Hlavní obsah

Kadeřnice v insolvenci: Nemají nárok na kompenzace, mluví o sebevraždě

Foto: Shutterstock

Osoby samostatně výdělečně činné, které jsou v insolvenci, nemají nárok na podporu státu.

Reklama

15. 1. 9:59

Lidé v insolvenci, kteří nemohou kvůli zavřeným provozům pracovat, nemají nárok na kompenzace od státu. Zákon o kompenzačním bonusu to zakazuje.

Článek

Živnostníci, kteří jsou v insolvenci, a přitom kvůli vládním opatřením nemohou vykonávat svou činnost, propadli na naprosté dno. Zatímco při první vlně koronaviru měli nárok na stejné kompenzace jako ostatní, v druhém lockdownu se v podmínkách pro získání kompenzace objevila novinka, že pokud jsou v insolvenci, tak na žádnou náhradu nárok nemají.

Kadeřníkům, manikérkám, kosmetičkám, masérům či číšníkům pracujícím jako OSVČ, kteří se snaží vyrovnat se svou minulostí, se nyní hroutí svět. O oddlužení požádali proto, aby po pěti letech přísného odříkání a dozoru státu nad svými financemi mohli začít znovu s čistým štítem.

Nyní stojí před překážkou, kterou nemohou vlastními silami zvládnout. Kvůli opatřením vlády nemohou pracovat, ale splátky insolvenčnímu správci a další závazky platit musí. Zoufají si.

Co říká zákon o kompenzačním bonusu (č. 461/2020 Sb.)

Subjektem kompenzačního bonusu nemůže být osoba, která v bonusovém období

a) byla v úpadku nebo

b) byla nespolehlivým plátcem nebo nespolehlivou osobou podle zákona upravujícího daň z přidané hodnoty.

„Nerozumím tomu. Lidé v exekuci kompenzace dostávají a my, kteří se snažíme splácet řádně své dluhy, na to nemáme nárok? A co máme dělat, když nemůžeme pracovat? Snažil jsem se získat jinou práci, ale měli plno. Vůbec nevím, co bude dál, jednám s insolvenčním správcem, zda je možné splátky snížit,“ říká Jaroslav T., který se jako holič živí 12 let.

Pocity nespravedlnosti a zoufalství prožívá i Simona Tomová, která se živí jako manikérka a do insolvence se dostala v minulosti kvůli hypotéce, kterou se snažila splácet dalšími půjčkami.

„Procházet insolvencí je velice ponižující samo o sobě. Ale pak se rozhodnete, uděláte ten krok a víte, že to jednou skončí. Teď si však připadám vyvržená na okraj společnosti. Na dotazy, co mám dělat, mi nikdo neodpovídá. Proč mě, když se snažím čestně řešit chyby z minulosti, trestají tím, že mě nechají bez halíře. Mám si znovu půjčit a rozjet vše nanovo?“ ptá se žena s 18letou praxí.

Ministerstvo financí na úterní dotaz redakce, proč v druhé vlně kompenzací lidé s exekucí kompenzace dostat mohou a lidé v insolvenci ne a jaké jiné možnosti tedy mají, odpovědělo v pátek několik hodin po zveřejnění textu. Podle vyjádření Zdeňka Vojtěcha z ministerského oddělení komunikace s médii připravuje úřad novelu zákona o kompenzačním bonusu, která by měla situaci napravit.

Podle Člověka v tísni je v současné chvíli v insolvenci přibližně 120 tisíc fyzických osob a podle odhadů profesních asociací z nich většina dělá v oborech, které mají zavřené provozovny. Nejhůř na tom jsou ti, co se starají o děti a jsou na to často sami, což bývají nejčastěji ženy.

Redakci Seznam Zpráv se jen během 24 hodin po vyhlášení výzvy na Facebooku Asociace kadeřníků ČR přihlásilo přes dvacet mužů a žen, kteří jsou v insolvenci a nemohou pracovat, čtvrtina z žen se zmínila o tom, že kdyby jim s dětmi nepomáhali rodiče či přítel, uvažovaly by o sebevraždě.

„Do insolvence jsem se dostala kvůli bývalému manželovi. Podepisoval něco, co neměl. Šlo to do milionů. Prodali jsme barák, rozvedli jsme se, šla jsem do insolvence a za pár měsíců mi má skončit, ale teď splátky platit nemohu a úřady mi řekly, že je to nezajímá. Starám se o dceru a musím ji živit. Dělám načerno, kdybych to nedělala, je to na mašli,“ říká kadeřnice, která si přála zůstat v anonymitě, aby neměla další potíže. „Vím, že dělám nelegálně, ale řekněte mi, co mám jiného dělat?“ ptá se logicky.

Podobně mluví i Renata V., která vychovala jako samoživitelka čtyři děti a nyní se z rozhodnutí soudu stará s novým manželem o čtyřletou vnučku místo jejích rodičů.

Do dluhů se dostala kvůli prvnímu manželovi, který neplatil zdravotní ani sociální pojištění, dělal si půjčky, o kterých nevěděla, a neplatil ani nájem a energie za byt, do kterého se v rozvodovém řízení přestěhoval. Kvůli splátkám exmanželových dluhů musela žena, která se živí jako kadeřnice, prodat dům, který zdědila. Ale stejně to nestačilo.

Před rokem šla do insolvence a mohla si plánovat další život, protože věděla, kolik přesně bude splácet a že už jí dluhy nebudou nekontrolovatelně růst. Teď je s plány konec. „Dítě nepochopí, že nemáte peníze a nemůžete mu nic koupit. Kdybych neměla nového muže, umřely bychom s vnučkou hlady, nebo bych si to mohla hodit,“ říká hořce 48letá paní.

Podle Hospodářské komory ČR se nyní jedná o tom, aby na kompenzační bonusy dosáhli i ti, co propadli záchranným sítem a jsou tak vystaveni neřešitelné situaci. „Jednáme o pomoci firmám, na které se v kompenzacích nedostalo, i těm, kteří jsou v insolvenci. Doufám, že v řádu týdnů se dostaneme dál,“ říká její viceprezident Tomáš Prouza.

A co dělat do té doby? Podle Ministerstva spravedlnosti má dlužník, který není v důsledku výpadku příjmů schopen plnit splátkový kalendář, možnost požádat insolvenční soud o stanovení jiné výše měsíčních splátek, což platí pro dlužníky, o jejichž úpadku bylo rozhodnuto po 1. 6. 2019.

Dlužník, o jehož úpadku bylo rozhodnuto do 31. 5. 2019, může požádat insolvenční soud o změnu rozhodnutí o schválení oddlužení. „V insolvenčních řízeních, kde bylo rozhodnuto o úpadku po 1. 6. 2019, lze pak až na jeden rok požádat o přerušení průběhu oddlužení,“ vysvětluje tiskový mluvčí Ministerstva spravedlnosti ČR Vladimír Řepka.

Zákon Lex Covid Justice II (zákon č. 460/2020 Sb.) podle něj navíc stanovuje, že pokud se dlužník, o jehož úpadku bylo rozhodnuto do 31. 5. 2019, dostane v důsledku opatření přijatých v souvislosti s onemocněním covid-19 přijatých do 30. 6. 2021 do situace, že nebude schopen splnit podstatnou část splátkového kalendáře, nebude tato skutečnost důvodem pro zrušení jeho oddlužení.

Odborník na dluhovou problematiku ze společnosti Člověk v tísni Daniel Hůle dále radí, aby lidé, pokud nemají vyšší příjem, platili aspoň nutné minimum, což je odměna insolvenčního správce plus částka věřitelům ve stejné výši jako odměna správci.

„Řádově jde zhruba o 2200 Kč měsíčně. V každém případě bych jim však doporučil, aby se obrátili na naši dluhovou help linku na čísle 770 600 800, kde jim naši poradci poskytnou aktuální informace ve vztahu k jejich situaci,“ dodává Hůle.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované