Hlavní obsah

Až tisíce navíc. Spočítejte si, o kolik se vám zvýší čistá mzda

Foto: Seznam Zprávy

Lidé si od ledna polepší, ANO za pomoci opozice z ODS a SPD schválilo zrušení superhrubé mzdy a nižší sazbu daně z příjmů.

Reklama

20. 11. 7:25
aktualizováno • 20. 11. 17:56

Sněmovna po bouřlivé diskusi schválila Babišův štědrý návrh na zrušení superhrubé mzdy. Mzdy se budou danit 15procentní daní, místo dosavadních zhruba 20 procent. Rozdíl dosahuje tisíců korun. Spočítejte si, o kolik si přilepšíte.

Článek

Sněmovna po dlouhém jednání v pátek ve dvě ráno schválila návrh premiéra Andreje Babiše na zrušení superhrubé mzdy.

Lidé s průměrnou hrubou mzdou 34 tisíc korun by tak za nových podmínek od ledna získali navíc zhruba 2 500 korun. Jak na tom budete od lednové výplaty vy, si můžete orientačně spočítat v kalkulačce níže v tomto článku.

Rozpočtová sekyra

Výrazně to však zatíží už tak rekordně schodkový státní rozpočet. Babiš pro svůj poměrně štědrý návrh, který znamená pokles zdanění mezd z 20,1 procenta na 15 procent, nenašel podporu u koaličního partnera ČSSD, se snížením daní mu pomohla opoziční ODS. Sociální demokraté dokonce přišli s protinávrhem, který snižoval daň na 19 procent, jak si vláda předsevzala v koaliční smlouvě. Babiš ale s opozicí prosadil svou verzi.

Původně byl proti návrhu i prezident republiky Miloš Zeman, který se k Babišově variantě přiklonil až ve chvíli, kdy mu premiér slíbil, že změna bude trvat jen dva roky. Schválený zákon však podobný limit neobsahuje, ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) tvrdí, že to není legislativně možné.

Opoziční ODS, která Babišovi pomohla, podobný návrh na snížení daní prosazovala už v minulých letech. Ještě v noci na pátek vydala prohlášení, že „prosadila pilíř svého programu“.

Změnu podpořila i nevládní SPD, část KSČM a dva nezařazení poslanci. Koaliční ČSSD byla proti. Návrh ještě čeká projednání v Senátu a pak ho musí podepsat prezident. Pokud se nikde změny nezadrhnou, měly by platit od ledna, na výplatnicích by se tedy projevily v únoru.

Co je superhrubá mzda?

Superhrubou mzdu, která doposud slouží jako základ pro výpočet daně z příjmů, zavedla vláda Mirka Topolánka (ODS) s ministrem financí Miroslavem Kalouskem (TOP 09) v roce 2008. Jejím cílem bylo zjednodušit dosavadní výpočet s několika daňovými pásmy a mimo jiné ukázat zaměstnancům celkovou částku, kterou za ně zaměstnavatel odvádí státu. V podstatě to znamená, že 15procentní daň z příjmů se nepočítá z hrubé mzdy zaměstnance, ale připočítávají se k ní i odvody na sociální a zdravotní pojištění, které platí zaměstnavatel. Daň to tak reálně zvýšilo z 15 procent na 20,1 procenta.

Pravicová vláda Petra Nečase (ODS) v roce 2012 odsouhlasila zrušení superhrubé mzdy s platností od roku 2015. K tomu ale nikdy nedošlo. Paradoxně zrušení superhrubé mzdy zarazila vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) s ministrem financí Andrejem Babišem.

Současná menšinová koalice ANO a ČSSD, kterou tehdejší ministr financí Babiš vede, si zrušení superhrubé mzdy předsevzala, nicméně se zavedením 19procentní daně z příjmů. V pátek přijatý Babišův návrh s 15procentní daní je v podstatě totožný s dřívějším návrhem opoziční ODS, který Babiš ještě loni odmítal.

Rozhazování v době krize?

Ke snížení zdanění mezd Babiš a ODS sahají v době bezprecedentního ekonomického poklesu způsobeného pandemií koronaviru, kdy vláda počítá s největším schodkem státního rozpočtu v historii samostatného Česka. Letos je schodek státního rozpočtu naplánován na astronomický půl bilion korun a příští rok minimálně na 320 miliard.

Doposud byl nejvyšší schodek rozpočtu zaznamenán v roce 2010 ve výši 162 miliard v době velké ekonomické krize. Návrh státního rozpočtu na příští rok navíc se zrušením superhrubé mzdy, a tedy s úbytkem příjmů, nepočítá, a tak částka 320 miliard nebude finální.

Podle Národní rozpočtové rady Babišův návrh bude znamenat výpadek daňových příjmů 88 miliard korun. Z toho by o 58,1 miliardy korun přišel státní rozpočet, o 7,8 miliardy rozpočty krajů a o 22,1 miliardy korun příjmy obcí.

Kritici navíc vypočítávají, že Babišův návrh paradoxně pomůže nejbohatším Čechům.

Poslanci vedle zrušení superhrubé mzdy schválili také zvýšení slevy na poplatníka o necelých osm set korun měsíčně. Celkový zásah do veřejných financí tak ministryně financí Alena Schillerová vyčíslila na 130 miliard korun. „Je to 87 miliard pro státní rozpočet, 31 pro obecní, 12 pro krajské,“ řekla.

Sněmovna mimo jiné také rozhodla o zavedení tzv. stravenkového paušálu, kdy by někteří zaměstnavatelé mohli zaměstnancům místo stravenek nabízet výplatu v hotovosti.

Vedle zrušení superhrubé mzdy se od Nového roku změní i minimální mzda. Vláda o tom rozhodla v pondělí. Minimální mzda se od ledna zvýší o 600 korun na 15 200 korun měsíčně.

Kalkulačka

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené