Hlavní obsah

Dopouštíte se apartheidu, píší právníci školám. Spory už musí řešit policie

Foto: Profimedia.cz

Pokud domluva nezabere, mají ředitelé při vyhrocení situace volat policii, doporučuje Ministerstvo školství.

Reklama

8. 12. 2021 6:00

Spolek právníků zasílá školám soupis přečinů, kterých se dopouští, pokud dodržují platná opatření. Nebo se řídí jejich výkladem od Ministerstva školství. Jedné ředitelce už došla trpělivost a stěžuje si u České advokátní komory.

Článek

Článek si také můžete pustit v audioverzi.

Vyhrocená společenská debata kolem covidu-19 se stále častěji přesouvá i na půdu škol. A pedagogové musí řešit hádky o opatření, která si nevymysleli, a to třeba i za přítomnosti policie. Ředitelka ZŠ a MŠ Červené Pečky na Kolínsku Štěpánka Hanzlová se například některým rodičům předškoláků marně snažila vysvětlit, že při vstupu do budovy musí mít nasazenou ochranu nosu a úst.

„Jednou už byl ve škole velký konflikt. Propříště jsem se tedy domluvila se zřizovatelem, že už budeme volat policii,“ vysvětluje ředitelka. Jde podle ní o pár rodičů, kteří záměrně vyvolávají potíže.

Na druhou stranu tyto jednotlivé spory v kombinaci se všemi administrativními, logistickými, zdravotními a v neposlední řadě pedagogickými výzvami dále zatěžují už tak vyčerpané učitele a ředitele.

„Navíc si vás každý namaže na chleba. Musím upřímně říct, že jsem se silami v koncích,“ dodává Hanzlová.

Školám ale na podatelnu také opakovaně přichází řada právních stanovisek od různých advokátních skupin s výčtem přečinů, kterých se ředitelé a učitelé podle nich dopouštějí. Ať už tím, že dodržují pravidla stanovená mimořádnými opatřeními, nebo si je vykládají nad rámec svých pravomocí. Jedné ředitelce, která nechce být jmenována, nosí podobná stanoviska žáci i přímo do školy. Jedná se například o dokument s názvem „Důrazné upozornění zástupcům škol a školských zařízení“ od spolku Institut práva a občanských svobod.

Ve stanovisku předseda spolku Tomáš Nielsen ředitele varuje, že nelze na žáky uvalit karanténu, pokud rodiče neobdrželi písemné rozhodnutí z krajské hygienické stanice, nemají právo ve škole vymáhat například nošení respirátorů ve společných prostorách, nebo nastavovat vlastní pravidla pro ochranu provozu školy.

Každý si vás namaže na chleba. Musím upřímně říct, že jsem se silami v koncích.
Štěpánka Hanzlová, ředitelka ZŠ a MŠ Červené Pečky

„V případě, že kterákoliv škola či školské zařízení nebo jednotlivý pedagog či nepedagogický pracovník bude jednat shora popsaným způsobem i po obdržení tohoto upozornění, bude proti odpovědným osobám bez dalšího upozornění iniciováno trestní oznámení k příslušným orgánům činným v trestním řízení,“ píše se v dokumentu, který obdržely stovky škol.

Obtěžuje nás oportunista, stěžuje si ředitelka

Nielsen ředitele rovnou upozorňuje, že se s největší pravděpodobností dopouští některého z trestných činů: ublížení na zdraví, přisvojení pravomoci úřadu nebo apartheidu a diskriminace skupiny lidí.

„Uznávám, že se školy staly do určité míry obětí celé této situace a my proti nim rozhodně nechceme bojovat. V řadě případů ale ředitelé slepě následují opatření s výkladem Ministerstva školství, a mohou tak porušovat jiné právní předpisy, ať už obecné nařízení o ochraně osobních údajů nebo ustanovení o správním řádu. Nebo například vymáhají nezákonné karantény,“ popisuje advokát Tomáš Nielsen.

Mohou se školy dopouštět apartheidu nebo diskriminace skupiny lidí?

Odpovídá právnička Alice Kubů Frýbová:

„Co se týče vyjmenovaných trestných činů, všechny jsou v teoretické rovině, v praxi se podle mě zatím žádné takové trestní řízení nerozjelo. U všech trestných činů by však musela škola porušit, případně překročit, nějakou svou povinnost a ještě by se muselo jednat o exces, aby učitel nebo škola byli trestně stíháni. Stíhání za apartheid si neumím představit vůbec.“

Zmíněné ředitelce ale došla trpělivost s opakovanými konflikty, které musí řešit, a na Nielsena si stěžovala u České advokátní komory. Podle ní minimálně porušuje etické normy.

„Mně velmi vadí skutečnost, že v době, kdy se opravdu na školách nenudíme, oportunista z vašich řad neváhá a hrubou a neuctivou formou nás obtěžuje a vyhrožuje nám,“ píše ředitelka v dopise, který mají Seznam Zprávy k dispozici.

Česká advokátní komora ale zdůrazňuje, že zaprvé Nielsen zaslal dopis jako předseda spolku Institut práva a občanských svobod, nikoliv jako advokát, zadruhé nejde o vyjádření, které by překračovalo normy a za třetí je nutné mít na paměti, že celá řada mimořádných opatření už byla kvůli nedostatečnému zdůvodnění nebo jejich nezákonnosti stejně zrušena.

„Jakkoliv lze mít tedy zřejmě výhrady vůči razanci argumentů obsažených v dopisu, jde v převážné většině o vyjádření právního názoru. Dopis v zásadě nevybočuje z mezí stanovených etickým kodexem advokátů pro jejich vyjadřování, kdy projevy advokátů mají být věcné, střízlivé a nikoliv vědomě nepravdivé,“ říká tajemník České advokátní komory Petr Čáp.

Jedině v případě, že by vyjádření právníka vybočilo z výše uvedených mezí, mohla by kontrolní rada České advokátní komory prověřit, zda se takovým jednáním advokát nedopustil kárného provinění.

„Pokud je stížnost v současné chvíli u České advokátní komory, tak já se k tomu vyjadřovat nemůžu. Uvidíme, jak zareaguje komora. Já jsem přesvědčen o tom, že své povinnosti související s výkonem advokacie si plním řádně,“ komentuje stížnost Nielsen.

Konfliktů ve školách přibývá

Jak je to ale s oprávněností argumentů obsažených v dopise? Škola například skutečně nemůže nahrazovat rozhodnutí krajské hygienické stanice. Jak Seznam Zprávy navíc popsaly, hygienici vědomě postupují protiprávně. To ale neznamená, že si škola s touto překážkou nemůže poradit.

„Je pravda, že některé věci, které kolega Nielsen popisuje, škola skutečně činit nemůže. Například nemůže rozhodovat o tom, kdo půjde do karantény. Na druhou stranu škola určitě může zavolat rodičům, sdělit jim, že v jejich třídě vyšel jejich spolužákovi pozitivní antigenní test, a požádat je, aby své dítě preventivně nechali doma do doby, než budou mít další informace od hygieny,“ popisuje odbornice na školské právo Alice Kubů Frýbová z advokátní kanceláře Holubová advokáti.

Podle Frýbové pak ale není pravda, že by škola neměla oprávnění dbát na dodržování mimořádných opatření.

„S jeho dalšími výroky ale nesouhlasím. Například to, že škola nemůže vynucovat nošení roušek. Škola nemůže uložit pokutu žákovi, respektive jeho rodiči, který odmítne jak testování, tak nošení ochrany dýchacích cest. Na druhou stranu ale škola jistě může v souladu s mimořádnými a ochrannými opatřeními neumožnit žákovi účast na prezenční výuce. To již potvrdil i Nejvyšší správní soud,“ dodává Frýbová.

Nielsen si ale za svým výkladem stojí. Podle něj nemá škola v žádném případě právo zasáhnout proti žákům, kteří si ve škole nechtějí nasadit ochranu nosu a úst.

Škola nemůže uložit pokutu žákovi, respektive jeho rodiči, který odmítne jak testování, tak nošení ochrany dýchacích cest. Na druhou stranu ale škola jistě může v souladu s mimořádnými a ochrannými opatřeními neumožnit žákovi účast na prezenční výuce. To již potvrdil i Nejvyšší správní soud.
Alice Kubů Frýbová, odbornice na školské právo

„Mohou to vynucovat jen orgány veřejné ochrany zdraví, a to jsou hygienické stanice, případně do nějaké míry policie, ale v žádném případě ředitelé škol. S tím souvisí i náš apel – přestaňme si jako občané hrát na milice nebo soukromou policii a začneme se vzájemně respektovat a hledat cestu nějaké spolupráce namísto konfrontace,“ dodává Nielsen.

Jsou to ale právě často rodiče dětí, které se do konfrontace s učiteli nebo řediteli pouští. Takových vyhrocených situací navíc přibývá. Potvrzuje to vedoucí oddělení podpory škol na Ministerstvu školství Martina Běťáková, která s řediteli po celém Česku úzce spolupracuje.

„Mám pocit, že je to vyostřenější. S každým dalším přitvrzením opatření jsou rodiče méně a méně trpěliví a ochotní ke komunikaci. Tento (minulý, pozn. red.) týden jsem řešila několik škol, kde už se to vyhrotilo na úroveň právníků a policie,“ přibližuje Běťáková.

Výňatek z doporučeného postupu pro ředitele od MŠMT

Konkrétně tedy, pokud žák odmítne dodržovat mimořádná opatření, je třeba:

  1. Nejdříve o věci komunikovat a snažit se maximálně o smírné vyřešení celé věci.
  2. Pokud jsou všechny možnosti o smírné řešení vyčerpány, pak dojde-li k porušování mimořádných opatření ze strany žáka v průběhu vzdělávání, bude umístěn do izolační místnosti.
  3. Pokud žák (zákonný zástupce) již předem deklaruje, že nebude dodržovat mimořádná opatření a žák skutečně při příchodu do školy si odmítá nasadit ochranný prostředek, škola nevpustí žáka do budovy (areálu) školy. V takovém případě (kdy škola nevpustí žáka do budovy/areálu školy) škola za žáka nepřebírá odpovědnost a nezajišťuje jeho bezpečnost a ochranu zdraví a nevykonává nad ním dohled.

Nadále se přiměřeně použijí i předchozí vyjádření MŠMT k povinnosti testování:

„Pokud by v krajním případě (tedy pokud by nedošlo ke smírnému vyřešení situace) došlo k fyzické konfrontaci nebo pokud by se například rodič snažil vymoci si vstup dítěte do školy fyzickou silou, škola přivolá policii. V takovém případě by se mohlo ze strany rodiče jednat o protiprávní jednání, například o přestupek proti občanskému soužití podle § 7 zákona o některých přestupcích.

Každý rodič má rodičovskou odpovědnost, která zahrnuje mj. péči o mravní vývoj dítěte, péči o zdraví dítěte a vedení dítěte k dodržování právních povinností. V případě, že by si rodič vynucoval porušování mimořádných opatření nebo by k tomu vedl své dítě, lze uvažovat o tom, že v takovém případě rodiče neplní povinnosti plynoucí z rodičovské odpovědnosti, nebo nevykonávají nebo zneužívají práva plynoucí z rodičovské odpovědnosti. Takovou situaci by v souladu s § 6 zákona o sociálně-právní ochraně dítěte mohl řešit orgán sociálně-právní ochrany dítěte.“

Zdroj: Právní stanovisko MŠMT pro ředitele z 2. prosince 2021

Ministerstvo školství proto minulý týden zaslalo školám další zpřesnění právního výkladu pravomocí a povinností škol v souvislosti s vyhlášenými mimořádnými opatřeními Ministerstva zdravotnictví. Podle nich školy nejen že mohou hlídat dodržování pravidel, ale dokonce je to jejich povinností.

„Ředitel školy a školského zařízení je na základě § 29 odst. 2 školského zákona ve spojení s § 164 odst. 1 písm. a) školského zákona povinen zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví dětí, žáků a studentů (dále jen ‚žáci‘). Součástí naplňování této povinnosti je i zajišťování zdraví neohrožujícího prostředí ve škole, to je prostředí, ve kterém bude minimalizováno riziko šíření nákazy. Toho ředitel školy dosáhne mimo jiné tím, že bude kontrolovat a vymáhat dodržování mimořádných opatření,“ píše Ministerstvo školství ve stanovisku.

Pokud by tento postup nedodržel, mohl by ho zřizovatel odvolat z funkce. Ostatně podobný případ se na jaře odehrál na základní škole v Semilech. Ředitel umožnil přítomnost ve škole i neotestovaným žákům. Zřizovatel ho kvůli tomu následně odvolal.

I kdyby ředitelé sebevíce chtěli, nemohou umožnit osobní přítomnost na vzdělávání žákovi, který například odmítne jak testování, tak nošení ochranného prostředku. Pokud se na něj nevztahuje některá z výjimek.

Vzdorujte, radí ředitel žalované školy

Většina ředitelů se snaží s rodiči najít kompromis. Ne vždy to ale je možné. Velmi dobře to ví i ředitel Masarykovy základní a mateřské školy Český Těšín Michal Nešporek. Na jeho školu podala osmiletá žačka v zastoupení rodičů v únoru žalobu kvůli povinnému nošení roušek. Jenže Nejvyšší správní soud v srpnu konstatoval, že školu v případě dodržování protiepidemických opatření žalovat nelze, jelikož je jimi rovněž dotčena. Dostala by se tak do paradoxní situace, kdy by mohla žalovat sama sebe.

„Je to jednoduché, stěžovatelé a různí odmítači čehokoliv útočí prostě na nejslabší článek řetězu, a tím je škola. Spousta ředitelů se navíc v podobné situaci nikdy neocitla, takže se v takovém sporu rozhodně necítí komfortně. Zvlášť ve chvíli, kdy je agresivita ve společnosti úplně šílená,“ chápe ředitele Nešporek.

Co by tedy po zkušenosti s nepříjemnou soudní dohrou kolem covidových opatřeních doporučil svým kolegům v obdobných sporech? „Udržet chladnou hlavu, nepoddat se tomu, a pokud v člověku zbývá ještě nějaký kus síly a energie, tak vzdorovat,“ radí.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované