Hlavní obsah

Kolu máme sladší, Nutellu stejnou a dětský příkrm lepší, ukazuje studie o dvojí kvalitě. Co další potraviny?

Dvojí kvalita potravin je problémem celé EU, zjistila Evropská komise. (Video: Seznam.cz)

1. 7. 2019 10:30

Třetina potravin v Evropské unii se vyrábí ve dvojí kvalitě. Ukazuje to studie, kterou si nechala vypracovat Evropská komise. Nepotvrdilo se ale, že by existoval rozdíl v kvalitě výrobků na trzích západních a východních zemí EU.

Článek

„Nejsme popelnicí Evropy,“ hřímal před evropskými volbami premiér Andrej Babiš. V kampani se tak ohrazoval proti dvojí kvalitě potravin u nás a na západě. Velká studie Evropské komise, která zkoumala 1400 potravin, ale ukázala, že dělení na západ a východ v Evropské unii neexistuje.

To však neznamená, že by se v zemích osmadvacítky neprodávaly výrobky se stejným nebo podobným obalem, ale rozdílným složením. Třetina zkoumaných výrobků by spadala do kategorie dvojí kvality. Devět procent potravin s identickým obalem se lišilo obsahem látek, dalších 22 procent mělo ne zcela shodnou, ale podobnou etiketu a jiné složení.

U řady výrobků ale nelze jednoznačně říct, že by byly méně nebo více kvalitní. Další mají sice oproti nám lepší Francouzi nebo Němci, u jiných potravin si ale lepší složení zase užíváme v Česku. Seznam prošel celou studii Evropské komise a vybral deset příkladů, na kterých se dá složité hodnocení dvojí kvality ukázat.

Coca-Cola

Nápoj americké firmy se v Evropě prodává ve dvou druzích. Rozdíl je v obsahu cukru. Zatímco v Německu, Španělsku nebo Itálii je na 100 gramů nápoje v lahvi 10,6 gramu cukru, u nás, na Slovensku nebo v Chorvatsku 11,2 gramu.

Nejde ale o to, že bychom vyhledávali sladší nápoj, Coca-Cola pouze využívá pro různé regiony jiná sladidla. Zatímco na západ od nás sladí nápoje cukrem, v Česku nebo třeba v Bulharsku glukózo-fruktózovým sirupem.

„Abychom zajistili, že zachováme stejnou chuť, sladidla vyráběná z kukuřice se užívají v lehce vyšších množstvích než cukr, což vysvětluje nutričně zanedbatelné rozdíly zjištěné v hodnocení Společného výzkumného střediska Evropské komise,“ odpověděla na závěry studie firma. Slazení glukózo-fruktózovým sirupem je ale také oproti variantě s klasickým bílým cukrem výrazně levnější.

Upřesnění

Na upozornění čtenářky opravujeme nepřesnost v původním textu: Chybně jsme uvedli, že v Polsku je Coca-Cola slazena stejně jako v Česku glukózo-fruktózovým sirupem. Polský nápoj ale obsahuje bílý cukr.

Fanta

Podobně je na tom i další výrobek společnosti Coca-Cola – Fanta. Stejně jako kofeinový nápoj i pomerančová limonáda je u nás, na rozdíl od západní Evropy, slazena glukózo-fruktózovým sirupem.

V 16 hodnocených zemích se ale vyrábí hned devět druhů Fant. V Česku je v nápoji 5 procent pomerančové šťávy z koncentrátu, v Dánsku jen 4,5 %, ve Francii 10 % a v Itálii dokonce 12.

Pizza Dr Oetker

Už v roce 2017 upozornil dTest, že pizza od firmy Dr Oetker se vyrábí ve dvojí kvalitě. Nicméně podle aktuální studie Evropské komise se výrobky napříč zeměmi neliší a jsou tedy identické jak obalem, tak složením.

Activia

Naopak znatelné rozdíly se najdou v regionálních mutacích bílého jogurtu Activia. Podle firmy jde o rozdílné druhy výrobku. To si ale Evropská komise nemyslí.

Český jogurt není horší než jeho západní verze. Oproti německé Activii má ta naše nižší obsah tuku a cukru, ale také bílkovin. Nizozemská verze obsahuje stejně tuku, méně bílkovin a více cukru. V české Activii najdeme také více vápníku než ve francouzském, chorvatském, maďarském nebo nizozemském výrobku s podobným obalem. Více vápníku si užijí jen Poláci a Slovinci.

Příkrmy Hipp

Studie zkoumala několik druhů dětských příkrmů Hipp. Ten dýňový mohou zákazníci u nás koupit s vyšším obsahem zeleninové složky. Zatímco u nás obsahuje 90 % dýně, v Německu a Nizozemsku jen 65 %.

„Až do května 2011 existoval pouze jeden recept pro tento výrobek, který obsahoval jen jednu složku, a to dýni. Nicméně jsme obdrželi rostoucí počet požadavků od zákazníků na zlepšení konzistence produktu, aby byl o trochu méně řidší,“ vysvětluje rozdíl ve složení Hipp. V německé a nizozemské verzi se tak do příkrmu přidává ještě rýžový škrob.

Rozdílné receptury existují také v případě Hipp jablka s hruškami. Zatímco Slováci v něm skutečně najdou pouze tato dvě ovoce, Češi navíc ještě jablečnou šťávu z koncentrátu, rýžovou mouku a škrob a přidaný vitamin C. Hipp už ale vyrábí v Evropské unii pouze slovenskou verzi, která nahradí i na našich pultech tu českou, jakmile se vyprodá.

Nutella

Čeští zákazníci si v minulosti často stěžovali na rozdílnou kvalitu Nutelly na naší straně hranice a té německé. Závěry Společného výzkumného střediska Evropské komise ale ukazují, že je v celé Evropské unii k dostání pouze jedna a ta samá lískooříšková pomazánka.

Rybí prsty Iglo

Naopak se potvrdilo, že rybí prsty značky Iglo se v Česku, Maďarsku a na Slovensku prodávají s nižším obsahem masa než v Německu a Nizozemsku. U nás obsahují 58 % filet, v Německu 65 %.

„V Německu zákon stanovuje minimální obsah rybího masa v rybích prstech na 65 %, což jsme povinni respektovat. To vede k rozdílům v obsahu rybího masa v některých zemích, ale podle našeho názoru zůstavá kvalita stejná,“ uvedla firma.

Milka

Čokoláda Milka se v Česku i na západ od nás prodává ve stejném složení. Její oříšková varianta se ale mírně liší. Zatímco my, Němci, Slováci nebo Chorvati si můžeme koupit čokoládu s 20% obsahem lískových oříšků, Poláci, Maďaři a Kypřani najdou v balení jen 17 % a Španělé pouze 16 %. Francouzi ale najdou v tabulce čokolády dokonce 22 % oříšků.

Nesquik

Zatímco některé výrobky se liší jen minimálně, kakaový nápoj Nesquik se vyrábí hned ve čtyřech recepturách. Český tak má více vitaminu C, D a železa než německý, chybí v něm oproti variantě našich západních sousedů vitaminy B3, B5, B6 a B9. Zcela odlišná je také dánská varianta, ve které přidané vitaminy zcela chybí.

„Dánský recept je trochu odlišný, aby vyhověl místním předpisům o obohacování – přidávání minerálů a obohacování o vitaminy je omezeno,“ vysvětlilo rozdíl Nestlé.

Nescafé 3v1

Rozdíly nalezneme i v dalším produktu od Nestlé – kávě Nescafé 3v1. Nejdůležitější ukazatel – obsah instantní kávy – se liší region od regionu. V české, německé nebo slovenské verzi je 7,9 % kávy, v bulharské, maďarské a holandské 9 %, ve francouzské 10 % a v polské 10,1 %. Podle výrobce to je z důvodu preference zákazníků.

„Tyto drobné varianty receptu neodrážejí rozdělení na západ a východ. Stejné Nescafé 3v1 se prodává v Bulharsku a Nizozemsku, jiný recept je prodáván v Polsku a Francii a ještě jiný se prodává v Česku a Německu,“ vyvrací přesvědčení o rozdílu v kvalitě potravin v západních a východních zemích Evropské unie Nestlé.

Reklama

Doporučené