Hlavní obsah

Komentář: Virus otevře státní kasu. Sáhne si kdekdo

Martin Čaban
Komentátor
Foto: Tomáš Svoboda, Seznam Zprávy

Mimořádná opatření kvůli koronaviru dopadají i na živnostníky. Stát chce pomoci, ale záleží na provedení.

23. 3. 20:15

Vláda vyrazila na pomoc živnostníkům a malým firmám, což je nepochybně správný směr. Ani jednotlivá konkrétní opatření nevypadají jako úplně špatné nápady, bude ovšem velmi záležet na provedení.

Článek

Jednoznačně rozumnou myšlenkou je kurzarbeit. Ten se v současných českých poměrech skryl za projekt Ministerstva práce s názvem Antivirus, v němž stát hodlá proplácet část mzdových nákladů firmám, které se kvůli protiepidemickým opatřením dostaly do existenčních potíží.

Více než sto let starý německý koncept rozdělení mzdových nákladů mezi zaměstnavatele a stát v zájmu zachování pracovních míst už přišel v české politické debatě na přetřes nejednou, ale zřejmě až koronavirus nás naučí jej používat. Ministryně Jana Maláčová se ovšem rozhodla jít poměrně komplikovanou cestou pěti různých scénářů podle způsobu, jímž se firmy do potíží dostaly. Na jiný příspěvek od státu proto budou mít nárok například firmy, které musely zavřít provoz kvůli vládnímu nařízení, na jinou zase společnosti, jimž vinou boje proti koronaviru vypadla část dodávek, zase na jinou ty, které vyřadila z provozu karanténa zaměstnanců, a tak dále. Je to pochopitelné kvůli optimalizaci státních nákladů, nicméně administrativně se celý systém poměrně výrazně zkomplikuje.

Konkrétní metodiku a podobu žádostí úřad Maláčové teprve ladí, své k tomu budou muset říci také poslanci na úterní nouzové schůzi sněmovny. Pravděpodobně přijde na přetřes oprávněná otázka, zda muselo být různých scénářů skutečně pět (šestý je navíc v jednání) a zda třeba v zájmu jednoduchosti a přehlednosti nestačilo udělat programy prostě dva – pro firmy zavřené z rozhodnutí vlády a pro ty ostatní.

Nad očekávání štědrý je i druhý návrh ministryně Maláčové, totiž úprava sociálního pojištění. Původně navrhované odpuštění záloh na pojistné by sice představovalo vítanou krátkodobou injekci pro cash flow jednotlivých malých firem, nicméně odpuštění záloh neznamená odpuštění pojistného – to by bylo nakonec stejně třeba zaplatit, jen by se platba odsunula. Návrh Maláčové (i s ním se musejí ještě vypořádat poslanci) ovšem počítá s faktickým půlročním pardonem na sociální pojistné v minimální výši, které nyní platí zhruba 60 procent všech OSVČ. Po těch ostatních by stát posléze vyžadoval doplacení pojistného nad hranicí minima.

To už je pro finanční rozvahu nejmenších podnikatelů znatelná vzpruha. Jen se zase vtírá otázka motivace. Minimální platby OSVČ na sociální pojištění byly vždy prezentovány spíše jako nezodpovědný nástroj finanční optimalizace, který ohrožuje individuální důchodovou budoucnost podnikatelů i důchodový systém jako celek. Z navrženého opatření ovšem vyjdou ti, kteří platí minimální pojistné, jako vítězové, neboť to budou oni, jimž stát pokryje sto procent těchto všeobecně neoblíbených nákladů. U Maláčové však zřejmě zvítězila legitimní úvaha, že boj se současnou krizí není nejvhodnějším okamžikem na převýchovu českých živnostníků.

Je dobré zmínit, že když se opatřeními v zavirované ekonomice zabývali ekonomové z think tanku IDEA, dospěli k poněkud odlišným představám o optimální léčbě ekonomického průšvihu. „Ulevovat firmám formou dotací mezd z ekonomického pohledu nepředstavuje optimální řešení,“ píše ve své studii ekonom IDEA Daniel Münich. „Dotace jsou příliš složité na administrování a potřebu lidských interakcí, což je zdlouhavé a v dané situaci nevhodné,“ dodává.

Ekonomové z IDEA se kloní spíše k odkladům (než k odpouštění) některých povinných plateb, tedy de facto jisté formě úvěrů od státu firmám. Dokonce by podle nich měly být tyto „půjčky“ rozumně úročené, aby se o ně hlásily jen firmy, které jsou skutečně životaschopné a zasažené epidemií, a ne všechny ostatní, které jen zareagují na nabídku levných peněz. Že jsou půjčky pro stát v důsledku výhodnější než dotace, je nabíledni.

S takovými programy by ovšem kabinet u živnostníků politicky příliš nepochodil. Politické (ano, i marketingové) argumenty a touha ukázat pochopení a štědrost celkem pochopitelně přebily chladně střízlivou rozvahu ekonomů. Stát proto podstupuje zvýšené riziko, že otevře svou kasu i takzvaným zombie firmám, které bez hlubší podstaty přežívaly jen z rychle se kazícího ovoce momentálního ekonomického růstu a které by jinak dostal do kolem i mnohem menší a přirozenější náraz, než jaký představuje současná situace.

Pokud se ale vládní opatření nakonec ukážou jako nápomocná a funkční, může to být přijatelná daň. Riziko, že se do státní kasy, otevřené kvůli krizi dokořán, pokusí sáhnout kdekdo, je ale v každém případě dobré mít na zřeteli.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené