Hlavní obsah

Kdo bude v čele státu, když ne prezident? Politici už chystají plán

Foto: hrad.cz

Podle Ústavy přebírá pravomoce ke jmenování vlády předseda Sněmovny, tedy i dva prezidentské pokusy.

Reklama

19. 10. 6:00

Politici napříč parlamentem hledají řešení, jak nahradit nemocnou hlavu státu. Hlasování o dočasném zbavení Miloše Zemana prezidentských pravomocí lze ale očekávat až v listopadu.

Článek

Česká republika se přiblížila situaci, kterou v polistopadových dějinách nezažila. Parlament už zcela vážně uvažuje o tom, že prezidenta Miloše Zemana - více než týden hospitalizovaného na jednotce intenzivní péče Ústřední vojenské nemocnice v Praze - dočasně zbaví výkonu svěřených pravomocí.

Miloš Zeman podle ošetřujících lékařů momentálně není schopen vykonávat žádné pracovní povinnosti a prognóza ohledně možného zotavení je „krajně nejistá“.

Pokud se stav Miloše Zemana v nejbližší době, kdy se formuje nová vláda, výrazně nezlepší, kompetence hlavy státu by si tak měli rozdělit ostatní vrcholní ústavní činitelé.

Pro aktivaci článku 66 české ústavy, která tento postup v mezních situacích umožňuje, se vyslovuje drtivá většina oslovených senátorů i čelní představitelé nově zvolených poslanců.

Více ale o dalším vývoji a harmonogramu napoví úterní schůzka, kterou svolává šéf Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Kromě šéfů senátních klubů pozval i šéfy všech sněmovních frakcí.

Jestliže prezident o pravomoce přijde, tak nejspíš nejdříve v listopadu. Je totiž nepravděpodobné, že by o aktivaci ještě hlasovali dosluhující poslanci „staré“ Sněmovny, jejichž mandát vyprší 21. října.

Za „nereálné a nežádoucí“ to považuje i předseda současné sněmovny Radek Vondráček (ANO), podle něhož toto hlasování už náleží nově zvoleným zákonodárcům. Zároveň Vondráček vyzývá k opatrnosti a diskrétnosti, čas podle něj může prý leccos změnit.

První schůze nové sněmovny má začít 8. listopadu. Senátor Zdeněk Hraba (STAN), předseda stálé komise Senátu pro Ústavu, je toho názoru, že by senátoři o případné aktivaci článku 66 měli hlasovat nedlouho před poslanci. A to opět s ohledem na vývoj zdravotního stavu prezidenta. Pokud by se Miloš Zeman do té doby zotavil a mohl začít znovu pracovat, k žádnému přesunu kompetencí by nakonec dojít nemuselo.

Nicméně informace Seznam Zpráv o stavu hlavy státu nijak povzbudivé nejsou. Nejde jen o samotné závažné zdravotní problémy, které podle více zdrojů souvisí hlavně s chronickým onemocněním jater.

Zdroje z prezidentova okolí také upozorňují, že Miloš Zeman je v současné situaci plně podřízen nemocničnímu provozu a ošetřujícímu personálu, není tudíž ani pánem svého času a má velmi omezené možnosti vykonávat jakékoliv jiné aktivity.

Tři možnosti jmenovat premiéra

Když bude článek 66 aktivován, prezidentské pravomoce se rozdělí především mezi premiéra a šéfa Sněmovny. Roli hraje i šéf Senátu - tomu ale připadá především pravomoc vyhlásit případné nové prezidentské volby, pokud by tato potřeba nastala.

Andrej Babiš jako dosluhující premiér by získal například pravomoc udělovat amnestii, mohl by jmenovat soudce nebo by se stal místo prezidenta hlavním velitelem ozbrojených sil. Tak by to trvalo až do doby, než jej vystřídá nový premiér.

Předseda (či předsedkyně) nové Sněmovny se zase stane klíčovou osobou pro vznik nové vlády, které nejspíše bude předsedat Petr Fiala z koalice Spolu.

Pokud má Česko prezidenta ve standardní roli, první dva pokusy jmenování premiéra má vždy v rukou prezident. Šéf Sněmovny přichází na řadu vždy až jako třetí v řadě, k čemuž zatím nikdy v historii nedošlo. V nové situaci by ale předseda Sněmovny získal i oba „prezidentské“ pokusy a měl by tudíž možnost jmenovat premiéra třikrát.

„Dá se předpokládat, že v takovém případě vláda dostane důvěru hned napoprvé. Když už se strany domluví na předsedovi sněmovny s takovými pravomocemi, lze očekávat i většina pro vládu,“ popisuje možný rychlý vývoj ústavní právník Jan Wintr.

Co když prezident sám abdikuje

Situace by se mohla změnit, kdyby se sám Miloš Zeman nakonec rozhodl abdikovat.

Jak upozorňuje ústavní právník Jan Kysela, tímto aktem by zmíněný článek 66 a přesun kompetencí aktivovala sama hlava státu bez toho, aby o tom musely hlasovat parlamentní komory. „Uvolnění úřadu vede přímo k přechodu pravomocí,“ zdůrazňuje Kysela.

Kdyby Miloš Zeman odstoupil z funkce až poté, co proběhne plánované hlasování v parlamentu, fakticky by se nic už nezměnilo. Zbylí ústavní činitelé by podle Jana Kysely nadále pokračovali ve výkonu převzatých prezidentských pravomocí.

Kdo přebírá pravomoce

Co získá premiér

  • zastupuje stát navenek,
  • sjednává a ratifikuje mezinárodní smlouvy; sjednávání mezinárodních smluv může přenést na vládu nebo s jejím souhlasem na její jednotlivé členy,
  • je vrchním velitelem ozbrojených sil,
  • přijímá vedoucí zastupitelských misí,
  • pověřuje a odvolává vedoucí zastupitelských misí,
  • propůjčuje a uděluje státní vyznamenání, nezmocní-li k tomu jiný orgán,
  • jmenuje soudce,
  • nařizuje, aby se trestní řízení nezahajovalo, a bylo-li zahájeno, aby se v něm nepokračovalo,
  • má právo udělovat amnestii.
  • přísluší vykonávat i pravomoci, které nejsou výslovně v ústavním zákoně uvedeny, ale prezidentovi přísluší dle běžných zákonů

Co získá předseda Sněmovny

  • jmenuje a odvolává předsedu a další členy vlády a přijímá jejich demisi, odvolává vládu a přijímá její demisi,
  • svolává zasedání Poslanecké sněmovny,
  • rozpouští Poslaneckou sněmovnu,
  • pověřuje vládu, jejíž demisi přijal nebo kterou odvolal, vykonáváním jejích funkcí prozatímně až do jmenování nové vlády,
  • jmenuje soudce Ústavního soudu, jeho předsedu a místopředsedy,
  • vyhlašuje volby do Senátu,
  • jmenuje členy Bankovní rady České národní banky

Co získá předseda Senátu

  • vyhlašuje volby do Poslanecké sněmovny,
  • vyhlašuje prezidentské volby

Po přeskupení kompetencí by musela změnit svou práci i prezidentská kancelář. Jak také Seznam Zprávy upozornily, nově by měla poskytovat servis náhradním vykonavatelům prezidentských funkcí.

Pokud by se Miloš Zeman už nedokázal zotavit a sám funkci definitivně „položil“, nové prezidentské volby vyhlásí předseda Senátu. Při náhlém opuštění prezidentského úřadu to musí udělat do deseti dní.

Volby samotné se poté musí konat za devadesát dnů od ohlášení rezignace či jiného mimořádného ukončení mandátu.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované