Hlavní obsah

Komentář: 5 důvodů, proč (ne)vítat Primark

Adam Junek
šéfeditor
Foto: Jan Mihaliček, Seznam Zprávy

Fenomén Primark vstoupil do Česka. Frontu museli v horkém počasí i kropit hasiči.

Reklama

17. 6. 18:00

Fenomén levné módy dorazil do Prahy. Milovníci výhodných nákupů plesají. Ti, co věří v udržitelnou módu, pláčou.

Článek

Fronta přes půl Václavského náměstí, jako by tam otevřeli velkokapacitní očkovací centrum s obří zásobou Pfizeru na počátku vakcinace, kdy injekce s látkou osvobozující od lockdownu byla krutě nedostatkovým zbožím. Nešlo ale o vakcíny, nýbrž o „hadříky“. Tak totiž odstartoval ve čtvrtek v Praze obchod Primark. Světový fenomén laciného nakupování, který rozhodně nedostatkem zboží netrpí.

Srdce shopaholiků, milujících nadité tašky nových kousků do skříně, plesá. To, které bije v hrudi zastánců udržitelné módy, usedavě pláče.

Na obří frontu do Primarku se podívejte v galerii:

+16

Na obou stranách se najde několik důvodů, proč. Neboli: Primarku, vítej i nevítej, protože:

Za prvé. Laciné není nutně aušus. Podobně jako řada dalších řetězců s rychlou módou i Primark se snaží vyjít vstříc stále silnější poptávce po ekologických materiálech. Pro začátek stačí, že je ve výběru čím dál víc věcí z přírodnin. Chce to samozřejmě pečlivě zkoumat visačky o složení, ale i v Primarku se dají najít dostatečně kvalitní kousky. Zvlášť v poměru k ceně, která je skutečně lidová a směle konkuruje zboží z tržnic.

Navíc, když se člověk zaměří na speciální segment, takzvaný základ šatníku, tak Primark je dobrým řešením nejen pro méně finančně zajištěné. Jednoduchá trika (třeba i pod košili), legíny, bílé tenisky, ale třeba i kotníčkové ponožky, zkrátka „basic“ za pár korun a v přijatelné kvalitě. Dědičné oděvy se z toho nestanou, ale určitě se po prvním (i několika dalších) vyprání nehnou švy úplně šejdrem. Výhodou je v Primarku i nákup té položky šatníku, do které zkrátka nechcete z nějakého důvodu investovat. Oblek pro maturanta, který si pak vezme ještě na státnice? Dětské oblečení, ze kterého mrně vyroste, v podstatě jen co zaplatíte? Všechno tu najdete na jednom místě ještě s rozsáhlým doplňkovým sortimentem na výzdobu domácnosti.

Za druhé. Kultura nakupování. Tak tu rozhodně Primark v Česku nepozvedne. K fenoménu patří i specifický způsob, jak nejlépe nakupovat. Ať už v Londýně na Oxford Street nebo třeba v Drážďanech (kam se léta za Primarkem z Česka jezdí) platí jednoznačně, že nejvýhodnější je přijít na „otvíračku“. Najdete obchod ještě úhledně srovnaný, a ne úplně ucpaný lidmi. Což znamená, že i u kas budete postupovat přijatelně rychle, pokud se zbytečně nezdržíte při vybírání. Pak už přes veškerou snahu početného personálu se stává z obchodu tak trochu přelidněná hrabárna různě rozházených triček. Trocha boje o životní prostor může být ale vyvážená pocitem z výhodného nákupu.

Za třetí. Oživení. Ne že by to ani za normálních okolností Václavské náměstí nutně potřebovalo, ale teď po vylidnění centra kvůli covidu se počítá každé lákadlo. A Primark opravdu táhne davy. A to, jak bylo řečeno, od brzkého dopoledne. Když otevírá v 9:00, bude řada dychtivců na místě. Už lehce po osmé. Příležitost pro místní kavárny přilákat nové zákazníky, kteří si před nákupem nebo po nákupu za odměnu (že vybojovali, co chtěli), budou chtít dát něco malého na posilněnou. A podpořit to může i další místní byznys.

Plusový bod by se dal přičíst i tomu, že do centra irský prodejce naláká i „tuzemce“ včetně Pražáků, kteří se jinak na Václavák zbytečně často nevydávají.

Za čtvrté. Udržitelnost dostane trochu na frak. Předem řekněme, že Primark se v posledních letech snaží. Stal se signatářem Charty módního průmyslu OSN, kde se zavazuje snižovat svou ekologickou stopu. Průmyslová výroba oblečení je enormním konzumentem vody, zanechává také obrovskou uhlíkovou stopu tím, jak se převáží tisíce tun oděvů po celém světě. A módní chartisté slibují, že tu svou stopu omezí aspoň o 30 procent v tomto desetiletí. Stejně tak Primark slibuje více organické bavlny a dalších udržitelných materiálů na úkor umělotin. Už několik let omezuje jednorázové plasty ve svých obchodech a svůj klíčový marketingový nástroj – nadité tašky s logem – už pěkně dlouho dělá jen z recyklovaného papíru. Plus velkou část neprodaného oblečení dává na charitu.

Závazky jsou jedna věc, ale realita zatím pokulhává. Zevrubné hodnocení webu Good On You, který se zaměřuje právě na udržitelnost a etiku módních značek, řetězci přisuzuje nepříliš lichotivou známku „ne dost dobrý“. Z hlediska ekologie vidí hodnotitelé pokroky, ale třeba hlídání pracovních podmínek dělníků, kteří výrobky šijí, je velmi sporadické. Primark má vlastní etický kodex, který ale nemyslí na vše. Nezavazuje se třeba zajistit to, aby dělníci dostali alespoň minimální mzdu. Taky si nehlídá víc než přímého dodavatele. Další články řetězu „přehlíží“. A navíc není úplně jasné, jak moc kontroluje i ty prověřované dodavatele.

K tomu taky není zřejmé, odkud pochází „zvířecí“ materiály oblečení. Ať už jde o vlnu nebo kůži. Zkrátka je třeba zapracovat na transparentnosti.

Za páté. Přeplněné tašky i skříně. Poslední důvod se dá nahlédnout z obou stran. Za málo peněz dostanete hodně muziky. Vaše obří papírová taška bude za pár stokorun vysloveně přetékat. A výmluva, že nemáte co na sebe, asi chvilku půjde k ledu.

Jde to ale proti celosvětovému trendu, že skutečně nemá smysl hromadit haldu nekvalitního oblečení. Že nám stačí jen několik málo kousků, ostatně dost jasně ukázala pandemická situace. Ale odolejte, když v ruce držíte dvě trika, nevíte, kterou barvu, a ve výsledku dohromady nestojí ani tolik, co o kus dál kelímkové kafe.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované