Hlavní obsah

Kácení lesů nabralo v Evropě obrátky. A to mnohonásobně, nejvíce na severu

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační foto.

Reklama

6. 7. 17:20

V souvislosti s příliš objemnou těžbou dřeva se obvykle skloňuje Brazílie. Nová studie však dokládá, že vážný problém má i Evropa.

Článek

Skoro čtyřicet procent povrchu zemí Evropské unie tvoří lesy. Jde o nepostradatelnou součást planety – produkují kyslík, naopak pohlcují oxid uhličitý a v neposlední řadě třeba snižují vysychání půdy a ovlivňují klima ve svém okolí. Jejich plocha se ale na starém kontinentu rychle zmenšuje.

Ze studie, kterou v prestižní vědecké publikaci Nature vydala skupina vědců z unijního Společného výzkumného střediska (JRC), vyplývá, že se mnohonásobně zvětšila plocha, na níž se těží dříví.

Satelitní data ukázala, že mezi roky 2016 až 2018 se ztráta lesní biomasy v EU zvýšila o 69 procent oproti sledovanému čtyřletému období 2011-2015. V tom samém srovnání také vyšlo najevo, že plocha kácených lesů ze zvýšila o skoro 50 procent.

Z toho tedy vychází, že za kratší období došlo k výrazně větší těžbě dřeva, a to dokonce i po zohlednění různých faktorů, jakými jsou přírodní cykly nebo mimořádné události, třeba požáry.

Lesy jsou menším propadem uhlíku než dříve

K vůbec nejvýraznějším ztrátám lesní biomasy podle studie dochází ve Švédsku, Finsku, Lotyšsku, Litvě, Estonsku i Polsku a také na západě Pyrenejského poloostrova.

Podle vedoucího výzkumu Guida Ceccheriniho nárůst těžby dřeva ani ztráta lesní biomasy nejspíš nebudou mít za následek pokles zalesněné plochy v Evropě. Mohou ale v krátkodobém měřítku ovlivnit schopnost lesů pohltit oxid uhličitý. To se děje během fotosyntézy při propadu uhlíku - procesu, při kterém se odstraňuje oxid uhličitý z atmosféry.

„Lesy i nadále jsou propadem uhlíku, ale méně než dříve. I kdyby se část vytěžené biomasy použila v trvanlivých dřevěných produktech, jež by možná nahradily materiály jako ocel nebo cement, které jsou energeticky náročnější, většina z toho se v krátkém čase – v rámci měsíců či pár let – vrátí jako oxid uhličitý zpět do atmosféry,“ uvedl pro britský list The Guardian vědec Ceccherini.

Pokud se podle něj zásoby uhlíku ve vytěžených oblastech nevrátí na dřívější úroveň, což by mohlo trvat desítky let, zvýšení těžby by znamenalo i více emisí oxidu uhličitého v atmosféře.

Lesy Evropě dokážou vynahradit asi desetinu emisí skleníkových plynů. Vzhledem k tomu, že vytěžené plochy budou pravděpodobně znovu zalesněny, absorpce oxidu uhličitého z atmosféry by měla pokračovat nepřerušeně – z dlouhodobého hlediska by to nemělo nijak zvlášť ovlivnit ani evropskou bilanci uhlíku.

Podle vědců je nicméně důležité přijít na to, proč se lesní těžba tak prudce zvýšila. A to hlavně v případě, kdy by se ukázalo, že jde o širší problémy spojené s tím, jakým způsobem jsou evropské lesy spravovány.

„Je znepokojivé pozorovat, že rostoucí poptávka po produktech lesní těžby by mohla být příčinou snížení zásob uhlíku v živé biomase v evropských lesích. Pravděpodobně ještě znepokojivější je možnost, že by odlesňování ohrožovalo ukládání uhlíku pod zemí,“ uvedl pro Guardian profesor Thomas Crowther z Crowther Lab, který se výzkumu nezúčastnil. „Tyto lesy o velké ploše jsou podporou jednomu z největších úložišť uhlíku v zemi na planetě. Pokud kácení lesů ohrozí integritu zásob uhlíku pod zemí těchto velkých ploch, dopady na klima by pak mohly být ještě silnější, než se původně očekávalo,“ upozornil Crowther.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené