Hlavní obsah

Kdo může vystřídat Babiše? Rýsují se dva kandidáti

Foto: Profimedia.cz

Andrej Babiš v sobotu večer, kdy poprvé veřejně komentoval volby. Své vítězství doplnil slovy o spiknutí.

Reklama

4. 10. 2020 14:40

Spojit se proti vítězi voleb je možné v krajích, ale po sněmovních volbách to nepřipustí prezident Zeman, jenž jmenuje premiéra. Pokud chce opozice vystřídat Babiše u vlády, nestačí se spojit do koalic, ale musí volby vyhrát.

Článek

Opoziční lídři si přejí, aby se scénář z krajských voleb opakoval i za rok na podzim ve sněmovních volbách. Tedy, že sjednocení v koalicích vyhrají, ČSSD a komunisté pohoří – a oslabený Babiš bez partnerů ochotných s ním vládnout skončí v opozičních lavicích.

„Výsledky krajských voleb a prvního kola senátních voleb ukazují, že pokud opozice dokáže spolupracovat, je změna možná i v parlamentních volbách v příštím roce. Je to naděje, že příští podzim dokončíme změnu,“ reaguje spokojený lídr ODS Petr Fiala.

O tomhle poselství - že koalice se vyplácí - mluví i všichni ostatní předsedové. Nakonec se rýsují dvě koalice. Jedna konzervativní ve složení ODS, TOP 09 a KDU-ČSL. Jejím společným lídrem a kandidátem na premiéra by měl být Petr Fiala.

Druhou liberální koalici dávají dohromady Piráti a hnutí Starostové a nezávislí, jejichž lídři Ivan Bartoš a Vít Rakušan si osobně rozumějí. „Nynější výsledky nás zbaví strachu a dá nám to klid, to je také důležité,“ říká k sestavování koalic Rakušan, jehož hnutí je velmi žádaným spojencem.

Obě spojenectví chtějí politici představit ještě do konce roku. A nebude to jen střet s Andrejem Babišem, ale také vedlejší souboj Petra Fialy a Ivana Bartoše o pozici hlavního lídra opozice a tedy kandidáta na premiéra.

„Pokud se demokratická opozice zformuje do dvou bloků, bude to pro její celkový výsledek výhodnější, než kdyby vytvořila jeden blok. Středopravicoví voliči nemají rádi široké národní fronty, ale naopak si chtějí vybírat z alternativ,“ říká Tomáš Lebeda z olomoucké Univerzity Palackého, expert na volební systémy.

Jestli plán opozice vyjde a skutečně vystřídá Babiše ve Strakově akademii, nakonec rozhodnou čtyři největší regiony. Na milionové kraje (Praha, Středočeský, Moravskoslezský a Jihomoravský) dohromady připadá téměř polovina křesel ve dvousetčlenné Poslanecké sněmovně.

Největší střet bude ve Středočeském kraji, kde v nynějších krajských volbách skončilo ANO až na třetím místě za Starosty a ODS. Tady se ukázalo, že když se k někomu velkému přidá někdo slabší, může to být rozhodující bonus.

ODS v čele s Martinem Kupkou získala skoro 20 procent a k vítězství jí chyběla 2,5 procenta. Ta mohla získat buď ve spojení s TOP 09, která dala přednost jiné koalici, anebo s lidovci, kteří se ale nakonec přidali k vítěznému hnutí STAN.

Spojení přináší bonus i v levicových regionech, jak ukazuje příklad Moravskoslezského kraje. Koalice ODS s TOP 09 tady skončila druhá se ziskem 14 procent a samostatně kandidující lidovci získali dalších 10 procent.

To ukazuje, jak si strany v trojčlenné konzervativní koalici mohou vzájemně pomoci. ODS a TOP 09 vytáhne lidovce v českých krajích, kde jsou slabí. A naopak KDU-ČSL jim oplátkou dodá potřebné hlasy v moravských regionech.

Zeman Babiše podrží

Smělé opoziční plány ale mohou zkrachovat na Hradě. Prezident Miloš Zeman totiž opakovaně říká, že premiérem automaticky jmenuje vítěze voleb, bez ohledu na to, jestli bude mít nadpoloviční většinu hlasů ve Sněmovně. A klidně ho nechá vládnout neomezenou dobu i bez důvěry poslanců.

Současný krajský scénář je tedy použitelný jen zčásti. Prezident Zeman jej v nedělním rozhovoru v TV Prima označil za „spiknutí poražených“. Myslí tím situaci, kdy ANO vyhrálo v deseti krajích, ale protože se ostatní strany spojují proti němu, může nakonec Babišovo hnutí získat pouhé tři hejtmany (v Karlovarském, Ústeckém a Moravskoslezském kraji).

Ve velkých volbách to stačit nebude. „Samozřejmě si uvědomujeme, že pokud chceme sestavovat příští vlády, musíme volby vyhrát, být první na pásce,“ říká místopředseda ODS Zbyněk Stanjura.

Prezidentské volby 2023

V termínu 13. a 14. ledna 2023 proběhnou v Česku prezidentské volby. Prezident se bude znovu volit přímou volbou, stejně jako tomu bylo v roce 2013 a 2018, kdy vyhrál Miloš Zeman. Největšími favority mezi kandidáty na prezidenta jsou podle volebních průzkumů Petr Pavel, Danuše Nerudová a Andrej Babiš.

Kandidáti na prezidenta

9 kandidátů z celkem 21 původně přihlášených splnilo zákonné podmínky, a byli tak připuštěni k lednovým prezidentským volbám:

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované