Hlavní obsah

Kniha Příběhy písní 1919–1960 vznikala ke 100. výročí OSA

Foto: Getty Images

Ilustrační snímek.

Reklama

19. 1. 22:05

Kniha Příběhy písní 1919–1960, která vychází v těchto dnech, se zabývá vývojem československé populární i klasické hudby od kabaretu a soudobého tradicionalismu až po nástup rokenrolu.

Článek

Autory jsou publicista v oblasti populární hudby Josef Vlček a muzikolog Jaromír Havlík, který provede čtenáře hudbou klasickou. Publikace nabízí příběhy skladeb jako Ta naše písnička česká nebo Vínečko bílé a zároveň představuje tvorbu autorů, jakými byli Leoš Janáček, Petr Eben, Bohuslav Martinů, Miloslav Kabeláč a další. Kniha vznikala k příležitosti 100. výročí Ochranného svazu autorského (OSA), které oslavil v roce 2019. ČTK o tom informovala mluvčí OSA Šárka Chomoutová.

„Když jsem jako kluk začal poslouchat populární hudbu, myslel jsem si, že odstartovala na přelomu 50. a 60. let rokenrolem. Po pár letech jsem si už jako hudební novinář uvědomil, že rokenrol u nás zapustil kořeny do už svým způsobem pestré a kultivované zahrádky, bohatě prosáklé různorodými příměsmi z předchozích desetiletí. Obraz toho, co předcházelo prvním českým Elvisům, sahá hluboko do minulosti, a jestli jsem za odrazový můstek příběhu českých písní zvolil rok 1919, tak především proto, že v tom roce vznikl OSA a s ním i jasný právní řád, bez kterého moderní pop-music nemůže existovat,“ uvedl Vlček.

Spoluautor Havlík rozdělil vývoj stylů a tvorby skladatelů klasické hudby do tří období. „Kapitola je koncipována důsledně chronologicky a zhuštěnou formou přibližuje klíčová díla z oblasti klasické hudby v jednotlivých žánrech. Zároveň vedle několika mezinárodně známých osobností připomíná řadu jmen významných českých skladatelů, kteří jsou dnes prakticky neznámí či polozapomenutí a které je žádoucí opět uvést do širšího povědomí,“ sdělil.

Kniha vznikala k příležitosti 100. výročí založení OSA. „Pokud my Češi můžeme být právem na něco pyšní, pak je to bezesporu česká hudební tvorba. Skladatelé jako Dvořák, Martinů, Vejvoda, Voskovec s Werichem nebo Suchý se Šlitrem jsou jména světového formátu. Pokud lze hledat na covidu nějaká pozitiva, pak omezení společenského života nám dalo čas na sebe sama, na náš duchovní rozvoj, který můžeme vyplnit například četbou a poslechem hudby,“ podotkl předseda představenstva OSA Roman Strejček.

OSA je sdružením skladatelů, textařů, hudebních nakladatelů a jiných nositelů práv všech hudebních žánrů. Vykonává kolektivní správu autorských majetkových práv k hudebním dílům. Tuzemským a zahraničním autorům a nakladatelům vyplatil OSA v roce 2019 honoráře za 811,6 milionu korun. Meziročně je to o 6,5 procenta více. Peníze si rozdělilo 205 000 skladatelů, textařů a nakladatelů, což představuje pětiprocentní nárůst oproti předchozímu období. Autorské odměny putovaly do 103 zemí. Největší podíl na příjmech byl z rozhlasového a televizního vysílání a koncertní činnosti.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované