Hlavní obsah

Kanadou hýbe kauza dětských pohřebišť. Padají sochy a hoří kostely

Foto: Profimedia.cz

Oranžový protestní průvod na Den Kanady v Torontu.

Reklama

3. 7. 14:33

Tři místa, přes tisíc sto neoznačených hrobů nedaleko katolických internátních škol pro nezletilé původní obyvatele. Kanadou hýbe kauza dětských pohřebišť.

Článek

V květnu nález ostatků 215 indiánských dětí ve městě Kamloops v Britské Kolumbii, o měsíc později objev 751 neoznačených hrobů v provincii Saskatchewan. A na konci června ještě dalších 182 takových nedaleko města Cranbrook, opět v Britské Kolumbii. Nálezy v Kanadě zažehly debatu o nedávné historii země.

Ještě před pár dekádami tam totiž existoval systém, jenž odděloval děti původních obyvatel od jejich rodičů. Internátní škola v Kamloops provozovaná římskokatolickou církví například fungovala až do roku 1978. Poslední podobná škola zavřela své brány až v devadesátých letech.

Násilný vzdělávací program, který obvykle zaštiťovala katolická církev, odstartoval v roce 1883. Prošlo jím na 150 tisíc dětí, jež často žily ve špatných podmínkách – mezi nezletilými namačkanými ve sdílených ložnicích se snadno šířily nemoci. Děti dostaly nová jména, konvertovaly ke křesťanství a měly zakázáno mluvit kmenovými jazyky.

Kromě podvýživy čelily i fyzickému či sexuálnímu násilí a asi čtyři tisíce indiánských dětí v zařízeních podle agentury AP zemřely. Kanadská komise pro pravdu a usmíření, ustavená v roce 2008, před šesti lety tento systém označila za kulturní genocidu.

K největšímu nálezu neoznačených hrobů dětí původních obyvatel došlo přibližně před týdnem. „Jde o zločin proti lidskosti, o útok na původní obyvatele. Jediný trestný čin, který jsme jako děti spáchali, je, že jsme se narodili jako indiáni,“ uvedl náčelník Bobby Cameron z Federace nezávislých původních národů. Ta o objevu na tiskové konferenci prohlásila, že je „děsivý a šokující“.

Stržené sochy

Šokuje i zbytek kanadské a mezinárodní společnosti. Ve Winnipegu v kanadské provincii Manitoba strhla skupina aktivistů mohutnou sochu britské královny Viktorie. Odění do oranžových trik, jež měla vyjádřit úctu dětem původních obyvatel, tak učinili prvního července – na Den Kanady.

Na sochu i její podstavec otiskli své dlaně pomazané rudou barvou a připojili k nim vzkaz: „Také jsme byli jednou děti. Přiveďte je domů.“ Aktivisté strhli i menší sochu královny Alžběty II. – panovnice jsou jimi vnímány jako představitelky kolonialistické minulosti.

Socha věnovaná kanadskému pedagogovi Egertonu Ryersonovi padla už v červnu. Právě on je považován za jednoho z architektů vzdělávacího systému, který stál život přinejmenším více než tisíce indiánských dětí.

„Hanba Kanadě“

Den Kanady, jenž dával obvykle prostor oslavovat ustavení Kanadské konferedace, se letos v pozitivním duchu nenesl. Skupiny původních obyvatel apelovaly na nejvyšší patra kanadské politiky, aby se letos oslavy nekonaly. Ohňostroje by vůči hrůzným nálezům a dalším, které by se v budoucnu mohly ještě objevit, působily přinejmenším nevhodně.

„Nemyslím si, že lidé doopravdy rozumí tomu, kolik byli původní obyvatelé nuceni této zemi obětovat. Vzali nám naši spiritualitu. Náš způsob života, naše jazyky i naše rodiny. Díky ostatkům těl, jež nacházíme, začínají lidé chápat, že indiáni zaplatili v plné výši – svými životy,“ uvedl podle listu The Guardian Sol Mamakwa, zákonodárce z Ontaria a zástupce prvního národa z oblasti Kingfisher Lake.

Foto: Profimedia.cz

Protesty v kanadském Torontu na Den Kanady.

Kvůli sporům ohledně Dne Kanady došlo i na demonstrace – v Ottawě lidé protestovali u Parliament Hill, kde sídlí federální vláda. Dožadovali se, aby byly oslavy zrušeny, křičeli „Hanba Kanadě“ a „Přiveďte je zpátky“.

Kanadský premiér Justin Trudeau minulý týden vyzval obyvatele země, aby svátek pojali trochu jinak: „S nadcházejícím Dnem Kanady si myslím, že bychom se měli zavázat k tomu, že uděláme vše, co je v našich silách, abychom Kanadu učinili lepší. A to za respektu a naslouchání těm, pro které tento den stále není dnem oslav.“

Hoří i kostely

Kromě debaty o kanadské minulosti se v Kanadě rozhořely i katolické svatostánky. Zatím poslední z požárů ohlásila kanadská CBC ve čtvrtek na Den Kanady, kdy vzplála Konkatedrála svatého Patrika v Yellowknife v kanadských Severozápadních teritoriích.

Od prvního nálezu ostatků dětí původních obyvatel se napříč rozlehlou zemí objevily požáry kostelů. Policie v Yellowknife takové dění označila jako „podezřelé“ a zahájila kriminální vyšetřování.

„Jsme si dobře vědomi tragédie, která se v naší zemi rozkrývá kolem systému internátních škol. Tento incident naši komunitu v Yellowknife znepokojuje,“ uvedl zástupce tamních bezpečnostních složek Dyson Smith podle CBC.

Nejde ale jen o požáry – ve čtvrtek hlásila policie v Calgary vandalismus v 10 kostelech. Vandalové je pomalovali červenou a oranžovou barvou a připojili nápis „215“ (počet v květnu nalezených neoznačených hrobů).

Tisíce dětí zmizely

Ani po letech není jasné, jak více než tisíc sto dětí v internátních školách zemřelo. Zda za jejich úmrtí mohla onemocnění, násilí nebo i nepovedený útěk ze zařízení. Někteří původní obyvatelé, kteří takovou školou prošli, si podle listu The New York Times vzpomínali na pálení těl kojenců narozených dívkám, jež oplodnili mnichové a kněží.

Foto: Profimedia.cz

Nalezené pohřebiště v Saskatchewanu. Objeveno zde bylo na konci června 751 těl.

Spoustu dětí se nevrátilo ke svým rodinám, jež dostaly buď velmi vágní, nebo často žádné vysvětlení. Podle Kanadské komise pro pravdu a usmíření zmizelo asi 4100 dětí.

Bývalý soudce, zástupce původních obyvatel Murray Sinclar, který komisi vedl, ale nyní odhaduje, že dětí ve skutečnosti zmizelo mnohem více. „Hodně přes 10 tisíc.“ V Kanadě fungovalo přibližně 150 internátních škol.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované