Hlavní obsah

Kolik lidí zemřelo na covid-19? Měla by se podrobně analyzovat úmrtí, říká lékař

Rentgenový snímek plic. Komentář níže ve fotogalerii.

Reklama

11. 9. 6:00

V čem se liší obyčejný a „covidový“ zápal plic? A je covid-19 srovnatelný s chřipkou, jak kritici zaváděných opatření často argumentují? O pacientech trpících novým koronavirem hovořily Seznam Zprávy s lékařem Martinem Šimšou.

Článek

S covidovými pacienty se setkává jako lékař Zdravotnické záchranné služby Středočeského kraje, ale i na urgentním příjmu Oblastní nemocnice Kladno. Je tedy takzvaným lékařem v první linii. „Učíme se za pochodu,“ říká Martin Šimša v rozhovoru pro Seznam Zprávy s tím, že data a nástroje, které by umožnily dobrat se odpovědí týkající se nemoci, má v rukou stát.

S jakým nejzávažnějším případem nakažení koronavirem jste se setkal?

Šlo o případy, které jsme vídali na jaře. Vždy se jednalo o rychle postupující oboustranný zápal plic, které v těžkých případech postupně selhávaly a nedokázaly plnit svou funkci - okysličování krve v těle. Pacient ztrácí sílu dýchat a upadá do bezvědomí.

Zhoršené okysličení s sebou nese selhání všech důležitých orgánů, pochopitelně na kyslíku závislých. Několik pacientů jsme předávali vyšším pracovištím k napojení na mimotělní oběh neboli ECMO, několik jich zemřelo. Zbytek se nakonec uzdravil.

Dokázal byste vysvětlit rozdíl mezi „klasickým“ zápalem plic a zápalem plic vyvolaným koronavirem?

Tak zaprvé SARS-CoV-2 známe jen velmi krátce a neumíme s ním zatím pracovat tak jako s pneumoniemi způsobenými jinými činiteli. Učíme se za pochodu, vyměňujeme si informace. Dlouho ale nebyla validní data, a tak jsme často léčili tím, co se aktuálně jevilo jako nadějné. De facto ale máte holé ruce, co se možností léčby týče. Máme zatím jen experimentální kauzální lék remdesivir, jehož účinnost nebyla ale ověřena více studiemi, a navíc je dostupný jen na vyšších pracovištích. I tak ale díkybohu za to. Jsme nuceni léčit víc symptomů a druhotnou „paseku“, kterou virus v těle dělá.

To je velký rozdíl oproti viru chřipky, na kterou máme oseltamivir, dostupný běžně, je léty ověřený a k je němu ještě očkování. Nebo oproti bakteriálním pneumoniím, proti kterým existují antibiotika a máme s nimi letité zkušenosti.

Zadruhé je samozřejmě rozdílná i infekčnost a nutná opatření při léčbě těchto pacientů. Není běžné, že se kolem pacienta s pneumonií běhá v ochranných oblecích, štítech apod. U „coviďáku“ to nutné je.

A zatřetí, virus zřejmě působí na více orgánů v těle a tato poškození zatím v rutinní praxi nejsme zvyklí posuzovat a vyhodnocovat, natožpak léčit. Takže opět narážíme na nedostatek zkušeností a validních dat. Mám obrovský respekt ke všem zdravotníkům v první linii. Práce to nebyla nikdy jednoduchá, ale teď už je to hodně o osobní odvaze a přesvědčení.

Lékař Šimša redakci poskytl rentgenové snímky plic pacientů nakažených covidem-19 a přidal k nim i svůj komentář - co je na snímcích vidět.

Ze začátku se běžně používalo, že někdo zemřel „na covid“, teď se uvádí „s covidem“. Máte z vlastní zkušenosti nějakou představu o tom, jaký podíl na úmrtích covid-19 má?

Ne, nemám vůbec reálnou představu. Osobně, a je to jen můj spekulativní osobní názor, jsem přesvědčen, že by se podrobně měla analyzovat úmrtí od začátku roku. S kolegy si všímáme nárůstu takzvaných koagulopatií, hlavně pak trombotických komplikací (problémy spojené s krevními sraženinami, pozn. red.).

Také se na jaře objevovala úplně nově se objevivší srdeční selhání u lidí, kteří se srdcem dosud problémy neměli. Je za tím prodělaný covid-19? Způsobuje skrytou epidemii trombóz a embolií, nebo je to jen můj empirický pocit a realita je jinde? Těžko říct, ta data a nástroje na získání odpovědí má v rukou stát.

Mezi veřejností se často opakuje názor bagatelizující koronavirus s tím, že se jedná pouze o „obyčejnou“ chřipku. Nakolik mají pravdu?

Tady je vždycky otázka, jak většinová společnost definuje pojem „chřipka“. Mám za to, že většina takto pojmenovává běžné sezonní nachlazení spojené s rýmou a bolestmi v krku. V medicíně ale říkáme „chřipka“ poměrně dramaticky probíhajícímu onemocnění s vysokými teplotami, bolestmi svalů, kloubů a s postižením hlavně průdušek a eventuálně i plic a srdce způsobenému virem chřipky. Úmrtnost pravé chřipky neboli influenzy, ve světě se udává okolo 0,1 % a podobné číslo platí i pro ČR.

Kdežto dosavadní expertní odhady úmrtnosti covidu-19 se v Česku pohybují okolo 1,6 %. Rozdíly u covidu-19 jsou ale nejspíše v postižení nervové tkáně, trávícího traktu, cév, kůže a jistě budou popsány další a další. Velkým otazníkem zůstávají dlouhodobé následky, o kterých se dá zatím jen spekulovat.

A právě pro tuto zatímní tajemnost, nevyzpytatelnost a absenci kauzálního léku a další výše uvedené má smysl být obezřetný, nebagatelizovat a raději se chránit. Nejlevnějším, nejúčinnějším a relativně nejméně omezujícím prostředkem se jeví používání ústenek v situacích, kdy se z logiky věci virus snadno může šířit - a to včetně domácností. Šíření viru ústenky samozřejmě úplně nezastaví, ale výrazně se zpomalí.

Před pár dny jsme ke koronaviru publikovali článek zmiňující tzv. bradykininovou bouři jako možný důvod rozdílnosti příznaků u nakažených. (Nadprodukce bradykininu v plicích vede k zaplavení dýchacího orgánu kapalinou, pozn. red.) Setkal jste se i vy s něčím takovým při své práci s pacienty?

Ano, k něčemu takovému určitě dochází. Organismus se snaží s virem bojovat svými zbraněmi a vznikají side damages. Výsledkem podobných bouří bývá například syndrom ARDS (akutní dechová tíseň, která je výsledkem nepřiměřené zánětlivé reakce v plicní tkáni, pozn. red.) nebo šokové stavy a pacienti s tímto postižením končívají na ARO odděleních.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené