Hlavní obsah

Politici, kteří uspěli v boji proti covidu? Jsou to pořád hlavně ženy

Foto: Profimedia.cz

Finská premiérka Sanna Marinová a bývalá německá kancléřka Angela Merkelová se v boji proti viru osvědčily.

Reklama

29. 12. 2021 21:11

Světoví lídři, kteří zlehčovali pandemii koronaviru, jsou dostatečně známí. Donald Trump nebo Jair Bolsonaro selhali, Boris Johnson se po vlastní nákaze dokázal poučit. Zkusme se podívat naopak na ty, kdo svůj národ ochránili.

Článek

Článek si můžete pustit také v audioverzi.

V prvním roce pandemie se společenskovědní experti snažili zjistit, zda má na úspěšnost lídrů v boji s virem vliv státní zřízení. Dnes se už dá říci, že příliš ne. Úspěšné případy ochránění obyvatelstva sice přicházejí především z demokratických států, v jiných zavedených demokraciích patří ale naopak úmrtnost k nejvyšším na světě, ať už jde o Spojené státy, Velkou Británii nebo Španělsko.

Co se však v unikátní a pokračující covidové krizi opakovaně ukazuje jako klíčové, je pohlaví vůdců, a neplatí to jenom na nejvyšší politické úrovni, ale i jinde. Studie na toto téma se objevily už v roce 2020, letošní rok je pak jen potvrdil. K tomuto zjištění dospěla například dvojice vědkyň z Birminghamské univerzity, Heather Marquetteová a Sian Herbertová.

Zásadním závěrem, k němuž došla i jedna předchozí britská studie, je zjištění, že v zemích vedených ženami byla obecně nižší úmrtnost na nemoc covid-19 než v zemích s muži na premiérských či prezidentských postech. Samy vědkyně nicméně uznávají, že interpretace výsledků je nutné brát s rezervou kvůli malému vzorku: Ze 194 zkoumaných států vedly ženy na počátku pandemie totiž jen 19.

Malé množství žen ve vysokých funkcích se mimochodem netýká jen nejvyšších politických postů, podobně je tomu i v administrativě a odborných skupinách, o které se často politici při svém rozhodování opírají. Podle společné studie OSN a vědců z Pittsburské univerzity obsazují ženy globálně méně než třetinu těchto postů.

Pozitivní vliv ženského vládnutí na boj s koronavirem ukázala i letošní brazilská studie, která porovnávala výsledky covidové politiky měst a obcí, kde vládnou starostky, s radnicemi ovládanými muži. Čtveřice autorů došla k závěru, že města s muži ve starostenském křesle vykazují vyšší míru úmrtnosti i hospitalizací.

Konkrétně mají ženami vedená města o 25 úmrtí méně na 100 tisíc obyvatel, v případě hospitalizací je to dokonce téměř o 47 méně (rovněž v přepočtu na 100 tisíc obyvatel). Podepisuje se na tom mimo jiné i zdravotnická politika - ženy se obvykle méně brání investicím do zdravotnictví než muži.

Opatrnost, naslouchání druhým a komunikace

Jako jeden z důvodů ženského úspěchu s virem uvádějí studie menší ochotu političek riskovat. I proto tak vlády vedené ženami sahaly po nepopulárních lockdownech spíše dříve než později. I na sousedním Slovensku to byla v listopadu prezidentka Zuzana Čaputová, kdo naléhal na vládu, aby reagovala na rychle se šířící další vlnu koronaviru: „Situace je alarmující. To, co potřebujeme, je přestat šířit bludy o covidu. Přestat tlachat o covidu, musíme poslouchat odborníky,“ prohlásila po návštěvě bratislavské nemocnice a vyzvala k zavedení lockdownu.

Ten později sice vláda vedená muži skutečně zavedla, nakonec ale v mírnější formě, než by si prezidentka, jež má spíše ceremoniální funkci, představovala.

Emotivní projev slovenské prezidentky Zuzany Čaputové. (Video: FB Zuzany Čaputové)

Dalším důvodem je podle vědkyň demokratičtější a inkluzivnější styl vedení. Například Německo vedené kancléřkou Angelou Merkelovou se řídilo nejen epidemiologickými modely tamních vědců, ale bralo v úvahu i zkušenosti ze zahraničí, například z Jižní Koreje.

Jako třetí faktor úspěšného boje s pandemií uvádějí rozhodnou a jasnou komunikaci. Jejím příkladem může být novozélandská premiérka Jacinda Ardernová, jež má ostatně z oboru komunikace vysokoškolský titul. Většina žen v čele států, které zde uvádíme, sice vládne v demokratických státech, jak ale řekl v rozhovoru pro Seznam Zprávy slavný americký politolog Francis Fukuyama, korelace mezi zvládnutím pandemie a typem režimu zřejmě neexistuje.

Přednosti ženského vedení se kromě politiky ukazují v boji s koronavirem i jinde, a to v byznysu. Organizace Lean In and McKinsey ve svém průzkumu ukazuje, že ženy manažerky více podporují členy svých pracovních týmů a starají se v těžkých časech pandemie o jejich spokojenost. 31 procent zaměstnanců uvedlo, že je ženy na vedoucí pozici emočně podporovaly a 61 procent říká, že se jejich šéfky staraly o jejich celkovou pohodu. V případě mužů ve vedoucích pozicích tato čísla poklesla na 42, respektive 21 procent.

Na ženy přitom pandemie dopadla mnohdy tvrději než na muže - například kvůli péči o děti, které v mnoha zemích nemohly chodit do školy. Ve Spojených státech proto mnoho žen přestalo pracovat, zvláště se to týká žen patřících k etnickým menšinám. Jak informoval server The Hill, přichází tak USA ročně o částku 650 miliard dolarů.

Tady je výběr několika političek, jejichž vedení se i v druhém roce pandemie ukázalo jako poměrně úspěšné, byť ani některé z nich se nevyhnuly škraloupu.

Angela Merkelová

Dnes už bývalá německá kancléřka vsadila na vědce a její vedení se obyvatelstvu vyplatilo. Německo mělo nejnižší úmrtnost z velkých evropských států a navzdory někdy vysokým číslům v počtu nakažených země nezažila přeplněné nemocnice a hromadné umírání, které v prvním roce pandemie postihlo například Itálii, Španělsko nebo Velkou Británii. Němci naopak ještě nabízeli lůžka v nemocnicích dalším evropským státům, na začátku prosince se v nich například z covidu léčilo 12 Nizozemců.

Jacinda Ardernová

Americký časopis The Atlantic označil novozélandskou premiérku kvůli její politice během pandemie za nejefektivnější vůdkyni světa. Čtyřicetiletá politička proslula zejména empatií, s níž se obrací na občany a nabádá je, aby se o sebe postarali. Její vyjádření jsou jasná, konzistentní a střízlivá. „Lidé mají pocit, že Ardernová jim nekáže, ale stojí při nich,“ zhodnotila její politiku bývalá premiérka Helen Clarková.

Foto: Profimedia.cz

Novozélandská premiérka Jacinda Ardernová proslula tvrdými lockdowny, ale i empatickým přístupem.

Plán premiérky zcela z ostrovů virus vymýtit se sice realizovat nepodařilo kvůli mutaci delta, jež zasáhla Auckland, i tak je ale země s asi 50 oběťmi nemoci příkladem pro většinu světa.

Sanna Marinová

Mladá finská premiérka vede koalici stran, v níž na začátku mandátu všechny předsednické posty obsadily ženy (dnes už to neplatí). Finsko vykazuje podstatně méně úmrtí i nakažených než sousední Švédsko, ještě úspěšnější pak bylo Norsko (tam už ale premiérku Ernu Solbergovou vystřídal muž, Jonas Gahr Støre).

V prosinci padl nicméně na dosud úspěšné řízení covidové epidemie stín, když premiérka zašla do nočního klubu poté, co byla v kontaktu s nakaženým. Finsko sice neukládá povinnost izolace, úřady ale lidem radí, aby v případě kontaktu s pozitivním člověkem omezili sociální styky a otestovali se. Premiérka se za svoji chybu posléze omluvila, podobně kritizovaná byla ostatně i kolegyně Solbergová z Norska.

Cchaj Jing-wen

Rychlé rozhodnutí Tchaj-wanu o uzavření hranic na začátku pandemie vyneslo zemi velmi nízkou úmrtnost a obdiv většiny světa. Ostrov dlouho dokázal udržet denní přírůstky nakažených na nule nebo jednociferných hodnotách, a místní tak mohli relativně normálně žít, byť se zavřenými hranicemi.

Foto: Profimedia.cz

Prezidentka Tchaj-wanu Cchaj Jing-wen.

O dva roky později sice Tchaj-wan pokračuje ve své nulové toleranci k viru, i když jsou už vakcíny široce dostupné. Tato politika ale vyvolává i značnou kritiku, například kvůli cizincům dlouhodobě žijícím v zemi, kteří měli problémy kvůli vypršení víz a následnému návratu. Letos v květnu pak zemi zasáhla mutace alfa, na niž zemřelo přes osm stovek lidí, tedy drtivá většina z tchajwanských obětí.

Samia Suluhu Hassanová

Letos v březnu podlehl nejspíš covidu-19 tanzanský prezident John Magufuli, jenž proslul výrokem, že na území jeho země koronavirus neexistuje. Ve svém popírání nemoci šel až tak daleko, že lidem, kteří budou mít potíže s dýcháním, radil inhalovat bylinné čaje. Jeho bezpečnostní složky pak stíhaly novináře, kteří se snažili o pandemii informovat a odhalovat další nakažené.

Foto: Profimedia.cz

Tanzanská prezidentka Samia Suluhu Hassanová propaguje covidový pas získaný po očkování.

Prezidentský úřad převzala po jeho smrti Samia Suluhu Hassanová. Nová hlava státu nechala hned po nástupu zřídit zdravotní radu a od července jsou k dispozici i data o počtu nakažených. Nechala se také veřejně očkovat, a zahájila tak v této východoafrické zemi vakcinační kampaň.

Šajch Hasína Vadžídová

Bangladéšská premiérka, která letos na podzim dostala cenu OSN za příkladné plnění cílů trvale udržitelného rozvoje, se stala inspirací i v boji proti covidu-19. Už v prvním roce pandemie začala podle serveru Global Issues razit striktní politiku „žádné služby bez roušky“. Bangladéšští studenti se také velmi rychle přesunuli k online výuce, do učeben se vrátili až letos v září, po dlouhých 18 měsících.

Foto: Profimedia.cz

Bangladéšská premiérka Šajch Hasína Vadžídová.

Na podporu lockdowny sužované ekonomiky přišla její vláda s 26 záchrannými balíčky v hodnotě 14,6 miliardy dolarů, rozšířila také záchrannou sociální síť na 11 milionů lidí, zejména žen a dětí.

Bangladéš také pod jejím vedením zahájil rozsáhlou očkovací kampaň. Letos v červnu Hasína Vadžídová poslancům řekla, že chce naočkovat 80 procent populace, „nehledě na to, kolik to stojí“. Vůdkyně, která obvykle na Valném shromáždění OSN lobbuje za financování boje proti klimatickým změnám a rovnost pohlaví, ke svým zásadním tématům letos přidala i potřebu vakcinace.

„Chceme vakcíny pro každého a všude. Na světě je mnoho chudých zemí, které si je nemohou koupit. Měly by je mít k dispozici. Rozvinuté a bohaté země mohou jít příkladem,“ vzkázala.

Ve srovnání se sousední Indií sice v očkování Bangladéš zaostává, v celkové úmrtnosti si ale naopak vede výrazně lépe. Zatímco v Indii zemřelo na koronavirus k polovině prosince 346 obyvatel z milionu, v Bangladéši je to pouze 163.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované