou u zaměstnance osvobozené od zdanění, nejsou tam tedy ani odvody sociálního a zdravotního pojištění. Výhodné je to i na straně zaměstnavatele, jelikož je to do určité výše zároveň uznatelný náklad, který si bude moci zaměstnavatel odečíst. A zejména díky osvobození u zaměstnanců ušetří významnou částku na sociálním a zdravotním pojištění, jež jinak z odměn zaměstnanců odvádí.

Už dnes probíhají zcela běžně daňové optimalizace s příspěvky na kulturní, zdravotní, sportovní a další aktivity. A ty jsou z daňového pohledu méně výhodné než stravovací paušál.

Je zde tedy důvod očekávat, že se z toho příspěvku brzy stane běžná součást daňových optimalizací. Zaměstnancům bude poskytován místo mzdy, protože to bude výhodné pro obě dvě strany.

Firmy se podělí o úsporu

V čem podle vás může být paušál tak přitažlivý?

Ministerstvo financí ve své prezentaci uvádělo předpoklad, že zaměstnanec nebude mít důvod si zvolit stravovací paušál místo mzdy, ale on jej mít bude. Protože jeho zaměstnavatel bude ochoten se o tu svou úsporu na pojistných odvodech, která je zhruba 34 %, zčásti podělit. A zaměstnanec nedostane třeba 100 korun, ale 110 nebo 120 Kč. A byl by hloupý, kdyby to nevzal. To je ta daňová optimalizace, o které hovořím. Ze své praxe jsem si stoprocentně jistá, že tato optimalizace tady nastane, a při zavádění stravovacího paušálu je potřeba si tyto dopady uvědomovat.

Co se stane, pokud by většina zaměstnanců byla ochotna na tuto praxi přistoupit?

Klíčové je, že tento příspěvek se nepočítá do základu pro výpočet všech možných dávek. Takže když se zaměstnanci bude vypočítávat třeba nemocenská, mateřská nebo důchod, tak se mu to do kalkulace dávek nepromítne.

Tudíž jeho nemocenská, mateřská či důchod budou adekvátně nižší.

Přesně tak. Já jsem za Komoru daňových poradců psala připomínky, aby to ministerstvo financí alespoň říkalo nahlas, aby to všichni dopředu věděli. Protože pokud se toto bude dít u zaměstnanců, kteří berou podprůměrnou mzdu, tak to pro ně může mít velmi citelný dopad, který si nemusí včas uvědomit.

Ministerstvo financí kalkuluje s tím, že stravovací paušál dostane jeden milion zaměstnanců, kteří dosud nemají stravenky ani jim zaměstnavatel neposkytuje zvýhodněné závodní stravování. Vy jste přesvědčena, že na paušál postupně „najedou“ i další firmy a jejich zaměstnanci?

O tom jsem bytostně přesvědčena. Jak jsem říkala před chvílí, toto je standardní způsob daňové optimalizace. Já ten optimismus ministerstva nesdílím, že stravovací paušál nebude nikdo vyměňovat za stravenky a závodní stravování.

Formálně je to sice nazvané příspěvek na stravování, přitom ale nikdo údajně nemá kontrolovat, že je to na stravování opravdu využíváno. A teď si představte, že někdo třeba pojede na služební cestu a dostane i stravné, v rámci cestovních náhrad. Divila bych se, kdyby se o to finanční úřad nezajímal, na co mají lidé příspěvek na stravování, když už povinně dostávají stravné podle zákoníku práce. Takže to může přinést další nejistotu do už tak komplikovaného daňového prostředí.

Dvě nezdaněné dávky najednou

Ministerstvo říká, že se to nebude kontrolovat právě proto, že jde o paušál.

Ale paušalizace je zpravidla o částce, nikoliv o předmětu. Když mám paušál na auto, tak přece také někdo zkoumá, zda auto skutečně vlastním. Mně se nechce věřit, že by to finanční úřad nezajímalo a nepřišlo mu divné, že na ten samý titul dostávají lidé dvě nezdaněné dávky.

Pro mě je to celé nesystémový prvek a myslím, že zaměstnavatelé s tím paušálem mohou mít nakonec i problémy.

Existují různé odhady, o kolik peněz po zavedení stravovacího paušálu veřejné rozpočty přijdou. Ministerstvo mluví o částce 1,9 miliardy korun, jiné odhady hovoří až o 21 miliardách ročně. Co si myslíte vy?

To si netroufám odhadnout. Když jsem seděla na ministerstvu financí, měli jsme spoustu zdrojů, ale jako privátní osoba nemám podklady, abych to byla schopna spočítat. Pokud to ale ministerstvo počítalo s tím optimistickým výhledem, že to budou využívat jenom ti, co zatím nečerpají žádnou dávku na stravování, určitě to není pravda. To jsem si jistá.

Je asi pravděpodobné, že i řada zaměstnanců bude radši chtít hotové peníze na ruku než stravenky. Budou mít větší volnost, jak s tím příspěvkem naložit.

Hlavně celá tato doba je už tak těžká a i zaměstnavatel bude hledat každou možnost úspor.

Měla by tedy podle vás Sněmovna celý návrh zamítnout?

Je to čistě politické rozhodnutí, nepřísluší mi to komentovat. Pokud se politická reprezentace rozhodne, že chce dát nějakým lidem nezdaněné peníze, je to její výsostné právo, ale má to formulovat tak, aby to bylo všem srozumitelné a systematicky zařazené tam, kde to má být.

Daňově je to podle mě nesmysl, deformuje to systém, protože to není vůbec určeno na stravování, ale jsou to jen nezdaněné peníze. Taková je skutečná podstata a já nemám ráda, když se forma rozchází s obsahem. Daňové zákony jsou už tak dost složité a já nevím, proč to dělat ještě složitější. Jako daňař jsem šla i proto pracovat na ministerstvo financí, aby se toto už nedělo.

Když lidem dojdou stravenky

Nakolik podle vás případné schválení paušálu zamává se samotnými stravovacími službami? Jsou tu různé vyhraněné názory ze strany stravenkových firem, restaurací, hotelů, sféry obchodu…

Upřímně řečeno, také by mě to zajímalo. Byly tady prezentovány studie, jaké to bude mít tvrdé či naopak téměř žádné dopady, ale na ty se vždy dívám s jistou rezervou. Asi všichni víme, že často záleží na tom, kdo tu studii zadal.

Osobně jsem ale zažila mnohokrát, že lidé nešli do restaurace na „meníčko“, když jim došly stravenky. A šli teprve, když je už zase měli. Je tedy otázkou, jak se budou chovat, když budou mít místo stravenek hotové peníze.

A ono to české obědové meníčko za 130 korun neexistuje asi nikde na světě. Například i v Polsku nebo Maďarsku je mají v cenách, které začínají v přepočtu na 350 korunách. Jsou tu určitě mnohé restaurace, které žijí jen z meníček, protože jsou umístěny v lokalitách, kde jsou kanceláře, kam večer nebo o víkendu ani nikdo jíst nechodí.

Na sektor stravování i beztak bude mít značný dopad koronavirus. Už se tak děje a bude to ještě horší. Ekonomika nepochybně utrpí, to se musí někde projevit, ten problém přijde. Lidé přestanou chodit na meníčka, protože hotové peníze raději použijí jinak, a dají si ke svačině třeba rohlík. Patrně tedy prodejci rohlíků na tom všem vydělají.

Jak zavedení stravovacího paušálu vnímáte v kontextu dalších daňových opatření, která budou mít dopad na státní rozpočet? Třeba zrušení superhrubé mzdy nebo zrušení daně z nabytí nemovitosti? V kombinaci s propadem ekonomiky se to jeví jako téměř smrtící koktejl.

Omlouvám se, ale k politickým otázkám se opravdu nemohu vyjadřovat. Snižování daňové zátěže je obecně jistě dobré. Jako daňový poradce pouze říkám, že superhrubá mzda je velmi matoucí, nicméně načasování je problematické vzhledem ke stavu státního rozpočtu. U daně z nabytí nemovitých věcí si kladu otázku, zda si ministerstvo skutečně udělalo analýzu, komu to zrušení prospěje. Zda to opravdu bude přínos hlavně pro mladé rodiny, které si kupují byty, nebo spíše pro různé zahraniční spekulanty, kteří tu skupují nemovitosti a vykupují bytový fond jako investice. Nevím, zda k tomu mají nějakou analýzu, jak se stalo, že ten trh s byty u nás tak „ustřelil“. Snad se na to někdo dívá, kdo byl ten převažující element zvýšené poptávky. Já sama si říkám, zda by nebylo lépe pro mladé rodiny spíše vymyslet nějakou cílenou podporu na bydlení, ale to je věc názoru.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené