Hlavní obsah

Jako v Rusku. Zeman omezil důležitý ceremoniál na Hradě

Foto: twitter.com/prezidentmluvci

Prezident Miloš Zeman po propuštění z nemonice.

Reklama

27. 9. 11:00

Noví velvyslanci, kteří přijíždějí do Česka zastupovat svou zemi, musí nejdříve českému prezidentovi předat své pověřovací listiny. Bez tohoto kroku nemohou začít v Česku pracovat.

Článek

Opravdu zřídka se na jedné akci oficiálně potkají zástupci Izraele, Saúdské Arábie a Kataru. Těžké váhy Blízkého východu kvůli dlouholetým konfliktům nemají ani navázané diplomatické vztahy. Prostě spolu nemluví - alespoň na veřejnosti ne.

V Česku, na půdě Pražského hradu, se ale v poměrně osobní atmosféře setkat museli. Šlo o nové velvyslance obou zemí, kteří předávali své pověřovací listiny, aby mohli co nejdříve začít pracovat.

Prezident Miloš Zeman v posledním roce výrazně změnil tento důležitý diplomatický ceremoniál. Tradičně čeští prezidenti přijímali nové velvyslance v menších skupinkách a podobně jako v jiných demokratických zemích i s půlhodinovou audiencí.

Teď mají tyto ceremonie tempo „běžícího pásu“ - jsou bez osobního setkání, ve velkých i nesourodých skupinách diplomatů, a tedy i v delších intervalech.

S novou podobou Hrad začal během covidové pandemie, u méně intenzivní podoby akce ale zůstal i po zrušení nejpřísnějších protiepidemických opatření. Prezident v poslední době omezil či zcela přestal vykonávat i další prezidentské aktivity - cesty do regionů či do zahraničí.

Jen rychlá fotka

Po celou svou politickou kariéru se prezident Miloš Zeman halasně prohlašuje za podporovatele Státu Izrael. Ale ani na novou izraelskou velvyslankyni, vysokou „šajbu“ izraelské diplomacie Annu Azari, si Zeman při srpnovém předávání pověřovacích listin dvacet minut na osobní rozhovor nenašel.

„Součástí normální procedury zde v České republice bylo setkání s prezidentem, to se ale nyní neděje. Bylo nás tam devět velvyslanců a všichni jsme dělali totéž - uklonili se prezidentovi, předali to, sedli si, vyfotili se, a to je vše,“ řekla v rozhovoru pro Seznam Zprávy Azari.

Velvyslankyně Azari, která v minulosti židovský stát zastupovala i v Rusku, na Ukrajině či v Polsku, nový řád při iniciační ceremonii přisuzuje covidu. „I tak prezident velmi hlasitě provolával svou podporu Izraeli. Doufám, že s ním budu mít brzy osobní schůzku, tady nebyl prostor řešit závažná témata,“ dodala Azari.

Pohled do hradního archivu ilustruje změnu - od předchůdce Azari, velvyslance Daniela Merona Zeman pověřovací listiny převzal v roce 2017 v rámci čtyřčlenné skupiny nových ambasadorů a na každého měl podle hradní tiskové zprávy půl hodiny.

V této původní podobě - půlhodinových pravidelných přijímání nových velvyslanců po čtyřech „kusech“ - se ceremoniál konal podle archivu tiskových zpráv prezidentské kanceláře ještě v lednu 2020.

Pražský hrad Seznam Zprávám na dotazy ohledně aktuálního průběhu diplomatické ceremonie neodpověděl. Prezident Miloš Zeman od úterka po osmidenní hospitalizaci - podle Hradu kvůli dehydrataci a mírnému vyčerpání - znovu úřaduje. A setkání s politiky a veřejně činnými osobnostmi běžně mívá. V srpnu přijal řadu osobností na setkání mezi čtyřma očima - přední politiky, arcibiskupa Dominika Duku, ale bez bližšího vysvětlení třeba i fotografa celebrit Jakuba Ludvíka.

Překvapení na Hradě

Na srpnovém hromadném přijetí velvyslanců byly i další těžké váhy světové diplomacie: například nový velvyslanec klíčového strategického partnera Česka, Němec Andreas Kühne, velvyslankyně Estonska Gita Kalmet či ambasador Nizozemska Daan Feddo Huisinga.

Pod zárukou diskrétnosti diplomaté zmínili, že je překvapil geopolitický „koktejl“ společně přizvaných zemí na srpnové předávání pověřovacích listin.

„Dát zároveň izraelskou velvyslankyni a saúdského a katarského velvyslance bylo pro nás neočekávané, ale je to samozřejmě věc protokolu a není možné, aby si cizí velvyslanec stěžoval,“ uvedl důvěryhodný diplomatický zdroj.

Podle dalších znalců diplomatického zákulisí by noví velvyslanci museli čekat dlouho na nový termín, a tak se přes tuto diplomatickou nástrahu přenesli.

„Pokud mají země mezi sebou diplomatické styky, tak se po formální stránce nic neděje. Ale obvykle se přihlíží i k tomu, jaké jsou mezi nimi vztahy. Chce to cit a smysl pro realitu,“ okomentoval diplomaticky prekérní situaci bývalý přední český diplomat Petr Kolář. Izrael a Saúdové i Katařani navázané diplomatické styky nemají.

Izrael sice loni normalizoval vztahy se čtyřmi zeměmi Arabské ligy, Bahrajnem, Spojenými arabskými emiráty, Súdánem a Marokem, Saúdská Arábie a Katar mezi nimi ale nejsou.

S králem o skautingu

Kolář, který v minulosti působil jako první náměstek Ministerstva zahraničí a také velvyslanec ve Švédsku, Irsku, v USA a v Rusku, říká, že není žádný globálně daný protokol, který by určoval zemím, jak má ceremoniál předávání pověřovacích listin vypadat.

„Rozdíl je každopádně mezi monarchiemi a republikami. Například při předávání pověřovacích listin králi či královně je přísně zakázané mluvit o politice, monarchové nesmí vstupovat do politiky,“ říká Kolář. A dodává, že když se byl představit ve Švédsku, které je konstituční monarchií, dostal od protokolu krále Carla XVI. Gustafa doporučení hovořit s ním o campingu a skautingu.

Často - například právě v USA - mohou diplomaty a diplomatky na setkání doprovázet i členové rodiny. Nejsešněrovanější akt zažil podle svých slov v Rusku.

„Tam je to opravdu jen protokolární předání dokumentů, fotografie a rychle vás střídá další velvyslanec,“ uvedl bývalý diplomat, který dnes působí v americké globální konzultantské společnosti Squire Patton Boggs.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované