Hlavní obsah

Kdo postavil Stonehenge? Podle nové studie stavitelé mohli přijít z 200 kilometrů dalekého Walesu

5. 8. 2018

Stonehenge, Salisburská pláň.

Vědcům se podařilo určit původ lidí pohřbených poblíž známé památky. Pomohla jim v tom dosud neznámá metoda analýzy ostatků.

Článek

Část lidí, kteří byli na místě pohřbeni během nebo po vztyčení obrovských kamenů, podle mezinárodního vědeckého týmu nebyla místní. Přišli prý ze západu. Studii zveřejnil web Scientific Reports.

Nová vědecká studie přináší dosud neznámé informace o původu lidí, kteří byli pohřbeni poblíž slavného monumentu Stonehenge. Deset z pětadvaceti zkoumaných těl podle studie prokazatelně nepochází z blízkého okolí Stonehenge, ale ze západní části Británie, pět z nich je přímo z Walesu. Zbylých 15 pohřbených byli buď původní obyvatelé z okolí Stonehenge, nebo šlo o potomky migrantů ze západu.

Zásadní roli ve výzkumu hrály dva faktory. V první řadě to byl fakt, že ke kremaci deseti zmiňovaných lidí došlo v jejich původním bydlišti - tedy na západě Británie. Na místo, kde se dodnes tyčí Stonehenge, byli přeneseni až posléze. Jen díky tomu vědci dokázali určit jejich původ.

Druhým zlomem bylo samotné zjištění, že z kostí je vůbec možné poznat, kde byly spáleny. Dosud se předpokládalo, že určit geografický původ ohořelé kosti není možný. Belgický vědec Christophe Snoeck ale při výzkumu na Oxfordské univerzitě zjistil, že kremace krystalizuje kostní strukturu a v podstatě zabraňuje kontaminaci vzorku okolní půdou. Její původ se tak dá určit i poté, co je po kremaci zakopána na jiném místě.

Vědcům se tak podařilo identifikovat například několik prvků ukazujících na západní původ deseti pohřbených. Šlo například o uhlíkovou stopu dřeva typického pro horský porost západní Británie, která se při kremaci absorbovala do kosti.

Na západ ukazují i starší vodítka

Hypotézu podporují i závěry dřívějších výzkumů. Archeologové tvrdí, že lidé ze západu, konkrétně jižního Walesu, do oblasti poblíž Stonehenge cestovali nejméně už od roku 3 500, tedy asi 1 500 let před vztyčením kamenů monumentální památky. Nosili s sebou ostatky mrtvých i desítky velkých kamenů.

O tom, že místo, na kterém stojí Stonehenge, přitahovalo pozornost lidí už dříve, se ví dlouho. Svědčí o tom řada důkazů. V jeho bezprostřední blízkosti stál už stovky let před vztyčením prvních kamenů například velký val s příkopem. Geologický průzkum z okolí Stonehenge navíc ve stavbách prokázal i přítomnost doleritu - horniny, která pochází z hory Preseli v jihozápadním Walesu.

Nový objev je tak další z řady stop, které vedou na západ. Kromě toho ale vědci z Oxfordské univerzity, Svobodné univerzity v Bruselu a Muzea národní historie v Paříži upozorňují i na obecnější, ale neméně zajímavé závěry jejich studie.

Výzkum podle nich přinesl důkaz, že lidé už minimálně v období začátku starověku, navzdory připoutanosti k zemědělské půdě, cestovali na velké vzdálenosti, aniž by k tomu měli z hlediska moderní společnosti praktický důvod. Podle vědců se tak ukázalo jaké úsilí byli lidé schopni vynaložit kvůli zdánlivě neprospěšným cílům, jako je realizace ceremonií a spirituální praxe.

Doporučujeme

Další zprávy