Hlavní obsah

Komentář: Tvrdý lockdown s obří dírou

Martin Čaban
Komentátor
Foto: vlada.cz

Zavíráme. Skoro. Andrej Babiš přichází na jednání vlády.

Reklama

27. 2. 7:00

Že vláda nedokázala zavést opatření v průmyslu souběžně s uzavřením zbytku země, je selhání, které může mít tragické následky.

Článek

„Restrikce se netýkají firem v oblasti průmyslu. Průmysl zůstává otevřen a my si myslíme, že je to správně.“ Tak pravil na tiskové konferenci, na níž vláda oznámila uzavření Česka, ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček.

Ne, není to správně.

Předně to není správně proto, že jinak se restrikce týkají úplně všech. Občan dbalý vládních nařízení nesmí v březnu opustit okres, musí nosit roušku všude tam, kde zrovna nemusí nosit respirátor, na každou cestu přes hranici okresu potřebuje papír, mnoho obchodů bude opět zavírat, fakticky zakázány jsou návštěvy příbuzných, hermeticky se zavírají i školy a školky.

Zatvářit se v takovém případě, že jednoho vybraného ekonomického segmentu se opatření prostě týkat nebudou a že je to tak správně, je extrémně necitlivé. Zvlášť v situaci, kdy vláda s předstíranou účastí, ale ve skutečnosti spíš ze zoufalství úpěnlivě prosí o návrat důvěry a společenské solidarity.

To je takový emocionální argument. Jsou tu ale i věcnější.

Přistupme na moment na vládní hypotézu, že průmysl zkrátka zavřít nelze. Pak ale musí existovat nějaký jiný způsob, jak se vyrovnat se skutečností, že pracoviště jsou jedním ze dvou hlavních zdrojů šíření nákazy covidem-19 (druhým jsou domácnosti). Na to se vláda ale vykašlala, přesněji řečeno nebyla toho schopná. Od prvního března se teprve rozběhne pilotní projekt plošného testování ve firmách, které bude pouze dobrovolné. Povinným se má stát až ve chvíli, kdy bude stát schopen zajistit dostatek testovacích sad.

Neochotu testovat své zaměstnance vyjadřují i představitelé některých velkých podniků, nemluvě o desítkách menších zaměstnavatelů. Jestli bude mít pilotní dobrovolná fáze nějaký epidemický efekt, je proto velká otázka.

Fatálním selháním je i krach mimořádného příspěvku v covidové karanténě, který měl firemní testování povzbudit a zbavit zaměstnance strachu z výpadku příjmů v případě pozitivního testu nebo nařízené karantény.

Vyhlídka na opatření, které by například umožnilo vstup na pracoviště pouze s negativním antigenním testem, se vzhledem ke schopnosti státu sehnat příslušný materiál odsouvá minimálně o jeden, ale spíše o dva nebo tři týdny. Takové opatření by přitom umožnilo nechat podniky otevřené a současně (i při známé míře nespolehlivosti antigenních testů) do velké míry omezit pohyb nakažených osob po pracovištích.

Trestuhodným selháním – nebo spíš trestuhodnou kapitulací před průmyslovou lobby – je skutečnost, že vláda není schopná alespoň takové opatření zavést souběžně s faktickým zastavením života ve zbytku země. To může mít naprosto zničující dopady.

Vláda se tentokrát ve jménu boje s koronavirem chystá lidem na tři týdny opravdu zásadně zkomplikovat každodenní život. Zejména pokud budou policisté a vojáci zákazy skutečně kontrolovat a vymáhat. I kdybychom optimisticky předpokládali, že lidé vládu poslechnou a skutečně to tři týdny „vydrží“, může se kvůli nekontrolovanému provozu v průmyslových podnicích snadno přihodit, že ony tři týdny nepřinesou do nemocnic a covidových statistik dostatečný efekt.

Tři týdny tvrdého režimu určitě nějak zaberou, ale my si nemůžeme dovolit žádné šolíchání. Pokud se svět nemá, jak říkal premiér Babiš, dívat na „Bergamo v Česku“, musejí silná opatření opravdu silně zabrat v nejkratším možném čase.

Jenomže s průmyslem bez regulací se může stát, že za tři týdny přijde vláda znovu a znovu bude žádat, abychom to ještě další tři týdny vydrželi, tentokrát už i s nějakými omezeními či pravidly ve firmách. Co si zhruba tak myslí, že uslyší? Kam až chtějí strunu společenské trpělivosti napínat?

Vláda teď nasazuje do boje s epidemií již téměř nejsilnější možný kalibr a doufá, že v příštích týdnech vyškrábne ze svých občanů poslední zbytky vůle a sil. Ale současně nechává naprosto klíčovou frontu tohoto boje zcela otevřenou a nezajištěnou.

Zatímco vzdělání dětí dostane další strašlivé rány a občanům či obchodníkům hrozí za porušení krutých zákazů drakonické pokuty, tak firmám, které se v příštích dvou týdnech zvysoka vykašlou na testování, hrozí nejvýš pokárání od Havlíčka, že jsou nesolidární.

To je tak neférový přístup, v němž se zrcadlí tolik hnusných informací o prioritách a zájmech současného kabinetu, až je z toho člověku skutečně úzko. Bude za tři týdny údiv ministrů nad tím, že čísla po třech týdnech lockdownu neklesla tak, jak měla, opravdu upřímný, nebo to všichni tuší už teď?

Až zase za nějaký čas přepadne Andreje Babiše záchvat sebereflexe a bude vyjmenovávat, jaké chyby vláda v boji s koronavirem udělala, tak na tuhle by opravdu neměl zapomenout.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené