Hlavní obsah

Dětí bez jednoho z rodičů v USA přibývá. Jde o každou čtvrtou oběť pandemie

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační snímek.

Reklama

29. 11. 2021 20:58

Napříč Spojenými státy ztratilo více než 140 tisíc dětí některého ze svých rodičů nebo pečovatelů. Výrazný nárůst obětí u mladých rodičů se pak podle studií objevuje u zástupců menšin.

Článek

Každé pětisté americké dítě během pandemie ztratilo rodiče nebo pečovatele. Počet mladistvých, kteří se musí vyrovnávat s podobnou ztrátou, pak stále roste. Podle dat amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) každá čtvrtá oběť pandemie v posledních týdnech po sobě zanechá ještě nedospělého potomka nebo svěřenou osobu.

Nejvíce pandemie v tomto ohledu podle CDC zasáhla menšiny. Podle studie centra je pravděpodobnost úmrtí některého z mladých rodičů nejvyšší u příslušníků původního obyvatelstva a domorodých obyvatel Aljašky, kde je až 4,5krát vyšší než u bělošské populace. Stejně tomu je u afroamerické populace, kde je pravděpodobnost úmrtí vyšší 2,4krát, téměř dvojnásobná je pak také u hispánské komunity.

Mezinárodní výzkum ještě před pandemií covidu-19 ukázal, že „děti, které čelí ztrátě rodičů, častěji trpí depresí nebo předčasně ukončí školní docházku,“ cituje server Vox sociální epidemioložku Rachel Kidmanovou. „Projevuje se u nich také větší sebevražednost,“ dodává Kidmanová.

Epidemioložka ale zdůrazňuje, že studie vznikla ještě před pandemií. „Děti, které kvůli covidu přišly o rodiče, musely truchlit bez sociální podpory, na kterou jsou běžně zvyklé. Neměli kolem sebe přátele, kteří by na ně dohlíželi. Neměli kolem sebe sousedy, kteří by se třeba zastavili s jídlem. Někdy neproběhly ani pořádné pohřby,“ připomíná Kidmanová. „Obávám se, že psychologický dopad na tyto děti bude ještě daleko větší,“ myslí si epidemioložka.

Podle odborníků navíc úřady a instituce tomuto tématu nevěnují potřebnou pozornost a zaměřují se především na prevenci a léčbu covidu-19. Psychologové se obávají, že nejen ve Spojených státech vyroste generace lidí s duševním a emocionálním traumatem, které by je mohlo ovlivnit po zbytek života.

Ačkoli tempo nárůstu počtu nových případů v USA zpomaluje, denně stále umírají stovky Američanů. Podle statistik CDC je mezi nimi navíc stále více mladých rodičů včetně těhotných žen. „Žádná krize v nedávné paměti nezpůsobila tolik ztrát za tak krátkou dobu. Ve skutečnosti jsme tady v USA nezažili takové masové množství úmrtí,“ řekla Voxu Kidmanová. „A to stále není konec,“ varuje epidemioložka.

„U dětí se ztráta pečovatele nebo rodiče může projevit ve všech aspektech života a ovlivnit vše od spánku přes školu až po jejich vztahy s ostatními členy rodiny. Některé děti se mohou bát, že kvůli smrti jedné osoby, kterou milovaly, zemře i někdo další,“ cituje Vox ředitele Národního centra pro školní krize a úmrtí v Dětské nemocnici v Los Angeles Davida Schonfelda. Děti i dospělí „často přemýšlejí o tom, co udělali, neudělali, měli udělat nebo mohli udělat, aby změnili to, co se stalo,“ uvádí Schonfeld.

Děti se tak mohou například obávat, že neúmyslně způsobily smrt své milované osoby tím, že ji nakazily covidem. To vše může dokonce podle Schonfelda zajít do extrémů, kdy by se izolovali a vyhnuli se viru ze strachu, že se bude situace opakovat. Představa, že by neočkované vnouče mohlo zabít jejich prarodiče, může zvýšit psychickou zátěž dětí, uvádí odborník. „Když prarodiče zemřou, lidé se samozřejmě budou cítit provinile,“ myslí si Schonfeld.

Rodiny, které přijdou o někoho z rodičů nebo pečovatelů, navíc čelí hrozbě odebrání dětí. „Udržet děti v rodinách je zásadní,“ zdůrazňuje Kidmanová. „Mají tu nejlepší pozici, aby se o tyto děti postaraly, a to, co bychom skutečně měli udělat, je zajistit, aby měly veškerou podporu (rodiny), kterou potřebují,“ dodává Kidmanová.

Podpora nemá podle odborníků zahrnovat pouze terapii, ale také pomoc se zajištěním všech základních potřeb, jako je jídlo, nájem nebo finance na zaplacení účtů. Výzkum, který analyzoval pomoc pozůstalým po obětech epidemie HIV, ukázal, že finanční pomoc může výrazně zlepšit například výsledky dětí ve škole a také zmírnit jejich trauma. „Právě ta finanční záchranná síť je opravdu důležitá,“ připomíná Kidmanová. Na pomoci už pracuje Bidenova administrativa, prezident už například podepsal rozšíření daňové slevy na děti.

Kromě finanční podpory potřebují pozůstalé děti, aby jejich učitelé, lékaři a další dospělí byli schopní rozpoznat a reagovat na jejich potřeby. Národní centrum pro školní krize a úmrtí už nabízí takové školení a od začátku pandemie spolupracuje se školami napříč Spojenými státy. Vedení New Yorku tak v dubnu oznámilo, že najme 600 nových sociálních pracovníků a vyškolí asi 75 tisíc pracovníků ve školství, kteří budou schopni poskytnout studentům psychologickou pomoc.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované