Hlavní obsah

Chudí dál čekají na vakcínu. Získávají pocit, že jiné životy jsou cennější

Foto: Profimedia.cz

Například na Haiti lze za „plně očkované“ považovat pouze 1,4 procenta obyvatel. V ČR je to 65,1 procenta obyvatel.

Reklama

22. 7. 15:01

Lidé v zemích s vysokými příjmy nyní dostávají třetí nebo čtvrtou dávku vakcíny proti covidu-19. Distribuce však zůstává po celém světě nerovnoměrná. V některých zemích dosud nedostalo ani jednu dávku okolo 80 procent lidí.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Mezinárodní cíl proočkovat proti onemocnění covid-19 do poloviny roku 2022 70 procent světové populace se nepodařilo splnit. Chudší země totiž byly při nasazení vakcín „na konci fronty“, napsal web The Guardian.

Nejnovější údaje organizace Our World in Data ukazují obrovské nerovnosti v míře proočkovanosti po celém světě. K 10. červenci bylo plně očkováno pouze 15,8 procenta lidí v zemích s nízkými příjmy a v zemích s vysokými příjmy to bylo 73,5 procenta.

Situace se přitom zhoršuje po celém světě. Světová zdravotnická organizace tento týden uvedla, že počet nakažených koronavirem se v Evropě za posledních šest týdnů ztrojnásobil a počet hospitalizací zdvojnásobil.

„Pokud nedosáhneme při řešení této pandemie spravedlivých opatření, (virus) zůstane na světě navždy s námi,“ uvedl Kavengo Matundu, africký koordinátor organizace Global Call to Action Against Poverty (GCAP).

První vakcíny se objevily v roce 2020, země s nízkými příjmy ale musely čekat měsíce, než obdržely dávky prostřednictvím programu na sdílení vakcín Covax nebo od jiných dárců. Valná většina vakcín tehdy směřovala do vyspělejších, bohatších zemí.

Problémů se chudší země nezbavily ani když vakcíny dorazily. V některých případech se dodávky vakcín rychle blížily datu spotřeby, jindy nestačily pokrýt požadavky zdravotnických center. To podle Maazy Seyoumové z organizace People's Vaccine Alliance způsobilo, že lidé byli frustrovaní a nechtěli se do očkovacích center vracet.

„Nemůžeme spoléhat na to, že bohaté země udělají správnou věc. Nejchudší země světa skončily na konci fronty, což vytváří pocit, že na některých životech záleží více než na jiných,“ řekla Seyoumová s tím, že pandemie uvrhla do chudoby dalších 100 milionů lidí.

Nejnižší počet očkovaných osob je v Africe

Když vynecháme Eritreu a Severní Koreu, které očkovací programy teprve zahájí, tak sedm z deseti zemí s nejnižší mírou plně proočkovaných na světě se nachází v Africe. Zbývající tři jsou Papua Nová Guinea, Haiti a Jemen.

Například na Haiti lze za „plně očkované“ považovat pouze 1,4 procenta obyvatel a v Mali 6,3 procenta obyvatel.

Pro srovnání: ve většině evropských zemí dostalo 3. dávku očkování proti covidu-19 více lidí, než kolik dostalo první dávku ve výše zmíněných státech. Seyoumová k tomu podle The Guardianu uvedla, že celosvětový vakcinační program Covax byl „krásnou myšlenkou postavenou na solidaritě, která však selhala kvůli chamtivosti a špatnému plánování“.

V počátečních fázích pandemie tak podle nedávné studie byla úmrtnost osob s covidem-19 v rozvojových zemích přibližně dvakrát vyšší než v zemích s vysokými příjmy.

Covax ambiciozních cílů nedosáhl

Program Covax byl zřízen v roce 2020 jako globální mechanismus pro spravedlivé sdílení dávek vakcíny proti onemocnění covid-19. Pro zhruba 92 zemí to byla hlavní nebo jediná cesta, jak se dostat k vakcínám.

Původním cílem programu bylo dodat do konce roku 2021 2 miliardy dávek, což by stačilo na očkování 20 procent populace v každé zemi. Tohoto cíle však Covax nedosáhl, do konce roku 2021 byla skrze program distribuována méně než miliarda dávek vakcíny. Doposud Covax dodal méně než 1,6 miliardy dávek.

Africká Unie i Covax odmítly možnost nákupu vakcíny AstraZeneca, která má krátkou dobu použitelnosti, a vakcíny Moderna, která by měla být uchovávána při velmi nízkých teplotách. Ani jedna z nich není vhodná pro země bez slušné dopravní infrastruktury, poznamenal The Guardian.

„Bohaté země si stále myslí, že když se budou chránit, tak se z pandemie dostanou, ale to je z hlediska veřejného zdraví naprosto směšné. Zní to banálně, ale jak loni řekl šéf WHO, nikdo z nás není v bezpečí, dokud nebudeme v bezpečí všichni,“ dodala Seyoumová.

Nedávné modelování zveřejněné v odborném časopise The Lancet ukázalo, že v zemích s nízkými příjmy zachránilo očkování v roce 2021 odhadem 7,4 milionu životů. Pokud by bylo dosaženo cíle Světové zdravotnické organizace, kterým je 40 procent naočkované populace, bylo by zachráněno dalších téměř 600 tisíc životů.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované