Hlavní obsah

Tento režim je horší než komunismus. Myslí si to každý čtvrtý Čech

Foto: Hana M.

Sametová revoluce přinesla nový režim a mnoho změn. 32 let po listopadu však všeobecné nadšení klesá.

Reklama

8. 9. 10:30

Jak lidé v České republice a na Slovensku vnímají současný politický režim? Věří, že je svobodný, spravedlivý a všichni jsou si v něm rovni? Odpovědi přinesl srpnový průzkum agentur STEM a Focus.

Článek

Svoboda, vzájemná rovnost a justiční spravedlnost patří mezi pojmy, které se aktivně skloňují v každém politickém režimu. Více než třicet let od sametové revoluce však Česká republika zaznamenává postupnou, zhoršující se skepsi. Současný politický režim vyvolává zklamání také na Slovensku, ukazuje průzkum agentur STEM a Focus.

Průzkum STEM a Focus

STEM Ústav empirických výzkumů a agentura Focus provedly sociologický průzkum mezi občany České a Slovenské republiky. Autoři se zaměřovali na hodnocení předešlého a současného politického režimu a na otázku svobody a spravedlnosti. Průzkum vznikl při příležitosti 50. výročí zahájení výroby nápoje Coca-Cola v Československu.

Sběr dat se uskutečnil kombinací telefonického a online dotazování na jaře 2021. Průzkumu se zúčastnilo 811 osob starších 18 let v Česku a 805 osob na Slovensku. Výsledky obsahově navazují na unikátní data z roku 1991.

Kdy bylo lépe?

V České republice se za posledních třicet let snížil počet těch, kteří změnu politického režimu v listopadu 1989 považují za přínosnou. Dva roky po sametové revoluci měl nový demokratický systém téměř tří čtvrteční podporu, v současnosti ho hodnotí pozitivně 58 procent. Čtvrtina respondentů naopak zastává názor, že lepší byla komunistická vláda. Jejich podíl od roku 1991 narostl o 10 procentních bodů.

Na Slovensku se situace zřetelně polarizovala. Narostl sice počet respondentů, kteří současný režim považují za prospěšnější, zároveň ale narostl počet jeho odpůrců. Rovněž v celkovém pohledu jsou postoje Slováků vyhrocenější: 45 příznivců současného režimu proti 40 procentům těch, kteří ho kritizují.

Průzkum ukázal, že největším problémem současné vlády je nedostatečná míra spravedlnosti. Ze sledovaných hodnot ji vnímá pozitivně nejméně dotazovaných. Citlivá otázka rovnosti před soudy je hlavním tématem především na Slovensku, známkou 4 nebo 5 ji ohodnotilo 52 procent respondentů. Pozitivně vnímá spravedlnost veřejných orgánů méně než čtvrtina Slováků.

„Spravedlnost je dlouhodobě vnímána velmi kriticky, lidé mají pocit, že ve společnosti jsou si rovní a rovnější. Toto přesvědčení se ještě prohloubilo po vraždě Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové na jaře 2018. Od té doby se odkrývají případy obrovské politické korupce na nejvyšších místech a tento proces pokračuje dodnes. Ještě jsme se neodrazili ode dna,“ komentovala výsledky výzkumu socioložka Oľga Gyárfášová.

Na Slovensku rovněž přetrvává silný pocit, že existuje značná část privilegovaných obyvatel – situace je však podobná i v Česku. Tomu, že je společnost otevřena všem stejně, věří 36 procent zdejších respondentů. Na Slovensku je to ještě o sedm procent méně.

„Do dat se promítá nejen míra tehdejšího útlaku a nezasloužených privilegií, ale i proces deziluze od devadesátých let do současnosti,“ uvádějí autoři průzkumu.

Omezování lidských práv a svobod bylo počátkem 90. let chápáno jako největší problém tzv. normalizace, s odstupem třiceti let se ale otázka svobody značně proměnila.

Svobodně se aktuálně necítí 30 % obyvatel Česka. I přesto hodnocení míry svobody mezi občany vychází z pozorovaných kategorií nejlépe, pozitivně ji ohodnotilo 43 procent Čechů a 37 procent Slováků.

Kdysi velké pociťované i věcné rozdíly mezi Českem a Slovenskem se za třicet let výrazně proměnily. Přes rozdělení Československa dnes máme v některých ohledech k sobě blíže než ve společném státě, pocit někdejší hořkosti se vytratil a víme, že státní budoucnost záleží na naší vlastní aktivitě. Vývoj na Slovensku byl dynamičtější a někdy i dramatičtější, v Česku spíše nevýrazný,“ vysvětluje zakladatel STEM Jan Hartl.

Svoboda tisku je klíčová

Pro moderní společnost jsou základním předpokladem svobody silná a nezávislá média. Před rokem 1989 podléhala cenzuře, kterou na území ČSSR vykonával Federální úřad pro tisk a informace.

Za poslední rok však ve světě svoboda tisku značně utrpěla, na vině je především pandemie covidu-19. Novinářské povolání je plně nebo částečně blokováno ve více než 130 zemích, napsala v dubnu v každoroční zprávě mezinárodní nevládní organizace Reportéři bez hranic (RSF). Česká republika se v žebříčku svobody tisku, který tato pařížská organizace sestavuje, drží stejně jako loni na 40. místě z celkových 180. Slovensko obsadilo 35. místo.

Ačkoli je státní cenzura dávno minulou záležitostí, novináři v Česku podle RSF čelí jiným velkým výzvám. Patří mezi ně hrozby médiím veřejné služby od vládou kontrolovaných dozorčích orgánů, nenávistné on-line kampaně či rozšíření takzvaných alternativních médií. Nedůvěru v novináře posilují i slovní výpady prezidenta Miloše Zemana a dalších vysoce postavených představitelů země, píše organizace RSF. Podle ní také v zemi „existují obavy ohledně koncentrace vlastnictví médií v rukou několika oligarchů“.

Zpráva zmiňuje také dopad pandemie na novináře a jejich práci. Mnohá média v Česku nezískala akreditaci potřebnou k účasti na tiskových konferencích vlády a ta akreditovaná pak neměla dostatek času na to klást otázky vládě nebo zástupcům Ministerstva zdravotnictví, popisuje RSF.

„Žurnalistika je nejlepší vakcínou proti dezinformaci,“ uvádí generální tajemník Reportérů bez hranic Christophe Deloire. „Bohužel její produkci a distribuci příliš často blokují politické, ekonomické, technologické a někdy dokonce i kulturní podmínky,“ připomíná Deloire.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované