Hlavní obsah

Databáze polistopadových kauz: Opencard

30 let české novinařiny: Kauza Opencard. Ambiciózní projekt exprimátora Pavla Béma, který způsobil komplikace celé řadě dalších politiků. Nahrazen byl daleko levnější Lítačkou.

Reklama

1. 11. 2019 13:10

Redakce Seznam Zpráv připravila databázi velkých kauz, které po listopadu 1989 rozkryli tuzemští novináři. Smyslem databáze je stále se rozšiřující kronika řemesla, které tu za komunismu nemohlo existovat. Protože totalitní vůdci poctivou, kritickou a pátrající novinařinu nepřipouštějí.

Článek

Stručně

Opencard byl systém multifunkční čipové karty pro obyvatele Prahy, která měla být nejenom platnou jízdenkou do pražské MHD, ale i platební možností pro celou řadu služeb (parkování, vstupy do zoo či kulturních institucí). Což se nikdy nenaplnilo. Kartu postupně vydával od roku 2006 pražský magistrát. Na podzim 2009 audit zjistil, že celý projekt je pro Prahu nevýhodný. Projekt karty vznikl za vládnutí primátora Pavla Béma a Prahu podle odhadů vyšel až na více než 1,7 miliardy korun.

V čem byl případ důležitý

Karta Pražana – Opencard – se stala symbolem pražské korupce. A podle právních názorů, které opakovaně přinášela tuzemská média, také symbolem toho, že v zemi není jednotný výkon spravedlnosti. Policie, jež dostala na stůl desítky podnětů k předražené Opencard, se totiž soustředila na vyšetřování těch, kteří problematickou kartu zdědili a museli se popasovat s nevýhodně nastavenými smlouvami. Nikoli s těmi, kteří měli kontrakty poškozující město na svědomí.

Detailně

Původně se počítalo s tím, že náklady na zavedení Opencard budou činit mezi lety 2005 a 2008 necelých 90 milionů korun. Jenže skutečné náklady se podle tehdejšího auditu blížily v roce 2009 částce 800 milionů korun.

Další náklady naskakovaly v průběhu dalších let. Audit projektu zároveň odhalil, že pro město byl nevýhodný a zisky z něho šly soukromým firmám v čele se společností Haguess. Projekt dále dle auditu negeneroval žádné příjmy a zakázky byly vypsány v rozporu se zákonem.

Nakonec se před soudem neocitla garnitura kolem Pavla Béma, ale jeho následovníci ve vrcholných funkcích na pražském magistrátu. Nepravomocně odsouzeni byli (poprvé) v roce 2016 exprimátor Tomáš Hudeček a jeho předchůdce Bohuslav Svoboda nebo třeba bývalá radní pro informatiku Eva Vorlíčková.

Podle rozsudku porušili povinnosti při správě cizího majetku. A to tím, že bez dalšího výběrového řízení prodloužili s firmou Haguess smlouvy. Politici se hájili, že jinak postupovat nemohli, protože by celý systém zkolaboval.

„Když nám bylo vyčítáno, že jsme bez soutěže uzavřeli smlouvu na podporu Opencard, tak jsem si schválně prošla zakázky všech možných ministerstev. Vytiskla je a dala státnímu zástupci. Bylo jich asi půl metru. Řekla jsem mu, že jestli myslí, že to, co jsme udělali, je trestný čin, tak že tady mu nesu stejné případy, tak ať koná. Samozřejmě se nic nedělo,“ popsala v rozhovoru pro Neovlivní.cz Eva Vorlíčková.

Zatím poslední vývoj je z léta 2019, kdy Vrchní soud v Praze nařídil u této kauzy vyměnit soudce. Případ odebral Alexandru Sotolářovi, který nerespektoval předchozích pokynů odvolacího senátu. Sotolář dvakrát uznal Hudečka a spol. vinnými z porušování povinností při správě majetku, vrchní soud však oba jeho rozsudky zrušil.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované