Hlavní obsah

Klimatická neutralita do roku 2050? Takhle může přispět každý z nás

Foto: Fakta o klimatu, Pixabay, Seznam Zprávy

Jaké nástroje mají státy, aby motivovaly průmysl nebo energetiku k potřebným změnám? A jak můžeme snižovat emise my sami jako spotřebitelé?

Reklama

22. 11. 12:00
Článek

Přehled možností, jak dosáhnout klimatické neutrality, jsme probrali v předchozích dílech podcastu 2050. Čeho je potřeba dosáhnout na politické úrovni i vlastním jednáním každého z nás, aby se to opravdu stalo? Poslechněte si následující epizodu.

Změna klimatu je globální problém, a abychom ho dokázali vyřešit, musíme k němu i globálně přistupovat. „Je to otázka veskrze globální a my na úrovni České republiky ani Evropské unie nejsme schopni tento problém sami dlouhodobě vyřešit. My potřebujeme všechny ostatní, musíme hrát se silnými státy, jako jsou Spojené státy, Čína, Indie, Brazílie,“ říká Michal Broža, vedoucí české pobočky informační kanceláře OSN.

OSN je také organizace, která organizuje mezinárodní klimatická jednání, včetně nedávné konference COP26 v Glasgow, jež se pravidelně odehrávají v rámci tzv. Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC) z roku 1992. „To je vlastně dlouhodobý proces států, které na základě této dohody spolupracují na tom, aby dokázaly zabránit rozvíjení klimatické změny,“ vysvětluje Michal Broža.

Poslechněte si předchozí epizodu podcastu

Důležitým milníkem ve světové klimatické politice byla tzv. Pařížská dohoda z roku 2015, v níž se státy světa zavázaly zastavit nárůst globální teploty výrazně pod hranicí 2 stupňů Celsia, ideálně na hranici 1,5 stupně. K naplnění tohoto cíle je potřeba právě dosažení klimatické neutrality do roku 2050.

Kolik skleníkových plynů můžeme do atmosféry ještě vypustit, abychom stanovenou teplotní hranici nepřesáhli, můžete vidět v grafice:

Foto: Fakta o klimatu

Globální uhlíkový rozpočet říká, jaké množství oxidu uhličitého může ještě lidstvo vypustit, aby nebyla překročena určitá hodnota globálního oteplení.

Státy však nemohou snižovat emise skleníkových plynů přímo. Co mohou dělat, je pomocí konkrétních nástrojů působit na společnost, aby ke snížení emisí docházelo. Mezi takové nástroje můžeme řadit například uhlíkové daně, emisní povolenky, emisní normy v dopravě nebo daňová zvýhodnění pro nízkoemisní produkty a firmy.

Jak se k prosazování klimatické politiky do praxe staví Česko? „Pro Česko je typický resortismus. Politiky, a to nejen klimatické a environmentální, jsou tvořené na velkých resortních ministerstvech, která spolu často nemluví a nekoordinují se. Chybí tu nějaké jasné zadání, vládní koordinace. A také to, aby se za rozhodnutí postavili přední politici a před veřejností jednotlivé kroky obhájili,“ říká Tomáš Jungwirth z Asociace pro mezinárodní otázky.

Co může ovlivnit osobní spotřeba

Kromě úrovně nadnárodní legislativy a mezinárodních dohod se musíme podívat také na to, jak může ke snižování emisí přispívat každý z nás. Kdybychom například všichni v Česku spotřebovali doma poloviční množství elektřiny, ušetříme tím 5,9 % emisí. Snížení konzumace masa na polovinu sníží emise o 2,6 %. A kdybychom najezdili polovinu vzdálenosti osobními auty, ušetříme 4,6 % emisí.

Foto: Fakta o klimatu

Srovnání, jakou část emisí mohou v tuto chvíli ovlivnit lidé radikální změnou své spotřeby a jakou část emisí může ovlivnit stát systémovými změnami. Nejvyšší potenciál má změna energetického mixu skrze odstavování hnědouhelných elektráren a nahrazování zdroji energie s nižší emisní intenzitou.

V druhé části epizody proto nabízíme pohled, jak k těmto osobním spotřebitelským změnám přistupovat, které z nich dávají smysl a které vlastně možná tak důležité nejsou. Pokud chceme osobně přispět ke snižování emisí, musíme totiž vědět, kde jsou ta správná místa, jež budou mít největší efekt.

„Mě často překvapí, že i lidé, kteří se snaží změnit svůj život, aby byl udržitelnější, netuší, že mohou ovlivnit i to, odkud berou elektřinu. Právě spotřeba energie je jedno z nejvýraznějších rozhodnutí, jež člověk může ovlivnit,“ sdílí svoje zkušenosti ze seminářů Helena Továrková z brněnské environmentální Nadace Veronica.

Fakta o klimatu

Brněnský projekt Fakta o klimatu usiluje o kvalitní společenskou diskusi o klimatické změně. Dodává srozumitelné údaje široké veřejnosti a vizuálně zpracovává vědecké informace, aby bylo rozhodování ve věcech týkajících se klimatu založené na aktuálních a ověřených datech. Za svou práci získal think-tank Fakta o klimatu v roce 2020 od OSN Cenu za komunikaci globální změny klimatu.

Jaké osobní kroky můžeme jako jednotlivci podniknout, abychom přispěli k dosažení klimatické neutrality a zastavení nárůstu globální teploty? V čem spočívá evropský Green Deal? A jak zajistit, aby řešení klimatické krize bylo spravedlivé?

Poznámka: Epizoda vznikla těsně před summitem COP26 v Glasgow. Speciální epizody věnované summitu poslouchejte na webu 2050podcast.cz.

2050 podcast

Klimatický podcast o budoucnosti, ve které nám nepoteče do bot. Přináší Fakta o klimatu ve spolupráci s Asociací pro mezinárodní otázky, Učenou společností České republiky a Centrem pro dopravu a energetiku. Moderují Petr Holík a Vendula Svobodová.

O otázkách spojených se změnou klimatu se bavíme věcně a konstruktivně, přitom se opíráme o data a dosavadní vědecké poznatky. Nečekejte jednoduchá, černobílá řešení, ale ani depresivní kázání.

Poslouchejte na Seznam Zprávách, Apple Podcasts, Spotify. Více informací najdete na webu 2050podcast.cz.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované