Hlavní obsah

Jako kdyby umřela britská královna. Nejsilnější momenty toho, jak se Češi loučili s Karlem Gottem

Smrt Karla Gotta zasáhla statisíce lidí v zemi. (Video: Seznam.cz)

12. 10. 2019 18:24

Se zesnulým zpěvákem se dlouhých 11 dní loučila celá republika. Zmobilizovaná vláda i Praha, zástupci fanoušků z Česka i ze zahraničí nebo dojemný projev Jiřiny Bohdalové během posledního rozloučení – takové byly nejsilnější momenty odchodu Karla Gotta. Člověka, který už za svého života získal nejen v hudebních kruzích přízvisko „mistr“.

Článek

Když se ta zpráva ve středu po desáté hodině dopoledne dostala na veřejnost, celý národ byl rázem na nohou.

Rádia vysílala několikahodinové bloky s výběrem jeho nejlepších písní, televize zahájily celodenní mimořádné vysílání a ještě týž den mimořádně zasedla i česká vláda.

Karel Gott zemřel.

Mistr, dvaačtyřicetinásobný Český slavík a nejúspěšnější popový zpěvák v národní historii od té doby nastoloval veřejnou debatu v celé zemi. Nebylo v Česku člověka, který by se v posledních 11 dnech diskuzi o jeho přínosu, minulosti nebo vztahu ke komunistickému režimu vyhnul.

Ať už se ale na jeho přínosu lidé shodovali, nebo nikoliv, jedno je jisté – za „Božského Káju” už druhý týden truchlí statisíce lidí všech generací.

A nejen v Česku.

Bůh je mrtev

Gott ist tot – Bůh je mrtev. Dvojí význam Gottova příjmení získal nové kouzlo až po jeho smrti. Právě tehdy totiž německojazyčné deníky na titulní strany plošně obsazovaly tato slova.

„Karel Gott je mrtvý. Zemřel velký tenor a zpěvák populární hudby,“ konstatoval velkým písmem německý Bild. „Legenda populární hudby zemřela. Gottův hlas provázel první lásky celé poválečné generace,“ zmiňoval třeba rakouský deník Kurier.

Že však nešlo jen o slovní hříčku, nýbrž o upřímnou oblibu posluchačů i v zahraničí, svědčí účast zahraničních návštěvníků na včerejším posledním rozloučení na Žofíně.

Němečtí fanoušci se do fronty začali řadit už v předvečer události, zpěváka navíc na jeho poslední cestu přijeli vyprovodit jeho bývalý německý manažer Wolfgang Kaminski anebo zpěvák Patrick Linder.

A rekordmankou v uražené vzdálenosti za rozloučením pro Karla Gotta se v sobotu dopoledne stala fanynka Maria, která za ním přijela až z vesnice poblíž Ukrajinského Užhorodu.

„Mám moc ráda zpěváka Karla Gotta. Pořád se mi libí, jak zpívá. A mým dětem také,” sdělovala lámanou češtinou do médií.

49 tisíc fanoušků na Žofíně

Do Paláce Žofín se s Karlem Gottem nakonec přišlo rozloučit 49 tisíc lidí. Ačkoliv se dveře paláce otevíraly v pátek v osm ráno, první fanoušci čekali před branami už ve čtvrtek po čtvrté odpoledne.

„Mám tady rybářské sedátko, tři litry vody, deštník a kytičku,“ řekl muž, který na Slovanský ostrov dorazil skoro s 18hodinovým předstihem. „Karel Gott byl největší ze všech. Byl king, takový už se nenarodí. To, co z něj vyzařovalo. Byl to fenomén,“ dodal pro Seznam.

O půl hodiny později dorazili další čtyři účastníci posledního rozloučení s populárním umělcem. „Je to jako kdyby mi umřel člen rodiny, proto jsme se vydali takto s předstihem z Německa,“ řekla jedna z nich plynně česky.

Přestože běžně se na veřejných prostranstvích v Praze spát nesmí, benevolentní byla i policie, ve spolupráci s celým městem. To se na událost připravilo ze všech stran – posílilo linky metra, přepsalo naváděcí cedule, odklonilo tramvajovou dopravu, vytvořilo zátarasy pro čekající podél fronty a kromě zdravotníků a hlídkujících policistů zajistilo také servis Červeného kříže – ten fanouškům Karla Gotta během celého pátku rozlil 750 litrů teplého čaje.

Zablokovaná Bertramka

Kdo však Gottovi nepoložil květiny u rakve na Slovanském ostrově, mohl mu všechny dny předtím přijít zapálit svíčku i u jeho vily na pražské Bertramce.

Lidé se na místo začali scházet hned po oznámení jeho úmrtí. Od té doby – o týden a tři dny později – se právě příjezdová cesta k jeho domu proměnila v nové poutní místo. Svíčky a květiny zaplňují desítky metrů volného prostranství, zablokovaly i jedno z aut, které parkuje hned vedle u jednoho ze sousedních domů.

A na Gotta v průběhu celého týdne vzpomínaly i nejvýznamnější české osobnosti.

„Karel Gott byl skutečný umělec, který se rozdával druhým. To je vyčerpávající, ale právě to činí umělce umělcem. Karel Gott daroval svůj život generacím, daroval se nám všem,“ tlumočil vzkaz prezidenta Miloše Zemana jeho mluvčí.

„Slova jsou zbytečná, mám v sobě neskutečné prázdno a myslím, že nejsem sama. Podle mě Karel Gott nebyl lhostejný nikomu v naší zemi. Všichni ho máme v srdci, všichni ho máme pod kůží, ať jsme chtěli, nebo nechtěli,“ sdělila podobně jako desítky dalších českých umělců po jeho smrti slavice Lucie Bílá.

Jako by zemřela britská královna

Právě umělecká obec a kruh Gottových přátel si ale na oficiální rozloučení počkali až do soboty. Na svatodušní mši, pořádanou jen pro zvané v katedrále svatého Víta, Václava a Vojtěcha jich dorazilo na několik stovek.

„Karel byl úžasný fenomén. Nejenom v oblasti kulturní jako zpěvák, ale on byl opravdu součástí toho národa. Někdo krásně řekl to přirovnání – jako kdyby Britům zemřela královna. Věděli jsme, že je nemocný, ale nějak jsme doufali, že tu s námi bude vždycky,“ řekl ještě před jejím startem ministr životního prostředí Richard Brabec.

Vzhledem k tomu, že se vláda se souhlasem pozůstalých rozhodla pro pohřeb se státními poctami, nechyběli na obřadu právě ani politici. Ivana Gottová však nabízený projev prezidenta Miloše Zemana nakonec odmítla – obřad zůstal apolitický.

„Dokázal spojovat lásku s úctou a respektem. Mnohým by mohl odpovědět Ježíšovými slovy: Nesuďte, abyste nebyli souzeni. Pro nás pro každého platí, že bychom neobstáli, kdybychom se nedovolávali milosrdenství,“ apeloval na kritiky Gottova života sloužící kardinál Dominik Duka.

V průběhu oficiálního obřadu se u řečnického pultu vystřídali i Eva Pilarová, Dagmar Havlová anebo Jiří Bartoška. Písně a modlitby v katedrále zazpívali Lucie Bílá nebo Štefan Margita.

Počítej tam se mnou. Miluji tě, vzkázala Bohdalová

Byla to ale herečka Jiřina Bohdalová, která dostala mistrovo povolání se s ním jménem všech přátel a rodiny rozloučit.

„Nápad ale opsal ode mě. Byli jsme celoživotní kamarádi. Blízcí si názorem na život i na legraci. Jsem o osm let starší, a tak jsem častokrát rázně přikazovala Karlovi, že to musí být on, kdo se se mnou, až odejdu do jiných sfér, bude loučit. Slíbil mi to. Slíbil – a vlastně jedinkrát svůj slib nesplnil.“

Podle ní totiž Gottovo slovo vždycky platilo: „Vyznával celoživotně pevný řád, vážil si svého vrozeného talentu a nepromarnil ani minutu. Byl neuvěřitelně pracovitý. Přitahoval k sobě vždy doslova celou smečku vynikajících umělců své doby. Muzikantů, zpěváků, herců, režisérů a k tomu mnoho dalších dobrých přátel.“

Bohdalová ve svém proslovu zopakovala i to, že Gott odešel vyrovnaný a smířený od uklizeného stolu. A že po jeho odchodu truchlila celá Evropa, lidé na všech místech, kde Karel během svého života zanechal svou stopu.

„Jen dál žasnu nad výčtem toho, co všechno dokázal. Sluší se poděkovat. Dával lidem radost a chuť do života. Zanechal nádherné písničky. Svůj lahodný tenor a hlavně pak pohodu a úsměv. A to od komedianta není málo. Svými písničkami spojoval celé generace a sbližoval sousedy. A to je na metál.“

Ještě než zazněla závěrečná slova a hradní stráž odnesla rakev s jeho ostatky, dojala Gottova celoživotní přítelkyně přítomné hosty nakonec nadsázkou.

„Karel by mi neodpustil, kdybych svou řeč alespoň maličko neodlehčila. Tak tedy, Karle – počítej tam se mnou a drž mi místo. Mám pro tebe jeden opravdu báječnej židovskej fór. Miluju tě a nejsem v tom sama. Tvoje Bohdalka.“

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené