Hlavní obsah

Jak nejlépe naložit se stavebním spořením či penzijním připojištěním

V dnešní době je jednou z největších výzev ochrana rezerv a majetku před inflací (ilustrační foto).

Reklama

29. 10. 11:30

Máte volné peníze ze stavebka nebo penzijka? Pokud nemáte nic našetřeno, využijte je na tvorbu rezervy ve výši několika měsících výdajů domácnosti. Až pak pokukujte po vyšších cílech.

Článek

Naspořili jste si nebo dostali od rodičů stavební spoření či penzijní připojištění?

Nevíte, co s těmi stovkami tisíc korun dělat? Na první dobrou se nabízejí dvě volby: peníze utratit, nebo pokračovat ve spoření. Obě jsou nezodpovědné, první z pohledu vašeho budoucího finančního zdraví, druhá navíc i z hlediska zachování hodnoty peněz.

SZ Byznys přináší základní rady, co v takové situaci dělat. Pro přehlednost jsou rozdělené do tří modelových příkladů: mladý člověk bez rodiny a závazků, člověk mezi 30 a 50 lety a člověk nad 50 let.

V dnešní době je jednou z největších výzev ochrana rezerv a majetku před inflací. „Můžeme jednoduše říci, že banka nám tzv. garantuje ztrátu, jelikož nominální výnosy na běžných a spořicích účtech jsou hluboko pod inflací, a náš reálný výnos (výnos nad inflaci) je tak záporný,“ vysvětluje Vratislav Jůza, zemský ředitel poradenské společnosti 4fin.

Je tedy třeba hledat alternativní možnosti, tedy investovat. Ukazuje, že nejefektivnějšími nástroji na boj s inflací jsou nemovitosti a akcie. Ty totiž dokážou z dlouhodobého hlediska zachovávat reálnou hodnotu a přinést i něco navíc. Druhá strana mince je rizikovost takových investic, která se projevuje v kolísání hodnoty investice. Je tedy vhodné správně rizika rozkládat, tzv. diverzifikovat.

Nemít všechna vajíčka v jednom košíku

Tedy nesnažit se najít ten nejatraktivnější finanční nástroj a do něj vložit celý investiční majetek. Ideální je poskládat portfolio z více fondů, jež budou vzájemně kompenzovat výkyvy různých částí kapitálového trhu.

Investiční laiky varuje Aleš Hradil ze společnosti United Solution před nákupem většího množství konkrétních akcií. „Úzce koncentrované portfolio neprofesionálně vybraných akcií je značně rizikové bez vyvážení dlouhodobě udržitelných zisků,“ říká. Fyzické osoby by se podle něj měly vyhnout i korporátním dluhopisům. „Jedná se o zbraň hromadného ničení a investoři v Česku mají dnes v nekvalitních bondech desítky miliard,“ upozorňuje.

Dobře diverzifikované portfolio se dá poskládat již s několika málo desítkami tisíc korun.
Jan Macek, Fincentrum & Swiss Life Select

Ani podle investičního analytika společnosti Broker Trust Jiřího Pecha nepatří jednotlivé firemní dluhopisy do portfolia běžného investora s volnou částkou v řádu statisíců.

„Jednak proto, že dluhopisy, které se dostanou k retailovému klientovi, jsou zpravidla ty horší, které neprojdou screeningem velkých hráčů. A také proto, že klient zpravidla není schopný vyhodnotit byznys plán, emisní podmínky a kreditní kvalitu. A s těmito částkami také není schopný si koupit více dluhopisů od různých emitentů tak, aby se případné riziko rozumně rozložilo,“ vysvětluje Pech.

Lepší jsou podílové fondy, kde jsou různé cenné papíry namixované a odborně spravované. V Česku se podle Hradila dá vybírat z několika tisíc fondů, celosvětově je k dispozici 126 tisíc fondů.

„Dobře diverzifikované portfolio se přitom dá poskládat již s několika málo desítkami tisíc korun. Tou zdaleka nejsnazší volbou je pak využití takzvaného fondu fondů, tedy jednoho fondu, v jehož „vnitřnostech“ jsou seskládány další fondy. V takovém případě pak zcela odpadá nutnost takové portfolio v čase řídit a přizpůsobovat běhu globální ekonomiky,“ míní Jan Macek vedoucí oddělení produktového managementu Fincentrum & Swiss Life Select.

Přes co „nejede vlak“

Ve financích existuje klíčová priorita: každý by měl mít vytvořenou strukturu rezerv, aby měl kam sáhnout, ať se stane cokoliv. Krátkodobou rezervu pro náhlé nečekané výdaje, střednědobou pro financování cílů v příštích třech až šesti letech a dlouhodobou rezervu pro splnění finančně náročných cílů za šest let a později.

Na všechny cíle v horizontu tří a více let aplikujte míru inflace.

„Například pokud potřebujete za pět let naspořit 150 000 Kč na rekonstrukci kuchyně, bude při inflaci 3 procenta potřeba mít naspořeno celkem 174 tisíc,“ vysvětluje Lukáš Urbánek, finanční poradce Partners.

Pokud tedy máte jakékoli volné peníze a nemáte naspořeno, použijte je na vytvoření aspoň 70 procent pohotovostní rezervy. Do té doby nemá smysl přemýšlet o čemkoli jiném.

Mladý člověk bez rodiny a závazků

Časem se bude chtít osamostatnit a eventuálně založit rodinu. V takovém případě je třeba výrazně podpořit krátkodobou a střednědobou rezervu, například pro budoucí nákup nemovitosti.

Pohotovostní neboli krátkodobá rezerva je ze všech finančních polštářů nejdůležitější. Umožňuje totiž okamžitě reagovat na nové situace, jako je výpadek příjmu, rozbité spotřebiče v domácnosti, oprava auta atp.

„Výše pohotovostní rezervy by měla odpovídat trojnásobku měsíčních výdajů. Pokud splácíme hypotéku, je vhodné mít rezervu alespoň na úrovni šestinásobku měsíčních výdajů,“ podotýká Urbánek.

Protože se nedá předem odhadnout, kdy budete peníze potřebovat, musí být vždy k dispozici. To znamená uložené ve finančních produktech s minimálním rizikem ztráty a vysokou likviditou, tedy s možností peníze hned vybrat. Tady je nutné se myšlenky dosažení výnosu vyššího, než je inflace, vzdát.

Vhodné jsou spořicí účty. „Dobrou zprávou je, že v posledních týdnech banky opět o něco zvýšily úroky a je možné získat úrokovou sazbu i nad 1,5 procenta, na druhou stranu je to stále hluboko pod současnou mírou inflace,“ konstatuje Jiří Pech.

Dají se využít i podílové fondy peněžního trhu. Maximálně třetinu krátkodobé rezervy můžete podle Lukáše Urbánka dát na běžný účet, do dluhopisových podílových fondů, nemovitostních fondů, termínovaných vkladů s výpovědní lhůtou maximálně tři měsíce nebo je nechat na stavební či penzijní spoření, ovšem po vázací době.

„Nevhodné nástroje jsou nově založené stavební spoření, nově uzavřené penzijní spoření, akciové podílové fondy, termínované vklady na tři měsíce a déle, kryptoměny, komodity všeho druhu, všechny alternativní typy investic, měnové páry, finanční deriváty,“ vyjmenovává poradce Partners.

Střednědobá rezerva slouží ke splnění plánovaných cílů za dva až šest let. Může jít o koupi nového auta, rekonstrukci bydlení, akontaci na hypotéku apod. „U této rezervy lze očekávat, že naše peníze již před inflací ochráníme. Můžeme počítat s výnosem tři až pět procent ročně,“ říká Urbánek.

Hodí se dluhopisové podílové fondy, termínované vklady, stavební spoření, šířeji diverzifikované portfolio nemovitostních podílových fondů, pokud je vám aspoň 55 let, pak také doplňkové penzijní spoření s podílem dynamické strategie 60 až 80 procent.

„Pro střednědobou rezervu lze také využít protiinflační státní dluhopisy České republiky a nemovitostních fondů,“ konstatuje Vratislav Jůza ze společnosti 4fin.

Nevhodné pro tvorbu střednědobé rezervy naopak podle Lukáše Urbánka jsou: běžný účet, spořicí účet, kryptoměny, komodity všeho druhu, všechny alternativní typy investic, měnové páry, finanční deriváty.

Člověk mezi 30 a 50 lety

Strategie pro krátkodobou a střednědobou rezervu se nemění. Když jsou rezervy pokryty, zbylé peníze se využijí na vytváření dlouhodobých rezerv na šest a více let. Třeba na předčasné splacení hypotéky, podporu dětí na vysoké škole, rentu při odchodu do důchodu.

„Z pohledu výběru vhodných nástrojů je klíčový časový horizont, respektive doba spoření, investování. Čím je horizont delší, tím by měla být investice dynamičtější a odvážnější,“ informuje poradce Partners Lukáš Urbánek. „U této rezervy můžeme s ohledem na investiční horizont očekávat výnos šest až 10 procent ročně,“ doplnil.

Vhodné jsou akciové podílové fondy, dluhopisové fondy, nemovitostní fondy, doplňkové penzijní spoření s dynamickou strategií, částečně i alternativní investice či komodity.

„Když víte, co chcete, můžete zabrousit do různých tematických řešení, jako jsou fondy zaměřené na technologické, zelené nebo jiné akcie. Nicméně většině klientů doporučujeme portfolio postavit primárně na globálním akciovém fondu a tyto tematické tituly k němu spíše doplňovat,“ radí Jiří Pech z Broker Trust.

Podle Vratislava Jůzy může být alternativou také nákup investiční nemovitosti „na páku“ s využitím cizích zdrojů, tj. hypotéky. „Příjem z pronájmu může splácet hypotéku a majitel postupně bohatne tak, jak se umořuje hypotéka a dále roste cena nemovitosti,“ vysvětluje.

Jůza navrhuje dlouhodobou rezervu rozložit zhruba na třetiny: „Portfolio by se tak skládalo z části globálních akciových fondů, nemovitostních fondů a konzervativních instrumentů, tj. dluhopisů s fixním nebo variabilním výnosem.“

Nevhodné jsou naproti tomu běžný účet, spořicí účet, fondy peněžního trhu, měnové páry, stavební spoření či finanční deriváty.

Člověk nad 50 let

Investování není vyloučené ani v pozdějším věku, je ale třeba snižovat rizikovost portfolia. Důležitý je počet let, jež člověku zbývají do doby, než bude chtít naspořené prostředky začít čerpat, typicky věk odchodu do důchodu. Pokud je to méně než deset let, je nutné volit obezřetnější investiční strategii.

„Vhodnou volbou mohou být fondy investující do hodnotových akcií společností z vyspělých zemí. Naopak fondy investující do rozvojových zemí či do jednoho vybraného ekonomického sektoru využít v menší míře nebo vůbec,“ doporučuje Jan Macek z Fincentrum & Swiss Life Select.

Pokud člověk vlastní investiční nemovitost, dají se nemovitostní fondy nahradit zbývajícími složkami aktiv v portfoliu, tedy akciovou a dluhopisovou složkou.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované