Hlavní obsah

Jeden dobrý důvod, proč tažení ANO, SPD a KSČM v těchto volbách neskončí

Foto: Michal Růžička / MAFRA / Profimedia

Už v roce 2013 získali přes 40 procent hlasů.

Reklama

28. 9. 6:00

Proč strany a hnutí kritizující nynější režim svou pozici ještě posílily.

Článek

Přinejmenším na odlehlých místech, kde se proti poměrům před třiceti lety mnoho nezměnilo, pochybují lidé o tom, že polistopadová demokracie má vůbec nějaký smysl.

Proto jsou na vzdáleném venkově populární strany a hnutí, které současný režim kritizují a chtějí ho změnit.

Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.

Už v roce 2013 získaly kritické či nesystémové strany ANO, SPD (Úsvit přímé demokracie) a KSČM přes 40 procent hlasů. O čtyři roky později už dosáhly na 49 procent a tím bezmála na většinu ve sněmovně.

Dnes existuje jeden dobrý důvod k tomu, aby partaje a hnutí kritizující režim svou pozici ještě posílily.

Problém s nesystémovými politiky, které označuje jako populisty, popsal pro celou východní Evropu bývalý člen britské Národní bezpečnostní rady Christopher Huhne.

V článku pro Financial Times uznává, že se po pádu komunismu ve východní Evropě zlepšil ekonomický výkon, zároveň však upozorňuje, že se tento region začal vylidňovat.

„Pokles populace v 11 členských státech EU, které byly součástí sovětského bloku, dosahuje celkově 7 procent. Nejbystřejší, nejlépe vzdělaní a často nejliberálnější lidé se přestěhovali buď do velkých měst, nebo do vyspělých zemí EU (a bývalé EU), což vytvořilo podmínky pro vzestup populismu,“ uvádí Huhne.

Česka se netýká migrace do ciziny, ale do velkých měst. Nejsou úplnou výjimkou regiony, kde počet obyvatel poklesl v uplynulém desetiletí o 10 procent.

Ukazují to poslední volby, při kterých „populistické“ strany získaly v odlehlých a postupně se vylidňujících oblastech oblastech obvykle o deset procent lepší výsledek než v krajském průměru.

Nejde jen o bývalé sudetské regiony v pohraničí, podobně na tom je zapadlý středočeský venkov, případně střední Morava, anebo Třinecko na slovenské hranici, odkud je do velkých měst daleko.

Lidé prchající do velkých měst by teoreticky měli po přestěhování přestupovat ke stranám s příznivějším postojem k demokracii a pomoci tím liberálním, či „demokratickým“ stranám. To by mohlo fungovat, kdyby se zároveň nerozšiřovalo území, odkud se lidé stěhují.

Češi neutíkají pouze z malých vesnic a městeček. O tom, že u nich doma „chcípl pes“, jsou přesvědčeni také obyvatelé řady bývalých okresních měst, kde ANO, SPD a KSČM měly lepší výsledky než v nejbližším okolí. Svědčí o tom třeba statistiky z Přerova, ze Znojma, Náchoda, Strakonic nebo Příbrami. Pocit, že se ztrácí budoucnost, tak může mít většina obyvatel rozlehlých regionů.

Otevírání nůžek mezi okrajovými oblastmi a bohatými krajskými metropolemi s jejich zázemím dokládají zvětšující se ekonomické rozdíly mezi jednotlivými kraji. Vládní hospodářská politika si s tím přitom neví rady.

Odhaluje to analýza Seznam Zpráv, která srovnala blahobyt krajů podle podílu zaměstnaných obyvatel, průměrných mezd, příjmů domácností a podílu občanů ohrožených chudobou. Údaje ze šetření Českého statistického úřadu s názvem SILC ukazují, že nejlepší podmínky k životu nabízí Praha, střední Čechy a jižní Morava, přitom jejich náskok před zbytkem republiky roste.

Šanci dohnat ohniska prosperity ztrácí v posledních letech zaostávající Plzeňsko a Vysočina, naopak vzestup hlásí díky novým zahraničním investicím Královéhradecko a jižní Čechy.

Ekonomické podmínky k životu jsou ve většině krajů dostatečným vysvětlením, proč lidé volí liberální, nebo naopak k polistopadovému režimu kritické strany. Výjimkou jsou speciální případy Liberecka a Zlínska, krajů s vyšším podílem podnikatelů, kde přes nepříliš příznivou ekonomickou bilanci mají dosud liberálnější strany přednost. Právě Liberecko a Zlínsko se tím však stávají územím, kde mohou strany kritické k polistopadovému režimu vylepšit své zisky.

Dosud se také najdou vzdálené venkovské regiony, například okolí Jilemnice, Sedlčan, Pacova či Jemnice, které se sice vylidňují, lidé si však života v přírodě užívají a dávají přednost stranám, které polistopadové poměry neodsuzují.

Dočkat se v nadcházejících volbách změny trendu, který britský expert označuje za typický pro celou východní Evropu, může zajistit jen fakt, že se životní podmínky plošně zlepšily v celém Česku, anebo ve všech důležitých krajích.

Proti těmto vyhlídkám však stojí okolnost, že exodus z odlehlých regionů do metropolí v uplynulých čtyřech letech spíše zrychlil, a zároveň se otevírání nůžek mezi centry a okrajem nezastavilo.

+4

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované