Hlavní obsah

Jako na Marsu. Čeští vědci začali v unikátní laboratoři pěstovat „zeleninu pro kosmonauty“

Výzva s Janem Lukačevičem: O laboratoři simulující pěstování rostlin na Marsu i nových vesmírných závodech. (Video: Martina Spěváčková, Seznam.cz)

31. 7. 20:00

Semena vypěstovaná pro kultivaci na Mezinárodní vesmírné stanici, laboratoř bez půdy a rostliny, které mají kořeny jen volně ve vzduchu. Tým kosmického fyzika Jana Lukačeviče začal pěstovat zeleninu v podmínkách, jaké by mohli mít astronauti pro zahradničení v základně na rudé planetě.

Článek

Půda na Marsu je natolik toxická, že je pro pěstování rostlin bez důkladného vyčištění nepoužitelná. Tým biologů a IT specialistů vedený Janem Lukačevičem proto zvolil jinou cestu, eliminoval dva základní prvky konvenčního zemědělství: vodu v tekutém stavu i půdu. A na zemědělské univerzitě v Praze vybudoval laboratoř, která využívá techniku aeroponie.

„Rostliny se pěstují ve speciálních komorách. Kořenovou část nemají ponořenou v žádném roztoku ani v hlíně a visí v neoprenových kroužcích. Kořeny jsou volně zavěšené a rozprašovaný roztok tak k nim má volný přístup,“ popisuje ve Výzvě technologii vědec z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd. (Na to, jak laboratoř vypadá, se můžete podívat v úvodním videu.)

Lukačevičův tým nechce jen simulovat podmínky, jaké by mohly být na budoucí marsovské základně. Náklady na projekt se pohybují v řádech milionů korun a technologii, kterou se zabývá i NASA, má Lukačevičův tým ambici zdokonalit a zlevnit, aby byla použitelná také na Zemi. Třeba pro zemědělství v oblastech, kde přírodní podmínky konvenčnímu zemědělství nepřejí.

„K osvětlení využíváme led panely s multichromatickým světlem. To se barevně proměňuje v závislosti na vegetačním cyklu rostliny. Jiné světlo je vhodné pro úvodní fázi růstu a jiné zase třeba pro zrání plodů. To výrazně zkracuje dobu vegetačního cyklu. Naše ‚vypiplané’ prostředí tak zkrátí dobu růstu až o 30 procent,“ vysvětluje. A dodává, že přísně kontrolované prostředí rostlinám také nabídne teplotu regulovanou na desetinu stupně.

První pěstovanou zeleninou v takových podmínkách je listový salát. Vědci pak chtějí přidat další dva druhy a na podzim plánují první větší sklizeň.

„Chceme udělat hostinu, abychom demonstrovali, že to není nic závadného. Lidé mají obecně odpor k neznámému. To se pravděpodobně projeví i v tomto případě, protože zelenina vypěstovaná bez půdy ve zvláštním kontrolovaném prostředí může vzbuzovat otazníky. Ale ona je možná lepší než ta, která vyroste po intenzivním zásypu chemikáliemi,“ říká Lukačevič.

Jsou na Marsu blesky?

Zeleninová laboratoř není jediným marsovským projektem mladého vědce, který má za sebou spolupráci s NASA, Evropskou vesmírnou agenturou i ruským Roskosmosem. S kolegy z Akademie věd vyvíjel anténu pro misi ExoMars 2020. Ta bude součástí modulu, který má na rudé planetě zjistit, jestli tam jsou blesky.

„Může to být zásadní informace. Elektřina není kamarád a nechcete, aby vám zasahovala do fungování systémů, které tam budou vyslány. Neví se, jestli tam blesky jsou, protože žádná z dosavadních misí neměla přístrojové vybavení, které by na povrchu rudé planety tento jev měřilo.“

Pokud by na Marsu blesky existovaly, byly by podle Lukačeviče nejspíš podobné těm, které vědci znají z vulkanických erupcí.

Kdy podle něj člověk přistane na Marsu? Jsme svědky začínajícího nového závodu o dobývání vesmíru mezi Západem a Čínou nebo Ruskem? A co říká na kritiku, že lidstvo „vyhazuje“ peníze na kosmický výzkum místo toho, aby se staralo o Zemi?

Podívejte se na celý rozhovor v úvodním videu.

Doporučené