Hlavní obsah

Jeden svět, jedna sazba daně z příjmů? Státy se shodnou jen těžko

Foto: Shutterstock.com

Amerika se snaží prosadit globální korporátní daň se sazbou 21 procent (ilustrační fotografie).

Reklama

29. 4. 13:59

Minimální zdanění firem podporuje stále víc zemí. Přidaly se Německo, Francie, Nizozemsko a kladně se k zavedení minimální globální sazby zatím staví i Česko. Naopak daňové ráje s ní mají problém.

Článek

Americká ministryně financí Janet Yellenová přišla s návrhem zavedení minimální daně pro korporace. Jejich příjmy by danila minimální celosvětovou sazbou 21 procent. Díky vyrovnanějším podmínkám v oblasti zdanění nadnárodních společností by podle Yellenové světová ekonomika prosperovala a zároveň by došlo k odstranění daňového zvýhodnění či znevýhodnění firem.

Některé země se ke globální korporátní dani už hlásí, jiné ji vnímají jako přítěž a americký návrh odmítají. Najít dohodu bude podle šéfky tuzemské pobočky EY Magdaleny Souček velmi obtížné. „Jednotlivé státy budou samozřejmě hájit své vlastní zájmy. Předpokládá se, že na toto téma proběhne ještě mnoho různých diskusí a debat. Bude totiž velmi obtížné najít globální kompromis,“ upozorňuje.

Od zavedení této daně si administrativa prezidenta USA Joea Bidena slibuje vyřešení problematiky daňových rájů a takzvané daňové turistiky. Mezi daňové ráje patří kromě jiných například také Nizozemsko, Švýcarsko či Irsko. Zisky zahraničních společností jsou v těchto zemích daněny jen minimálně.

„Předpokládám, že by to mohlo zabrat, ale daňové zvýhodnění či znevýhodnění podnikání v jednotlivých zemích je pro globální hráče asi klíčová oblast. Odporem bude daňová politika jednotlivých zemí,“ říká Souček a dodává, že vedle daňového zvýhodnění je pro velké firmy důležitá i ochrana investic.

Minimální korporátní daň by podle agentury Bloomberg zajistila, že přibližně 100 největších světových společností zaplatí více na místech, kde skutečně podnikají. K podpoře jednadvacetiprocentního zdanění firem se přiklonil i americký technologický gigant Amazon, který jindy bývá kritizován za to, jak platí daně.

Rozhovor se šéfkou tuzemské pobočky EY Magdalenou Souček. (Video: Silvie Friedmannová)

K několika evropským zemím, které nemají proti americkému návrhu výhrady, se možná brzy připojí i Česko. Ministryně financí Alena Schillerová už dříve uvedla, že zdanění globálních firem podporuje. Česká republika se podle jejího resortu nebrání diskusi ohledně konkrétních parametrů amerického návrhu.

„Předpokládáme, že v nejbližší době proběhnou na toto téma další jednání a diskuse. Pro širokou mezinárodní dohodu bude nezbytné najít přijatelný kompromis na globální úrovni,“ uvedla Anna Vasko z tiskového oddělení ministerstva financí.

Česko má sazbu korporátní daně aktuálně nastavenou na 19 procentech, což by se změnilo. „Je nutné upozornit, že daňová harmonizace by v případě České republiky při současném nastavení ze strany USA mohla znamenat zvýšení sazby daně z příjmů právnických osob na 21 procent pro naše firmy,“ upozorňuje Vasko.

Navýšení daně by přineslo ona dvě procenta navíc do státního rozpočtu. „Zvýšení o dvě procenta by obecně mohlo vést ke zvýšení výběru daně v České republice. Tato částka je ale ovlivněna i řadou dalších faktorů. Zatím jde ale pouze o návrh a jeho finální podoba bude ještě předmětem velmi dlouhých diskusí,“ doplňuje Souček.

Česká republika podle resortu financí dlouhodobě podporuje reformu mezinárodního zdaňování a aktivity, jež cílí na boj s daňovými úniky a s potíráním nekalých daňových praktik. „Pro vyřešení problematiky mezinárodního zdaňování je klíčové, aby současný systém zvýšil podíl na dani pro ty státy, ve kterých digitální společnosti generují zisky,“ říká Vasko.

Zvýšení korporátní daně by mohlo znamenat konec daňových rájů. Zahraniční firmy neplatí žádné daně například na Britských Panenských ostrovech, Kajmanských ostrovech a na Bermudách. Dále jsou pro firmy výhodnými zeměmi podle Corporate Tax Haven Index Nizozemsko či Švýcarsko.

Nizozemsko však návrh překvapivě podpořilo. Příjmy firem do 200 tisíc eur zatím daní sazbou 16,5 procenta, příjmy nad tuto částku daní 25 procenty. Pokud by byla jednotná sazba 21 procent zavedena, daňové zvýhodnění pro zahraniční společnosti by v zemi skončilo.

„Když Američané pro takový návrh získají podporu od velkých zemí, jako jsou Německo a Francie, bylo by překvapivé, kdyby dohody nebylo dosaženo,“ uvedl náměstek nizozemského ministra financí Hans Vijlbrief pro agenturu Bloomberg. Právě Německo a Francie se k návrhu postavily pozitivně, výhrady k němu nemá ani Rakousko. Německo příjmy firem aktuálně daní sazbou 29,65 procenta, Francie 26,5 procenta a Rakousko 25 procent.

Mezi daňové ráje patří také Irsko, které je v indexu daňových rájů na 11. pozici. Ostrovní země však podobný postoj jako Nizozemsko a ostatní státy zaujmout nechce. Podle vyjádření tamního ministra financí Paschala Donohoea bude země návrhu odolávat, protože by se zavedením minimální korporátní daně mohla přijít o 20 procent svých daňových příjmů.

Zvýšení daně by mohlo mít výrazný dopad na irské hospodářství. Podle serveru The Guardian je Irsko relativně malou ekonomikou a jistá pravidla jí umožňují poskytovat velkým společnostem mnohem nižší daně než řada dalších zemí. Donohoe uvedl, že se země bude snažit zachovat současnou sazbu daně z příjmů právnických osob, která činí 12,5 procenta.

Jenže zrovna Irsko figuruje v mnoha případech daňového inženýrství, při kterém nadnárodní firmy přelévají peníze mezi jednotlivými zeměmi EU a na konci celého procesu sazba daně klesne téměř na nulu. Vyšší zdanění odmítá také Maďarsko, kde firmy odvádějí na dani devět procent zisku. Tamní státní tajemník pro daně uvedl, že Bidenův návrh by „ohrozil finanční suverenitu státu“.

Zvýšení daně po vzoru USA by mohlo být problémem i pro další evropské země, které mají sazbu nastavenou pod hranicí 21 procent. Mezi nimi je Švédsko, Polsko, Bělorusko, Bulharsko, Bosna a Hercegovina, Chorvatsko, Kypr, Švýcarsko, Ukrajina, Rusko a další. Naopak Spojené království má zatím u korporátních daní sazbu 19 procent, ale ta se má od dubna 2023 zvýšit na 25 procent.

Evropských zemí, které firmy daní více než 21 procenty, je podle údajů společnosti Tax Foundation o poznání méně. Mezi ně patří Dánsko, Belgie, Rakousko, Řecko, Itálie, Lucembursko, Monako, Norsko, Španělsko, Francie a Německo. Slovensko a pevninské Portugalsko mají sazbu přesně na 21 procentech, takže by je zavedení globální korporátní daně tolik nepostihlo.

Vůbec nejvyšší daně platí společnosti na Komorských ostrovech, kde je sazba na 50 procentech. Vysoké zdanění požaduje také Portoriko (37,5 procenta), Surinam (36 procent), Čad nebo Demokratická republika Kongo (35 procent). Naopak nejméně platí firmy na Barbadosu (5,5 procenta), v Uzbekistánu (7,5 procenta), Turkmenistánu (8 procent), v Maďarsku a Černé Hoře (9 procent).

Myšlenka zavedení globální daně z příjmů právnických osob se tady neobjevila poprvé. Dříve o ní uvažovala také Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, Evropská unie nebo Organizace spojených národů, která v této myšlence viděla možnost, jak oživit ekonomiku zemí postižených pandemií koronaviru.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované