Hlavní obsah

Jestřáb vs. dvě holubice. Jak centrální bankéři rozhodli o ceně hypoték

Ilustrační foto

Reklama

13. 8. 10:44

Bankéři z centrální banky si při srpnovém hlasování o úrocích zopakovali červnové zasedání. Hlasy pro důraznější zvýšení i pro zachování sazeb se nezměnily.

Článek

Pro zvýšení základní úrokové sazby o 0,5 bodu hlasoval na posledním zasedání bankovní rady České národní banky Vojtěch Benda. Pro ponechání úrokových sazeb se naopak vyslovili Aleš Michl a Oldřich Dědek. Zbylí členové byli pro zvýšení sazeb o 0,25 bodu. Vyplývá to ze záznamu z jednání bankovní rady ČNB z 5. srpna.

Rada zvýšila základní úrokovou sazbu, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, o 0,25 procentního bodu na 0,75 procenta. Hlasování tak bylo totožné jako na předchozím jednání 23. června. Na jednání byla přítomná ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Rostoucí imunizace populace související především s rostoucí proočkovaností a pokrok v léčbě nemoci covid snižuje podle viceguvernéra Marka Mory pravděpodobnost plošných uzavírek. Guvernér Jiří Rusnok uvedl, že rozsáhlé uzavírky v domácí ekonomice jsou velmi nepravděpodobné i z právních důvodů.

Dědek naopak uvedl, že zahraniční prognostici ve většině za největší riziko považují obavy z návratu proticovidových opatření, kvůli nimž se silný ekonomický růst nedostaví, nebo bude jen krátkodobý. Zahájení procesu normalizace úrokových sazeb proto považuje za předčasné, jeho výsledkem bude dražší financování podniků i vlády, což nepovažuje za žádoucí. Michl zopakoval svůj dlouhodobě zastávaný postoj, že by se repo sazba neměla měnit, dokud nebude nemoc covid-19 pod kontrolou.

Bankovní rada diskutovala o zahraničních nákladových tlacích a hodnotila jejich setrvalost. Rusnok se domnívá, že tyto nákladové tlaky budou přetrvávat mimo jiné z důvodu politiky ochrany životního prostředí EU.

Část diskuse bankovní rady se zaměřila na finanční stabilitu. Většina členů se shodovala, že normalizace úrokových sazeb přispěje i k naplňování cíle finanční stability, a to zejména skrze ochlazení trhu nemovitostí.

Naproti tomu Dědek míní, že zpřísňování měnové politiky bude mít na přehřátý hypoteční trh zanedbatelný vliv. Muselo by podle něj dojít k řádově vyššímu růstu úrokových sazeb, aby se jejich vliv na zchlazení tohoto trhu hmatatelně projevil.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované