Hlavní obsah

Německý vědec: Omikron si může vynutit přísný režim. I bez něj bude zima zlá

Foto: Profimedia.cz

Fotografie z testování na covid-19 v jihoafrické provincii Gauteng, kde nyní dominuje nová varianta koronaviru omikron.

Reklama

1. 12. 2021 6:30

Exkluzivní rozhovor Seznam Zpráv se šéfem Evropského institutu pro bioinformatiku Rolfem Apweilerem. Kdy bude jasno o hrozbě jménem omikron? A proč nestačí sledovat dění v Africe, potřebujeme i data z Evropy?

Článek

Vědci z celého světa se snaží co nejrychleji přijít na to, jak nebezpečná může být nová varianta viru SARS-CoV-2 omikron. Hned od prvních chvil od jejího objevení o to usiluje i Evropský institut pro bioinformatiku (EMBL-EBI).

Co se dá v tuto chvíli od varianty očekávat, v rozhovoru pro Seznam Zprávy popsal ředitel Rolf Apweiler.

Co vám přišlo na mysl, když jste se poprvé dozvěděl o variantě omikron?

Poprvé jsem se o ní dozvěděl z tiskové konference našich jihoafrických kolegů. Bylo to samozřejmě docela omračující. Myslím si, že všichni z oboru očekávali, že se objeví víc potenciálně nebezpečných variant, ale zároveň byli lidsky optimističtí a doufali, že se to nestane tak brzy. Takže takhle nějak asi vypadal můj první pocit.

Jak se vaše pocity od té doby změnily?

V tuto chvíli se snažíme shromáždit všechny informace vypovídající o potenciální nebezpečnosti varianty, které jsou k dispozici. Je jich velký příval, ale myslím, že to bude trvat asi tak dva týdny, než budeme mít lepší obrázek o tom, co se dá očekávat.

Mutace a varianty koronaviru

Virus SARS-CoV-2 se stejně jako jiné RNA viry šíří prostřednictvím napadených lidských buněk, kde vytváří své kopie. To mu umožňuje další šíření. Při tvorbě kopií mohou vznikat náhodné „překlepy“, tzv. mutace.

V případě, že je tato mutace pro virus z nějakého důvodu výhodná (například urychluje jeho šíření nebo pomáhá unikat imunitnímu systému), bude se taková mutace šířit dále. Pokud nějaká linie nasbírá více mutací, které jsou pro ni výhodné, může taková linie získat výraznou výhodu nad ostatními liniemi a šířit se rychleji. Pak se mluví o významné variantě.

Čím více lidí je nakaženo virem, tím více vzniká mutací, a tím větší je i šance, že vznikne nová varianta. Očkování proti viru snižuje počet nakažených, a tím omezuje počet mutací a šanci vzniku nových úspěšných variant viru. „Očkování také vytváří nepříznivé podmínky pro virovou replikaci v naočkovaném infikovaném jedinci,“ popisuje vědkyně Petra Mlčochová, která covid zkoumá na University of Cambridge. „Naopak čím více se bude virus replikovat, vytvářet větší počet svých kopií, tím větší je pravděpodobnost, že vytvoří mutace.“

Jak se s tím podle vás vypořádává svět? Vidíte ze strany politiků něco, co považujete za rozumnou reakci nebo jde spíše o přemrštěné odpovědi?

Myslím si, že my v Evropě jsme už předtím měli zaděláno na velmi těžkou zimu. Hodně vědců včetně mě si myslí, že tomuhle se dalo vyhnout, pokud bychom se chovali jako společnost lépe už během léta. Obzvlášť to platí o rychlosti očkování. To je hlavní důvod, proč jsme teď v problémech.

Na druhou stranu je podle mě velmi pozitivní, že hodně politiků pochopilo, že nastala potenciálně nebezpečná situace a že musíme konat. Takže reakce byla v jistém smyslu dobrá. Zároveň je mi ale líto lidí v jižní Africe, protože my je nyní odřezáváme, přestože byli naprosto fantastičtí v hlášení tohoto potenciálního nebezpečí.

Oni mají velmi dobrý systém sekvenování, ve skutečnosti mnohem lepší než hodně evropských zemí. A jen díky tomu mohli variantu zachytit a upozornit na ni. Zatím není ani jasné, jestli odtamtud varianta pochází a jestli je Jihoafrická republika tou nejnebezpečnější zónou, odkud se může omikron do světa šířit.

Co je podle vás na variantě omikron momentálně nejvíc znepokojivé? Souhlasíte s tím, že je to potenciál rychlejšího šíření? Někteří vědci zastávají názor, že pokud se ten nepotvrdí, nemusí nás případná rezistence na protilátky až tak trápit…

Nemyslím si, že bychom se na to měli dívat takto izolovaně. Rychlost šíření sama o sobě také není nebezpečná. Máme hodně nemocí, které jsou snadno přenositelné, ale nejsou nebezpečné, jako třeba běžná rýma. My musíme sledovat všechno.

Víme, že omikron má extrémně vysoký počet mutací, že kombinuje téměř všechny mutace známé z variant alfa, beta, gama a delta. Víme, že je omikron spojován s rychlým nárůstem případů v Jihoafrické republice v posledních třech týdnech. Co ale neznáme, je klinický výsledek. A to je velmi důležité.

Varianta versus mutace

O mutaci podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) mluvíme tehdy, když dojde k bodové změně, tedy pouze ke změně jedné aminokyseliny v genetické informaci viru. O variantu pak jde tehdy, když se zkombinuje více bodových mutací, a vytvoří tak specifickou variantu viru. „Virus si získává přirozeným vývojem stále vyšší odolnost proti poznaným obranným mechanismům hostitele. To znamená, že mění svou genetickou informaci tak, aby lépe přežil. Pokud jde pouze o změnu jednotlivou, říkáme, že vznikla mutace. Pokud ale virus ve svém vývoji pro získání vyšší odolnosti prodělá současně více změn genu, pak už mluvíme o vzniku nové varianty,“ říká Barbora Macková, ředitelka SZÚ.

Co si myslíte o prvních zprávách o lehkém průběhu u lidí nakažených touto variantou, které přichází od jihoafrických zdravotníků v terénu? Německý zdravotnický expert Karl Lauterbach je komentoval slovy, že by z omikronu nakonec mohl být krásný vánoční dárek, který ukončí pandemii…

Tady je problém s tím, že v Jihoafrické republice je jiná struktura populace než v Evropě. Pacienti tam jsou většinou mladší a je u nich také větší šance, že už se infikovali v předešlé vlně covidu-19. Souhlasím s Karlem, že by to byl dobrý vánoční dárek, kdyby se to samé dělo i ve střední Evropě, kde je v populaci zastoupeno o hodně víc starších lidí.

Bohužel je příliš brzy na to, abych k tomu mohl říct víc.

Řekl jste, že budeme moudřejší asi za dva týdny. Co přesně jsou klíčové faktory, které teď budete vy i vaši kolegové sledovat?

Bude velmi důležité sledovat, jak se varianta šíří v Evropě, protože jak už jsem řekl, v JAR je situace jiná než tady. Měli bychom být opatrní a zaměřit se už teď na omezení kontaktů.

Momentálně je u nás v Evropě reprodukční číslo R delty kolem 1,3 a v jihoafrické provincii Gauteng (kde je dominantní omikron *pozn. red.) je R přes 2. To naznačuje rychlejší přenos, a kdyby se to potvrdilo, je jasné, že omikron nepůjde zastavit jen zrychlením vakcinace, protože na to nebude čas. Byla by potřeba přísnější opatření.

Ještě jednou ale připomínám, že neznáme klinický výsledek. Pokud se jen víc lidí nakazí a průběh bude lehký, není to problém. Ale jestli bude průběh stejný nebo horší než u delty, tak máme obrovský problém. Jenže tohle my prostě nemůžeme zjistit jen z dat z JAR, ale musíme sledovat i data z Evropy.

Další otázka samozřejmě je, jak jsou proti variantě efektivní vakcíny. Všichni výrobci vakcín už to zjišťují. Je skvělé, že teď fungují a díky moderní technologii mohou být relativně rychle adaptovány na novou variantu. Následná produkce ale pak nějakou dobu potrvá. Jsem si jistý, že výrobci jsou do roka schopni produkovat miliardy dávek, ale nedokážou to za několik týdnů.

Máte pocit, že reakce na objev nové varianty je pohotovější než tomu bylo u dřívějších variant i z vědeckého hlediska?

Spolupráce a výměna informací mezi vědci z celého světa je velmi rychlá, ale nemyslím si, že by byla rychlejší než dřív. Vědci byli rychlí i v minulosti, ale tentokrát jim překvapivě rychle začali naslouchat i političtí činitelé. Vidím to i u nás v Evropském institutu pro bioinformatiku (EMBL-EBI). My se vždycky snažíme informace co nejdříve posílat dál a využít našich kontaktů s politiky, kde se dá, ale teď jsem od politiků viděl dosud nejrychlejší reakci.

Na tohle se asi těžko odpovídá, ale co nám podle vás objev omikronu říká v kontextu dlouhodobého pandemického výhledu? Jak to nakonec dopadne?

Je to věc, kterou bude lidstvo řešit i v následujících letech. Není to nic, co prostě skončí. A jen pokud se nám podaří kontrolovat šíření nemoci na celém světě, budeme v bezpečí.

Potřebujeme celosvětový a dobře fungující systém časného varování a potřebujeme dostat vakcíny a léky do všech zemí. I když budeme očkovat celou světovou populaci, náklady na to budou jen zlomkem ekonomických ztrát, ke kterým teď v důsledku pandemie ve světě dochází. A tohle je zatím něco, v čem jsme podle mě dostatečně nepokročili. Každá země se příliš soustředí na vlastní píseček a pak se diví, když se objeví něco nového. My ale nemůžeme být takto izolovaní. Dokud nemoc neporazíme globálně, nemůžeme ji porazit ani lokálně.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované