Hlavní obsah

Komentář: Za jeden rok dokázala více než někteří její kritici za celý život. Mladí se hlásí o slovo a Greta je toho důkazem

24. 9. 2019

Řadu věcí bych dělal možná jinak, ale i mladší osmnácti let mají právo bojovat za svoji budoucnost. To budu vždy hájit.

Je jí šestnáct let. Včera vystoupila se svým emotivním projevem na půdě OSN a jasně řekla, že mladá generace má svůj hlas a očekává od vůdců tohoto světa více, než v řadě otázek zatím lídři svobodného světa předvádí. Mladá aktivistka Greta Thunbergová.

Článek

„Budeme vás sledovat. Neměla bych tady být, měla bych být ve škole na druhé straně oceánu. Ukradli jste mi mé dětství svými prázdnými slovy. Lidé trpí a umírají. Vše o čem mluvíte jsou peníze a pohádky o stálém ekonomickém růstu. Více než třicet let je věda naprosto jasná. Jak se opovažujete dívat se stranou?,“ pronesla emotivně a rozlobeně dívka, které se za jeden rok zásadně změnil život.

Projev včera citovala téměř všechna média na celém světě. Hlas Grety Thunbergové je v posledních týdnech slyšet tak silně, že se řada diskutujících nejenom na českých sociálních sítích dokáže hodiny hádat o její aktivitě, svačině v plastovém obalu, nemoci i copánkách.

Ať se to možná řadě lidí, konzervativním politikům či diskutujícím na sociálních sítích nelíbí, vyrostla nám zde mladá a sebevědomá generace, která se stále více hlásí o slovo a u většiny politiků nemá své zastání.

Svět se mění a ty změny jsou někdy složité. Přicházejí fenomény, kterým část lidí přestává rozumět a bojí se o své postavení ve společnosti. Součástí tohoto vývoje podle mého názoru je i to, že mladá generace bude stále hlasitější v boji za svá práva.

A vážení politici, právě o této generaci rozhodujete dnes a tady. Možná jí nerozumíte, smějete se jí a zesměšňujete ji. Tímto přístupem si však škodíte nejvíce sami.

Inovátor a vizionář Babiš?

Je tak více než zarážející sledovat v debatě o klimatických změnách českého premiéra Andreje Babiše, který by se na sociálních sítích tak rád prezentoval jako světaznalý vizionář, který chce stavět vyspělé Česko. Ten stejný muž v minulosti pronesl výroky, které mnohé lidi ve světě zaskočily.

„Proč máme řešit teď, 31 let dopředu, rok padesát, jenom proto, že je tu teď taková klima atmosféra,“ řekl v létě premiér o tom, proč Česká republika odmítla debatu o uhlíkové neutralitě.

Úplně upřímně, tato debata mi přijde daleko smysluplnější než diskuse o tom, jestli potřebujeme víc učňů a mělo by se tomu přizpůsobit české školství. Tady jenom malý fakt. Děti, které dnes nastoupily do první třídy základní školy, půjdou do důchodů podle současných parametrů (pravděpodobně budou mít úplně jiný důchod než dnes a taky možná žádný) kolem roku 2080.

Opravdu si někdo myslí, že je současné školství dokáže připravit na to, aby podle získaných znalostí pracovaly v roce 2079? To asi těžko.

Mladí lidé i ochránci heterosexuálního bílého muže

Ano, klimatické hnutí je i hnutím politickým. Stejně jako v každé veřejné debatě i zde vystupují zástupci, se kterými nemůžu souhlasit. Žijeme však ve světě, a jsem za to opravdu rád, kde má možnost svolávat davy a veřejně vystupovat šedesátiletý konzervativní zastánce heterosexuálního bílého muže s tradiční rodinou a mnoha dětmi. Stejné právo veřejně říkat svoje názory má i šestnáctiletá školačka, které se během jednoho roku podařilo zmobilizovat miliony podobně smýšlejících lidí.

Je vlastně zajímavé, že kritici za monitory počítačů sdílí s aktivisty za boj proti klimatickým změnám jednu společnou věc. Na obě skupiny politici často zapomínají a je pro mě celkem pochopitelné, že se hlásí o slovo.

Co už pro mě pochopitelné není, když jedna strana v argumentaci proti té druhé využívá fauly, nízké pudy a věk protestujících. Celý život se snažím dívat na diskutující podle toho, co říkají a ne na to, jakým způsobem to říkají, kdo je autorem daných výroků a kolik mu je let.

Nejde v mnoha ohledech změnit náš život ze dne na den a debata nemůže být postavena na tom, že jedna strana bude té druhé vnucovat svůj způsob řešení klimatické krize. Byl bych ale velmi rád, kdybychom nehledali chyby v Grétě a diskutovali na základě faktů. Nejlépe těch vědeckých. Souhlasím s tím, že plavba přes oceán je trochu teatrální gesto, ale důležitější mi přijde to, na co se snaží celé hnutí mladých lidí upozornit, než jakým způsobem to dělá.

Gréta to nakonec říká sama: „Nechci být slyšet já. Chci, aby byla slyšet věda.“

Moje malá a trochu trapná zkušenost

Mrzí mě ještě jedna věc. Řada politiků i diskutujících má tendenci dělat z mladých lidí nesvéprávné děti, které posílají do škol, protože na debatu s nimi nestačí. Ve své argumentaci využívají tito kritici velmi laciné argumentační fauly. Mám s tím malou osobní zkušenost, která je ve srovnání s tím, co zažívá Gréta, až úsměvná. I tak si dovolím ji napsat.

Pár let zpátky jsem vedl protesty žáků středních škol proti státní maturitě. Za několik měsíců jsem se musel jako žák třetího ročníků gymnázia naučit věci, které by mě žádná škola nenaučila. Diskutovat s ministryní školství a politiky, odpovídat novinářům na složité otázky, studovat zákony a důvodové zprávy, komunikovat s úřady a řadu dalších věcí.

A také jsem se musel bohužel naučit dvě věci: s klidem odpovídat na urážlivé vzkazy o tom, jak si mám jít sednout zpátky do školy a neplést se do věcí dospělých (takto slušně napsáno to většinou nebylo) a zároveň si uvědomit, že mladá generace politiky moc nezajímá.

Trochu mě mrzí, že se tento přístup plný obav z názorů mladých za deset let moc nezměnil.

Gréto, hodně štěstí a ať věda zvítězí!

Doporučujeme

Další zprávy