Hlavní obsah

Klienti Bohemia Energy by mohli chtít odškodnění. Z firmy ale mizí majetek

Foto: Seznam Zprávy

13. října ukončila skupina Bohemia Energy činnost, a způsobila tak problémy statisícům lidí.

Reklama

4. 11. 11:12

Poškození klienti padlé skupiny Bohemia Energy volají po odškodnění. Jenže ze společnosti mizí majetek, kterým by mohla ručit. Navíc je případ složitý a není jisté, zda se klienti náhrady domohou.

Článek

Končící společnost Bohemia Energy zanechala přes 900 tisíc odběratelů v nelehké situaci. Domácnosti i firmy teď v režimu dodavatele poslední instance platí za energie mnohonásobně vyšší částky než dřív – někdy i o stovky procent.

Někteří bývalí klienti největšího alternativního dodavatele energií v Česku se nyní cítí poškozeni a finanční prostředky, o které v důsledku pádu společnosti přišli, chtějí vymáhat zpět. Právní problematika případu Bohemia Energy je však podle odborníků složitá a nastiňuje řadu možných sporů.

Bohemia Energy pravděpodobně podcenila nákup elektřiny a plynu. Klientům v září oznámila, že jim mění jejich stávající tarif na produkt navázaný na velkoobchodní ceny energií, který je pro maloodběratele v době velkého zdražování těchto komodit nevýhodný. Změny chtěla provést i u zákazníků s fixací, kteří měli mít zajištěnou dodávku energií za určitou cenu.

V případě, že odběratelé museli kvůli porušení smlouvy přejít do režimu DPI či k dražšímu dodavateli, mají nárok na kompenzaci škody, která jim tímto vznikla.
Jan Eisenreich, vedoucí právník advokátní kanceláře Pikes Legal

Znění smlouvy se skupina snažila obcházet prostřednictvím nových všeobecných obchodních podmínek. Rozhodující je však to, co stojí ve smlouvách. Ty je podle odborníků nutné nejdříve pořádně analyzovat.

Postup společnosti by se však dal brát jako nedodržení podmínek ve smlouvě, o čemž podle Jana Eisenreicha, právníka Pikes Legal a partnera společnosti LitFin, která se zabývá možným odškodněním klientů Bohemia Energy, není pochyb. „Pokud Bohemia Energy nesplnila svůj smluvní závazek dodávat energie po určité období za stanovenou cenu, jde o porušení smlouvy,“ říká Eisenreich.

Klienti končící firmy proto podle něj mají na odškodnění nárok. „V případě, že odběratelé museli kvůli porušení smlouvy přejít do režimu DPI či k dražšímu dodavateli, mají nárok na kompenzaci škody, která jim tímto vznikla. Pokud platí víc, než kolik měli platit dle smlouvy s Bohemia Energy, mohou požadovat kompenzaci,“ říká Eisenreich.

Ačkoli redakce SZ Byznys žádala Bohemia Energy o vyjádření, během čtyř dnů na otázky neodpověděla.

Ohledně Bohemia Energy se na společnost LitFin, která mimo jiné financuje soudní spory, obrátily již tisíce lidí. V případě soudního řízení by je zastupovali její spolupracující advokáti. Za svou službu si však žádá podíl na vymožené částce. V tomto případě by zastupující společnosti připadl 25procentní podíl u firemních zákazníků a 33procentní u domácností. V případě neúspěchu však klienti nezaplatí nic.

Podle advokáta Radka Ondruše se stále nabízí otázka, koho a za co žalovat. „Další otázkou je posouzení odpovědnosti státu za nesprávný výkon veřejné moci spočívající v neplnění jeho povinností například na úseku regulace. Ale i zde se nelze nyní jednoznačně k možnosti uplatnění nároku či vymáhání škody vyjádřit,“ říká. Jeho advokátní kancelář zatím o zastupování klientů padlé firmy neuvažuje a pouze analyzuje jejich možné nároky.

Ve hře jsou ale další právní společnosti. Korupční analytik Janusz Konieczny (Piráti) provedl anketu mezi deseti právními kancelářemi a agenturami o tom, jak nahlížejí na zastupování klientů Bohemia Energy. Z výsledků vyplynulo, že pouze jedna skupina tyto služby již aktivně nabízí a jedna o tom vážně uvažuje.

„Respondenti často uváděli, že nejdříve je nutné vyhodnotit odpovědnost nejenom na straně Bohemia Energy a jejich manažerů, ale i na straně státu,“ říká Konieczny.

Dále je podle společností, které oslovila Pirátská strana, obtížné definovat výši škody, která je u každého rozdílná. Jelikož lidé nemohou dodavatele zažalovat hromadně, je třeba provést dokazování u každého případu zvlášť, což by s sebou neslo například vysoké náklady na administrativu.

Prostředky Bohemia Energy mizí

Prostředky z Bohemia Energy jsou zároveň odkláněny jinam, a společnost by proto neměla poškozeným čím ručit. „S ohledem na to není šance na dostatečné uspokojení příliš velká,“ dodal Konieczny. V tomto ohledu se ostatní právníci a Eisenreich z LitFinu rozcházejí, neboť podle něj je naděje na úspěch naopak vysoká.

Může se i stát, že vznikne hromada nedobytných pohledávek.
Pavel Franc, právník z kanceláře Frank Bold

Zda bude poškozené klienty Bohemia Energy zastupovat, nyní zvažuje i advokátní kancelář Frank Bold. „Zatím jsme opatrní ve vyhodnocování, zda to má smysl, nebo ne. Podle našich nepotvrzených informací ve společnosti Bohemia Energy žádné peníze nejsou, podle všeho je převedli do dceřiné společnosti Amper Market a tam dále obchodují,“ říká právník Pavel Franc z kanceláře Frank Bold s tím, že další podrobnosti zjišťují.

Podle něj je selhání ze strany Bohemia Energy zjevné, ale zatím není jisté, zda se její bývalí zákazníci mohou efektivně domoci nějakých náhrad. „Může se i stát, že vznikne hromada nedobytných pohledávek,“ upozorňuje Franc.

V celém příběhu hrají důležitou roli i jednatelé firmy – manželé Jiří a Hana Písaříkovi, kteří firmu založili v roce 2006. Od té doby vzrostla hodnota majetku někdejšího 37. nejbohatšího Čecha na 8,3 miliardy korun. Když však 13. října Bohemia Energy oznámila, že ukončuje činnost, Písařík z žebříčku miliardářů vypadl.

Písaříkovi podle LitFinu určitou měrou přispěli ke škodě, která zákazníkům Bohemia Energy vznikla. Dodavatel nyní vykazuje znaky úpadku a jako jednatelé společnosti jsou Písaříkovi odpovědni za včasné podání insolvenčního návrhu.

Zatím se tak ale nestalo. „Insolvenční řízení zatím zahájeno nebylo, lze ale očekávat, že k tomu dříve nebo později dojde,“ předpokládá advokát Patrik Müller ze společnosti JŠK, která mimo jiné zastupuje i největší skupinu věřitelů v insolvenci společnosti Arca Capital.

„Dle insolvenčního zákona je povinností managementu neprodleně podat insolvenční návrh. Pokud tuto povinnost poruší, odpovídá statutární orgán společnosti věřitelům za škody, které pozdní podání návrhu způsobí,“ vysvětluje Eisenreich.

Podle Müllera má osobní odpovědnost manželů Písaříkových i další rozměr. Zákon o obchodních korporacích říká, že každý manažer má odpovědnost za porušení péče řádného hospodáře.

„To znamená, že jednatel nebo člen představenstva musí vykonávat svou funkci odpovědně, zejména na základě pečlivého úsudku. Pokud tuto povinnost poruší, je odpovědný za škodu, kterou tím společnosti způsobil, a zároveň ručí za dluh, který společnost nesplní svému věřiteli,“ popisuje Müller. V případě manželů Písaříkových to znamená, že budou za škodu ručit svým majetkem.

Několik dní poté, co oznámili konec Bohemia Energy, však začali svůj majetek v hodnotě stovek milionů korun převádět na jiné firmy. „Za této situace se trestněprávní zásah jeví jako prioritní. Obecně je státní zástupce oprávněn zajistit jak majetek podezřelých ve prospěch zajištění nároků poškozených, tak za účelem případného propadnutí či zabrání výnosu z trestné činnosti, a to i za situace, kdy ještě není nikdo trestně stíhán,“ vysvětluje Ondruš a dodává, že je nutné v tomto ohledu reagovat rychle.

Je nezpochybnitelné, že Písaříkovi se měli proti výkyvu cen energií lépe zajistit, případně lépe stanovit pravidla pro tvorbu zákaznického portfolia a nasmlouvané objemy tak, aby skupina případný výkyv ceny zvládla.
Patrik Müller, advokát ze společnosti JŠK

Společnost Bohemia Energy také doplatila na svou politiku. Pro své zákazníky pravděpodobně neměla nakoupený dostatek energií dopředu, a nedokázala jim je proto dodávat za cenu sjednanou ve smlouvě.

„Je nezpochybnitelné, že Písaříkovi se měli proti výkyvu cen energií lépe zajistit, případně lépe stanovit pravidla pro tvorbu zákaznického portfolia a nasmlouvané objemy tak, aby skupina případný výkyv ceny zvládla,“ říká Muller.

Bohemia Energy část svých klientů, kteří spadali pod dceřinou firmu Energie ČS, převedla pod společnost Amper Market, jež se stala součástí skupiny před dvěma lety. Jako jediná tak v dodávkách energií pokračuje. Tímto krokem se podle Müllera snaží Písařík ochránit svou firemní klientelu.

„Pokud by byla skupina Bohemia Energy v úpadku, tento krok ve spojení s podepisováním nových smluv o dodávkách od Amper Marketu s vysokou pravděpodobností zkracuje na právech ostatních zákazníků skupiny Bohemia Energy. Protože se snižuje šance na uspokojení jejich nároků vůči skupině. A to nejen na vrácení přeplatků, ale také na kompenzaci za zdražení energií způsobené nuceným přechodem k dodavateli poslední instance nebo jinému náhradnímu dodavateli,“ říká Müller.

Zda v tomto případě došlo k poškození věřitelů, tedy bývalých zákazníků Bohemia Energy, bude případně rozhodovat v insolvenčním řízení soud.

Odběratelé, kteří byli ohledně dodávek energie osloveni Amper Marketem, by podle Müllera měli přijetí nabídky zvážit. „Jednak hrozí, že insolvenční správce posoudí novou smlouvu jako právně neúčinnou, protože zkracuje ostatní věřitele, jednak se tím firemní zákazníci nejspíš připraví o možnost nárokovat si kompenzaci za zdražení energií,“ varuje.

Přesný postup vymáhání kompenzací zatím nechce LitFin zveřejňovat. Na konci celého procesu poškození dostanou náhradu škody, kterou se společnosti pro ně podaří získat.

V úterý na skupinu Bohemia Energy přišla první trestní oznámení ze strany politiků. Zástupci Pirátů jej podali na Vrchní státní zastupitelství v Praze, k čemuž je přimělo přesouvání majetku manželů Písaříkových.

Ve stejný den na skupinu podal trestní oznámení i ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO) za spáchání trestného činu proti majetku. K nim se přidal také předseda hnutí SPD Tomio Okamura, podle kterého se dodavatel dopustil trestného činu podvodu.

Na situaci bude reagovat i vláda. „Vrátíme se k institutu veřejných žalob,“ uvedl v pořadu Čau lidi premiér Andrej Babiš (ANO).

Hromadná žaloba v českém právním systému zatím neexistuje. „Nároky poškozených je proto třeba uplatňovat jednotlivě. Soud může ale řízení, v nichž jde o to samé, spojit v jedno a tím vytvořit de facto stav podobný projednávání hromadné žaloby,“ říká Müller.

Vláda možnost hromadné žaloby už jednou schválila, ale návrh neprošel Sněmovnou. Kabinet zákon opět projedná v pátek.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované