Hlavní obsah

Jak si Česko stojí v boji s rakovinou

Foto: Profimedia.cz

Nádorová onemocnění jsou v Česku druhou nejčastější příčinou úmrtí (ilustrační foto).

Reklama

4. 9. 11:11

Mezi 29 státy hodnocenými v rámci Indexu připravenosti na léčbu rakoviny dosáhla Česká republika na osmou příčku. V některých oblastech exceluje, v jiných mírně zaostává.

Článek

Nádorová onemocnění jsou v Česku druhou nejčastější příčinou úmrtí. V nadcházejícím desetiletí přitom může případů ještě více přibývat. Roli hraje stárnutí populace, ale i rizikové faktory jako nedostatek pohybu, obezita či kouření.

Na jaké úrovni onkologická péče v Česku je, jak si stojí v porovnání s ostatními zeměmi a jaké jsou její silné či slabé stránky, hodnotí Index připravenosti na léčbu rakoviny.

Česko v celkovém hodnocení ICP nedopadlo špatně. Mezi 29 hodnocenými státy dosáhlo na osmou příčku. „Mezi největší přednosti patří osvědčený a velmi kvalitní populační onkologický registr, který je základem pro účinné sledování nádorových onemocnění a návrhy opatření, a špičková Komplexní onkologická centra poskytující specializovanou péči, z nichž některá disponují i výzkumnými kapacitami,“ píše se ve zprávě analytiků, kterou mají Seznam Zprávy k dispozici.

Největší předností Česka je podle nich infrastruktura, rozvoj vědy a výzkumu nebo dostupnost kvalifikovaných zdravotnických profesionálů.

Naopak nejhůře podle ICP dopadla oblast politik a plánování, ve které Česko obsadilo 15. místo. Nejviditelnější slabinou je přitom podle analytiků národní onkologický plán.

„Přestože Česká republika takový plán má, chybí v něm údaje o jeho realizaci, monitoringu a vyhodnocení. Nedostatkem stávajícího plánu, který vzešel z iniciativy České onkologické společnosti, je to, že není zaštítěn žádným vládním úřadem, což by napomohlo ke strategickému přidělování prostředků,“ uvádí.

Plánování drhne

Česká republika má svůj Národní onkologický program (NOP) od roku 2006. Jeho cílem je zejména posilovat prevenci rakoviny, snižovat výskyt i úmrtnost onemocnění, ale také zvyšovat kvalitu života pacientů. Hodnotitelům indexu nicméně chybí právě stanovení konkrétních cílů a jejich monitorování či vyhodnocování, které by usnadnilo koordinaci boje proti rakovině na národní úrovni.

Nádorová onemocnění v Česku

Nádorová onemocnění jsou se 27% podílem na všech úmrtích v České republice druhou nejčastější příčinou úmrtí po kardiovaskulárních onemocněních. V roce 2020 bylo v zemi odhaleno asi 67 000 nových případů rakoviny a 27 000 lidí na tuto nemoc zemřelo. S věkovým mediánem 43,3 roku patří Česko mezi 30 nejstarších populací a podobně jako v ostatních evropských státech jeho obyvatelstvo dál stárne. Závažnost tohoto zdravotního problému tak bude velmi pravděpodobně narůstat. Odhaduje se, že do roku 2030 vzroste počet nových případů na cca 76 000 a počet úmrtí vzroste na přibližně 32 500.

„Potřebujeme dlouhodobou vizi udržitelnosti vysoce kvalitní léčby a motivaci k naplňování dlouhodobé koncepce,“ uvedla k věci šéfka České onkologické společnosti Jana Prausová.

Nutno ovšem dodat, že k určitému pokroku okolo Národního onkologického programu nyní dochází. Odborníci ho aktualizovali a předložili ke schválení Ministerstvu zdravotnictví. Mezi očekávanými změnami je nově důraz na multidisciplinární týmy, péči orientovanou na pacienty, nové typy léčby a preventivní a screeningové programy.

Výzkum a data nám jdou

Naopak velmi dobře si Česká republika vede v hodnocení populačního onkologického registru. Společně s Austrálií a Jižní Koreou zaujímá v tomto ukazateli přední pozici. V Česku byl plošný onkologický registr spuštěn už v roce 1976 a každý měsíc zveřejňuje aktuální data, která pomáhají při zpracování preventivních programů i posouzení nákladů na onkologickou péči.

Vysoké skóre země získala i v rámci ukazatele, který hodnotí úroveň rozvoje onkologického výzkumu. V síti 18 komplexních onkologických center jsou hned dvě pracoviště, která se kromě léčby zabývají také výzkumem. Odborníci se na tuto oblast soustředí v centru ve Fakultní nemocnici Motol a v Masarykově onkologickém ústavu v Brně.

Léčba v síti komplexních onkologických center je uznávaná jako vysoce kvalitní.
Zpráva ICP

Dobře z hodnocení vychází také včasný záchyt onemocnění a onkologický screening. Hodnotitelé upozorňují, že širokou dostupnost takových služeb podporuje i všeobecné zdravotní pojištění. Mezi dostupné moderní postupy patří HPV DNA testy nebo testování mutací v genu BRCA1 či BRCA2.

Hodnotitelé vyzdvihují také kvalitní personální kapacity a univerzální dostupnost terapií ze seznamu základních onkologických léčivých přípravků Světové zdravotnické organizace (WHO). „Léčba v síti komplexních onkologických center (KOC) je uznávaná jako vysoce kvalitní, byť i zde jsou určité nedostatky. Předání z primární do specializované péče bývá někdy pomalé a rovněž paliativní péče a následná péče pro děti po ukončené léčbě nemá ve všech institucích jednotný standard. Taktéž zavádění přístupů orientovaných na pacienty je ve zdravotnickém systému třeba provádět mnohem konzistentněji,“ dodávají.

(Index of Cancer Preparedness, ICP). Ve spolupráci se skupinou Sotio ho vypracovala analytická společnost The Economist Intelligence Unit.

Index připravenosti na boj s rakovinou

Cílem indexu je najít odpověď na otázku, jak dobře jsou státy připravené, aby snížily počet předčasných úmrtí na nádorová onemocnění, zvýšily míru přežití a zlepšily kvalitu života onkologických pacientů i lidí po ukončené léčbě. Analytici pracují se 45 ukazateli, které hodnotí oblasti od koordinace a dostupnosti péče až po úspěšnost prevence či výzkum.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované